Vznik dlouhotrvající bolesti, zranění zad a poruchy horních končetin. To jsou po stresu druhá největší rizika, se kterými se potýkají evropští zaměstnanci. Vyplývá to z Evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-2), kterého se zúčastnilo téměř 50 tisíc pracovišť z 36 zemí a který v Evropském parlamentu představila Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA).

Únavné nebo bolestivé polohy uvádělo 56 procent respondentů a opakované pohyby rukou či paží 52 procent dotázaných. Bohužel častokrát se tato existující rizika promění v reálná zranění a úrazy, která vyžadují mnohdy dlouhodobá léčení. Jen v loňském roce bylo podle Státního úřadu inspekce práce zaznamenáno v Česku přes 45 tisíc pracovních úrazů s pracovní neschopností.

„Oproti roku 2013 je to o 950 úrazů více,“ uvedl generální inspektor Rudolf Hahn.
Nejčastějším zdrojem vzniku pracovních úrazů jsou podle informací úřadu zejména různá břemena, stavební materiál, spojovací části (hřebíky, nýty), zemědělské výrobky (včetně semen, slámy), skladované výrobky, zemina či kámen.
Ne vždy je možné úrazům na pracovišti zabránit. Účinnou prevencí však lze riziko zranění a vzniku zdravotních potíží významně zmírnit. Firmy tak do ochrany svých zaměstnanců investují nemalé prostředky. Případná dlouhodobá pracovní neschopnost se totiž nevyplácí ani zaměstnanci ani zaměstnavateli.
„Nemoci pohybového aparátu se vyznačují relativně dlouhou průměrnou dobou trvání jednoho případu, která v roce 2013 činila 69,6 dnů,“ uvádí autor Jan Jann v oficiální zprávě Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Ve výrobních podnicích zase přibývá zaměstnavatelů, kteří předcházejí problémům pohybového ústrojí svých pracovníků nejrůznějšími protiúnavovými a protiskluzovými podložkami.
Lidé, kteří pracují v kancelářích, mívají na rozdíl od pracovníků z výrobních provozů spíše opačný problém: netrápí je dlouhé stání, ale naopak si ničí záda mnohahodinovým sezením.
Bolesti zad jsou v každém případě problém, který bude časem patrně narůstat: Společnost Aktispol na základě zveřejněných výsledků ÚZIS spočítala, že od roku 1980 do roku 2011 narostla průměrná délka pracovní neschopnosti kvůli nemocem pohybového aparátu na trojnásobek.