• Zveřejněno: 17.05.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

Ve středu 16. května se v Ostravě uskutečnil 30. Sněm Hospodářské komory (HK) ČR. V přijatém usnesení se mimo jiné uvádí, že Hospodářská komora ČR nesouhlasí s aktuálními návrhy na zrušení karenční lhůty, která se v praxi osvědčila jako efektivní nástroj proti zneužívání nemocenských dávek. Dále vyzývá vládu ČR, aby přestala účelově zvyšovat minimální mzdu pod politickým tlakem odborů a některých politických stran a namísto toho zavedla transparentní pravidla, jejichž uplatňování bude předvídatelné a bude reagovat na faktický stav i očekávaný vývoj domácí ekonomiky. Zároveň vyzývá vládu ČR a Parlament ČR, aby přijaly opatření flexibilněji reagující na nedostatek pracovních sil, především větší liberalizaci zaměstnávání zahraničních pracovníků a aktivaci dlouhodobě nezaměstnaných. Součástí usnesení je i výzva vládě ČR, aby nepodlehla tlaku odborů a dalších a nevnucovala soukromému sektoru ve zdravotnictví i jinde systém odměňování platný ve veřejném sektoru.

Kritika vznikající vlády ČR od prezidenta HK Vladimíra Dlouhého

V tiskové zprávě Hospodářské komory ČR, která byla v době zasedání jejího sněmu vydána, se rovněž uvádí, že „pokud vláda obětuje zájmy podnikatelů politickým záměrům a koaliční dohodě, dosud od nové vlády pozitivní očekávání podnikatelů se rychle změní v jejich masivní odpor. A to se všemi politickými důsledky,“ jak prohlásil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý na Sněmu Hospodářské komory ČR.

V další části této tiskové zprávy se mj. také uvádí, že podnikatelé žádali zachování karenční doby, protože byla před jejím zavedením zneužívána. Vládní program však počítá s jejím zrušením a pouze vágně hovoří o budoucí kompenzaci zaměstnavatelům. „A řekněme si to jasně – v tomto případě se jedná o ústupek politické straně, která výrazně prohrála ve volbách a jejíž preference nyní začínají klesat k hranici volitelnosti do Parlamentu,“ podotkl Vladimír Dlouhý. Z připravovaného programového prohlášení má Hospodářská komora ČR také obavy z příliš velkoryse pojaté sociální politiky. Ta povede k neudržitelné expanzi sociálních výdajů, což by negativně ovlivnilo podnikatelské prostředí a ohrozilo dosažení dalších hlavních cílů vlády.

Podle Vladimíra Dlouhého program dosavadní vlády v demisi byl ve srovnání s minulostí výrazně propodnikatelský, ale o to více s obavami podnikatelská veřejnost sleduje informace o rýsující se nové vládě. „Rozumíme logice koaličních vyjednávání. Formálně se program hlásí k podpoře podnikatelů, ke zlepšování podnikatelského prostředí, k obezřetné makroekonomické politice, k výstavbě infrastruktury, digitalizaci a k mnoha dalším. Věříme, že vláda je odhodlána tyto záměry plnit, jsou však formulovány pohříchu velmi obecně. Jde o seznam velmi ambiciózních priorit, kterých je příliš mnoho na to, aby je vláda mohla naplnit,“ konstatoval prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Odmítavé prohlášení odborů ke stanovisku Hospodářské komory ČR

Na usnesení Sněmu a tiskové prohlášení Hospodářské komory ČR přirozeně reagoval předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, který nám k tomu uvedl, že „je odborům velice líto, že prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý asi není po zdravotní stránce úplně v pořádku, neboť ztrácí své rozlišovací schopnosti, když vydal toto trapné, lživé a dalo by se říci skoro až nenávistné, tiskové prohlášení, se kterým odborové svazy naprosto nemohou souhlasit a musejí na to patřičně reagovat.“ Podle Bohumíra Dufka je zřejmé, že podnikatelé, které reprezentuje Hospodářská komora ČR, jsou toho názoru, že zaměstnanci u nás mají pracovat za nízké mzdy a přitom v práci odvádět nadstandardní výkony. V minulosti těmto podnikatelům vyhovovalo, že sedm let se minimální mzda nezvedla ani o korunu. Přitom maximalizovali své zisky. Tehdy tito podnikatelé, za podpory vedení Hospodářské komory ČR, zneužívali svého politického a osobního propojení na ODS a TOP 09. V této době, dále konstatoval Bohumír Dufek, jsme byli svědky maximálního úsilí těchto podnikatelů vyvážet své finanční prostředky, které získali na základě práce jejich zaměstnanců, mimo hranice České republiky. „Jako odbory jsme proti laciným gestům, proti snižování životní úrovně občanů a jejich zdravotního standardu. Vzkaz panu Dlouhému zní, aby nikomu nevyhrožoval a raději se zamyslel nad tím, jakým způsobem se choval, když nechal zničit a rozkrást státní majetek v době, kdy byl ministrem hospodářství. Vyzývám pana Dlouhého k veřejné diskusi o ekonomické, politické a sociální situaci v České republice. Vyzývám média, aby zorganizovaly společnou diskusi mezi mnou a panem Vladimírem Dlouhým na toto téma. Vždyť veřejná diskuse je tím nejlepším způsobem, jak ukázat lidem, kdo a jaké zájmy vlastně hájí,“ dodal Bohumír Dufek.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES