• Zveřejněno: 31.07.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

V České republice za dva roky od spuštění vládního programu Ukrajina pracuje 13.300 lidí z této země. Hospodářská komora (HK) ČR, která za dva roky vyřídila 3110 žádostí o 17.367 kvalifikovaných pracovníků, chce jejich počet zvýšit. Podle zprávy ČTK včera o tom informoval prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Nastavení projektu Ukrajina umožňuje firmám získat nejvýše 19.600 osob ročně.

Hospodářská komora za poslední rok vyřídila přes dva tisíce žádostí firem o 11.000 zaměstnanců. Zájem firem o pracovníky z Ukrajiny se tak meziročně téměř zdvojnásobil, tento trend bude podle odhadů Vladimíra Dlouhého kvůli napjatému trhu práce zesilovat.

Podle prezidenta HK ČR toto množství nestačí, kdy Česká republika potřebuje obsadit přes 300.000 volných pozic. Zároveň však konstatoval, že zaměstnávání cizinců není dlouhodobé řešení situace na českém trhu práce, ale krátkodobě pomáhá překlenout problémy, kdy firmy nemají dostatek zaměstnanců. Ukrajinci jsou podle analýzy HK ČR pro Českou republiku. Proto také vedení HK ČR chce s vládou ČR otevřít jednání o zdvojnásobení ročních kvót.

Výhodou vládního programu je podle Vladimíra Dlouhého, že zrychluje přímé zaměstnávání pracovníků, kteří se stávají kmenovými zaměstnanci podniků a mají na stejných pozicích stejné mzdové podmínky jako Češi. Program, podle Vladimíra Dlouhého, také zabraňuje tomu, aby se na jednom místě koncentrovaly vysoké počty cizinců, a eliminuje také mafiánské struktury na trhu práce. Výhrady některých odborářů k tomuto režimu jsou dezinterpretační a manipulativní, uvedl Dlouhý.

Odbory ve svém stanovisku k zaměstnávání zahraničních pracovníků na našem trhu práce zdůrazňují, že nemají nic proti jejich zaměstnávání u nás, pokud budou dodrženy stejné pracovní a sociální podmínky, jako mají kmenoví čeští zaměstnanci. Jinak hrozí nebezpečí, že firmám jde jen o levnou pracovní sílu, která by byla zneužita jako sociální dumping pro tlak zaměstnavatelů na snížení pracovní síly v ČR. Navíc, odbory rovněž zastávají stanovisko, že zahraniční pracovníci obsazují pracovní místa, kde jsou velmi nízké mzdy, často na úrovni minimální mzdy nebo těsně nad ní, a která by byla českými zaměstnanci obsazena, kdyby tato pracovní místa byla slušně finančně ohodnocena.

Podle Hospodářské komory ČR letos v srpnu prvním zahraničním pracovníkům vyprší platnost zaměstnanecké karty. Ta je vydávána až na dva roky a je vázána na konkrétní pracovní poměr, takže pokud zaměstnanci zanikne pracovní smlouva, ztratí i nárok pobývat na území ČR. Podle šetření HK ČR tři pětiny podnikatelů plánují zaměstnancům prodloužit pracovní poměr po uplynutí platnosti zaměstnanecké karty.

Z přímých a nepřímých daní a odvodů navázaných na zaměstnávání pracovníků zařazených do Režimu Ukrajina přitečou podle analýzy komory více než dvě miliardy Kč za rok. Jen na důchodovém pojištění, z kterého se hradí současné důchody, spolu se zaměstnavateli přispívají kolem miliardy Kč ročně. Každý Ukrajinec, který dosud získal práci přes tento režim, přispěje na českého důchodce 440 korunami za rok, uvedl Vladimír Dlouhý.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES