• Zveřejněno: 12.07.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Zhodnocení uplynulého ročního období, které uplynulo od loňského 29. sněmu Agrární komory ČR (AK ČR), chování zahraničních obchodních řetězců na českém trhu, zvýšení podílu potravin od českých zemědělců a potravinářů v rámci politiky zvýšení soběstačnosti České republiky v základních potravinách, nová Společná zemědělská politika EU na léta 2021-2027 a dopady Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) do evropského, potažmo českého zemědělství, to byly hlavní body programu 30. sněmu Agrární komory ČR, který se uskutečnil v polovině června.

Protože prezident AK ČR Jan Doležal o tom před několika dny hovořil v pořadu TV Zemědělec, o obsahu tohoto rozhovoru vás nyní informujeme.

V úvodu prohlásil, že uplynulý rok, to je od 29. sněmu AK ČR, kdy Českou republiku, jako celý svět, nadále sužovala pandemie koronaviru, představoval pro české zemědělce řadu vážných problémů. K nim patřila například otázka, jak zajistit dostatek pracovních sil, ať již sezónních, nebo těch, kteří by nastoupili na místa kmenových pracovníků, kteří onemocněni či byli v karanténě. Zejména se to projevilo v živočišné výrobě. Prostě byly situace, kdy se do jednotlivých provozů museli mobilizovat i administrativní pracovníci z kanceláří, tak aby nastoupili například k dojení krav. Podle něho se to projevilo i ve zvýšených nákladech na výrobu, kdy rapidně vrostly ceny vstupních surovin, a to v některých případech i o desítky procent. Podle něho se ovšem toto zdražení vstupních surovin nepodařilo promítnout do výkupních cen zemědělců, například u vepřového masa či mléka nebo brambor.

V této návaznosti redaktorka TV Zemědělec přešla k otázce chování zahraničních obchodních řetězů na našem, tuzemském trhu. „Byli bychom rádi, aby řetězce v České republice nejen deklarovali, že milují Česko, ale aby začali milovat hlavně české dodavatele. To je nejen producenty ovoce, zeleniny, ale i dalších komodit, a aby jim začali platit férové ceny,“ řekl Jan Doležal.

Poté se rozhovor stočil k otázce zvýšení podílu potravin od českých zemědělců na pultech supermarketů a hypermarketů, které vlastní zahraniční obchodní řetězce. Jan Doležal k tomu uvedl, že původně v lednu t.r. schválený návrh novely zákona o potravinách, kde bylo stanoveno postupné zvyšování tohoto podílu, nakonec neprošel. Načež vysvětlil, že tento návrh o vyšším podílu vznikl před rokem na jednání 29. sněmu AK ČR. Zpočátku měl v politických kruzích značnou podporu. Jenže, obchodníci začali v médiích šířit proti těmto paragrafům zákona, řadu různých a nepravdivých dezinformací o tom, že potraviny zdraží, že jich bude nedostatek na trhu, stalo se z toho velké politikum. Proto nakonec novela zákona, s tímto zněmím o vyšším podílu českých potravin v obchodech, nakonec neprošla. Přitom, podle Jana Doležala, šlo o zvýšení podílu základních potravin, a to zejména těch, v nichž byla Česká republika před léty plně soběstačná.

Podle prezidenta AK ČR tato velká mediální kampaň nakonec ukázala, že existují objektivní důvody, aby se o této otázce, to je zvýšení podílu českých potravin na pultech obchodů, i nadále diskutovalo. Vždyť zahraniční obchodní řetězce v České republice prodávají 80 % veškerých potravin. Zároveň upozornil že dříve byly supermarkety a hypermarkety ve městech s desítkami tisíc obyvatel, v současné době tyto jejich prodejny vznikají i ve městech o pár tisících obyvatelích. Tímto ale vzniká situace, kdy zahraniční řetězce vytlačují z měst běžné prodejny potravin, a tím také berou práci i českým lidem. Současně se touto vysokou konkurencí, proti běžným prodejnám, řetězce snaží tlačit na co nejnižší výkupní ceny od našich zemědělců a zároveň i na jejich co nejvyšší marži. T se přirozeně negativně odráží u našich zemědělců.

V další části rozhovoru se Jan Doležal věnoval otázce dotační politiky v EU. Uvedl, že se hovoří o tom, pokud jde o jednotlivé země EU, že by se ceny měly nějakým způsobem vyrovnat. Nicméně dotační podpory, které dostávají čeští zemědělci, budou od 1. ledna 2023 v podstatě stejné, jako byly ty, které dostávali v roce 2014. Přitom našim zemědělcům narůstají obrovským tempem náklady na produkci potravin. Podíváte-li se na souhrnný zemědělský účet za rok 2020, poznamenal dále Jan Doležal, sečtete-li náklady na pracovníky, náhrady zaměstnanců a pachtovné, dostáváte se k sumě 42 mld. Kč, zatímco čeští zemědělci dostali podpory ve výši 32 mld. Kč. To je o 10 mld. Kč méně. Načež dále upozornil, že v souvislosti s pandemickou krizí, náklady na produkci potravin enormně rostou. Navíc, lze očekávat i obrovský tlak na zvyšování mezd. Lze také očekávat i tlak majitelů půdy na zvýšení pachtovného. To vše bude vytvářet obrovský ekonomický tlak na české zemědělce, kteří prodávají řetězcům za nízké výkupní ceny.

Jan Doležal dále dodal, že k tomuto ekonomickému vývoji u českých zemědělců, je nutné přiřadit i vliv Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), která, mimo jiné, bude zemědělcům zakazovat na zhruba 10 procentech orné půdy cokoliv vyprodukovat. Takže, je-li hodnota zemědělské produkce v ČR ve výši 110 až 120 mld. Kč, je nutné z této částky 10 % odečíst. Tím se také budou naši zemědělci dostávat do značných potíží, navíc, připočtou-li si k tomu i další prvky Zelené dohody, to je snižování používání přípravků, průmyslových hnojiv apod. To se pravděpodobně odrazí i na celkových výnosech našich zemědělců. Ti se také potom mohou dostat i do záporných čísel, poznamenal k tomu Jan Doležal. Podle něho je zapotřebí nalézt cestu v dotačních podporách tak, aby čeští zemědělci měli podobné podmínky, jako farmáři na západ od nás, aby mohli produkovat ovoce, zeleninu, brambory i některé živočišné komodity za ceny, jako mají právě tito západoevropští farmáři.

V této návaznosti Jan Doležal přešel k otázce soběstačnosti České republiky v základních potravinách. Prohlásil, že by členové agrární komory ČR byli rádi, kdy se soběstačnost v těchto komoditách pohybovala na úrovni 60 až 70 procent. Podle něho jde v podstatě o obdobnou debatu, jako v případě povinného podílu potravin na pultech obchodů, kdy měl být od příštího roku tento podíl ve výši 50 % a postupně se zvýšit na 73 %. Přitom soběstačnost by se měla týkat především těch komodit, v nichž je ČR vysoce závislá na dovozech.

Zároveň dodal, že v hlavní sezóně by nabídka v obchodech měla vycházet především z tuzemské produkce, a to obdobně, jako je tomu zcela běžně v okolních zemích, to je v Německu, Rakousku, Francii či jinde. V těchto zemích, v době, kdy jsou schopni zásobovat tamější trh, dostávají přednost místní farmáři. V České republice je situace složitější díky tomu, že si obchodní řetězce vytvářejí vlastní standardy dodávek, které jsou šity na míru zahraniční produkci.

Zároveň poznamenal, že řada našich zemědělských podniků se přeorientovala na lépe prodávané komodity, jako je řepka apod. Nyní jde o to, přesvědčit je, aby vrátili zpět ke své původní produkci, a to včetně živočišné. Ovšem, to bude, podle Jana Doležala, stát určité peníze a přičemž je nutné pro tuto produkci zajistit i odbyt. Jde o spojité nádoby. Jak se ale ukazuje, když má zahraniční obchodní řetězec dát přednost českému dodavateli potravin, který nabídne daný produkt o třeba dvě koruny dražší, řetězec upřednostní e, než je zmůže být o dvě koruny dražší, řetězce raději dají na své pulty potraviny z dovozu, ze zahraničí.

Poté redaktorka TV Zemědělec požádala prezidenta Agrární komory ČR o objasnění dopadů Zelené dohody pro Evropu do evropského, potažmo českého zemědělství. Jan Doležal poukázal na to, že již přes rok v rámci Zelené dohody byly vytýčeny dvě základní strategie, a to Strategie Farm fork neboli „Z farmy na vidličku“, někdy také nazývané „Od zemědělce ke spotřebiteli“. Tou druhou je Strategie pro biodiverzitu. Česká republika již více než rok volá potom, aby k těmto dvěma základním strategiím byly vypracovány a zveřejněny dopadová studie, na což ovšem vrcholné orgány EU nereagují.

Jan Doležal současně dodal, že jak se pokračuje ve vyjednávání o Společné zemědělské politice na léta 2021-2027, čím dále tím více, se do její přípravy promítá i linie Zelené dohody pro Evropu. Přitom zemědělcům nikdo neřekl, jakým způsobem budou kompenzováni, za jejich nutné výdaje, mají-li ve svých hospodářstvích uplatnit principy „zelené politiky EU“. Proto se také nediví francouzským a německým farmářům, kteří protestovali v ulicích francouzských a německých měst právě proti tomu, že rovněž i oni neznají tyto ekonomické dopady Green Dealu, které je čekají. V této souvislosti ho velice zajímá, jaké stanovisko k tomu Evropská komise a Evropský parlament nakonec zaujmou.

Jan Doležal současně dodal, že na konci května trialog, tj. Evropské komise, Evropského parlamentu a Evropské rady, to je reprezentace národních států, ukázal obrovský rozdíl mezi stanovisky těchto dvou vrcholných orgánů EU a reprezentací jednotlivých národních států. Přitom právě národní vlády jsou ty, které mají být odpovědné za implementaci stanovisek Evropské komise a Evropského parlamentu do národní legislativy. To je, jestli jsou dostatečně ambiciózní ve vztahu k ochraně životního prostředí, to je k vytvoření uhlíkové neutrality do roku 2050. Ovšem, jak zároveň podotkl, právě národní vlády skládají účty svým občanům. Tedy v době, kdy se společnost potýká s důsledky pandemické krize, v době, kdy v důsledku „zelené“ politiky EU poklesne objem produkce potravin a kdy se potraviny pro spotřebitele zdraží. Přičemž zemědělci u nás za to nedostanou ani korunu či jinde v EU euro, případně jejich tamější měnu.

V této návaznosti se Jan Doležal zaměřil na problematiku strategických plánů, které mají principy Zelené dohody implementovat do legislativy a hospodářství jednotlivých členských zemí EU. Strategické plány nebudou, na rozdíl od minulosti, vypovídat o tom, jak produkovat kvalitní potraviny, které by uživily občany daného státu, ale mají být prostředkem pro zavádění a uskutečnění principů Zelené dohody v členských zemích EU. Jan Doležal se v této souvislosti nediví Maďarům, že sbírají petici mezi svými občany, a že říkají: „Pojďme udělat velký restart“. To je, bavit se o nějaké nové společenské politice, která bude uznávat cíle Zelené dohody s tím, že na to budou navázány určité finanční nástroje. Podle Jana Doležala řešení této situace nebude jednoduché.

Redaktorka TV Zemědělec se poté svou další otázkou vrátila ke koronavirové pandemii s tím, jaké důsledky měla pro jednotlivé zemědělské podniky. Jan Doležal odpověděl, že v roce 2020 českým zemědělcům pomohlo i to, že se částečně podařilo zvýšit rozpočet ministerstva zemědělství o 4,4 miliardy korun. Zároveň se podařilo zvýšit rozpočet Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PRGLF), to je podpory pojištění, a podpory provozních úvěrů apod. Podle Jana Doležala to pomohlo především žadatelům menších zemědělských podniků. Rovněž se podařilo zobchodovat za relativně dobré ceny i rostlinné komodity. Nicméně, v případě vepřového masa, ovoce, zeleniny a brambor, vznikl v loňském roce velký problém s možnostmi uspět na našem trhu. Přičemž řada zemědělských podniků si nyní klade otázku, zda je budoucnost v těchto oborech nebo jen v produkci základních komodit. Načež Jan Doležal poznamenal, že pokud se zemědělci nebudou dostávat do černých čísel, tak se nelze divit, že budou ustupovat od těchto komodit ve své produkci. Je proto také na příští politické reprezentaci, aby se této otázce věnovala.

Závěr rozhovoru patřil tomu, co se Agrární komoře ČR, pod vedením jejího prezidenta Jana Doležala, za uplynulý rok podařilo či nepodařilo. Jan Doležal zdůraznil že otázka vyššího podílu českých potravin na pultech obchodů je stále vysoce aktuální. K tomu patří i narovnání vzájemných obchodně-odběratelských vtahů mezi českými producenty potravin a obchodními řetězci. Právě v tom by se měla rovněž angažovat příští politická garnitura.

Pokud jde o úspěchy AK ČR, jednoznačným úspěchem je historicky nejvyšší rozpočet obálky ministerstva zemědělství a navýšení financí pro PRGLF a program rozvoje venkova. V případě neúspěchů jde o otázku reformy Společné zemědělské politiky na příští období, kdy vinou vrcholných orgánů EU v Bruselu převládly ambice „zelené“ politiky, to je Green Dealu, nad realitou praktického života. Další neúspěch vidí Agrární komora ČR i v tom, že se nepodařilo prosadit zákon o ochraně zemědělské půdy. Zároveň konstatoval, že je škoda, že se nepodařilo zřídit i Fond těžko pojistitelných rizik. Načež dodal, že se bohužel nepodařilo projednat a schválit v Poslanecké sněmovně řadu zákonů, které zemědělci potřebují, a že to čeká až na příští sněmovnu.

 

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

„Řekli nám, že biopaliva jsou pozitivní a teď nejsou? Jenže my už do nich investovali,“ reagoval Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR, na novou zprávu OSN o situaci v zemědělství

  • Zveřejněno: 24.09.2021

Podle nové zprávy OSN až devadesát procent zemědělských dotací v rámci celého světa poškozuje životní prostředí a prohlubuje klimatickou krizi. „Zemědělství je bezpochyby hlavní příčinou úbytku biodiverzity v Evropě,“ prohlásil v rozhovoru pro Český rozhlas Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha s tímto tvrzením nesouhlasí a uvedl, že „Evropská unie naopak v poslední době intenzivně přesměrovává podporu z produkce na ekologičtější přístupy.“

Zemědělský resort už vyplatil zemědělcům zasaženým tornádem přes půl miliardy korun, zájemci dostali i dřevo na stavbu a otop

  • Zveřejněno: 25.09.2021

Platební agentura Ministerstva zemědělství ČR, tj. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), už vyplatila zemědělcům, které v červnu zasáhlo tornádo, přes půl miliardy korun. Je to zhruba 80 procent nahlášených škod. Další pomoc přišla od Lesů ČR, které lidem poskytují dřevo na nové krovy, na otop, případně sto tisíc korun. Takto už rozdělily více než 34 milionů korun.