• Zveřejněno: 17.04.2020
Předsedové čtyř frakcí Evropského parlamentu podporují vytvoření společných unijních dluhopisů. Tzv. koronabondy by podle nich pomohly evropské ekonomice postavit se zpátky na nohy poté, co odezní koronavirová krize. Vyplývá to z dokumentu, do kterého měl možnost nahlédnout server EURACTIV.com.

Europoslanci by měli o navrženém usnesení hlasovat během čtvrtečního plenárního zasedání, tedy ještě před summitem Evropské rady, který se má uskutečnit 23. dubna.

Právě na tomto summitu se mají předsedové vlád členských zemí EU dohodnout, zda společné evropské dluhopisy Unie vytvoří, čí nikoli. Dosavadní jednání ministrů financí o koronabondech totiž ztroskotala.

Dělící linie vede mezi severními a jižními členskými státy. Zatímco Itálie a Španělsko koronavirové dluhopisy prosazují, Německo a Nizozemí jsou proti. Parlament chce proto vyzvat ke kompromisnímu řešení, které by mohlo uspokojit obě dvě strany.

Masivní investice včetně koronabondů

Europoslanci se podle návrhu usnesení chystají vyzvat Evropskou komisi k předložení masivního balíku investic, který by byl součástí víceletého finančního rámce (MFF) pro období od roku 2021 do roku 2027. Investice by podle nich měly jít nad rámec toho, jak může členským státům pomoci Evropský stabilizační mechanismus (ESM), Evropská investiční banka (EIB) a Evropská centrální banka (ECB).

„Nezbytné investice by byly financované z navýšeného MFF, z existujících fondů EU a finančních nástrojů, a z dluhopisů garantovaných rozpočtem EU,“ píše se v navrženém usnesení.

„Balíček by neměl obsahovat vzájemné splácení existujících dluhů a měl by se zaměřit na budoucí investice,“ uvádí dokument.

Pod návrh se podle informací serveru EURACTIV podepsali předsedové čtyř frakcí Evropského parlamentu – Manfred Weber Esteban Gonzalez Pons za lidoveckou frakci (EPP), Iratxe García Pérezová za sociální demokraty (S&D), Dacian Cioloș za liberály (Renew Europe) a Philippe Lamberts za frakci Zelení/EFA.

Levicová frakce GUE-NGL a konzervativní ECR se k podpisu nepřipojily. Někteří levicoví poslanci ale prozradili, že usnesení při čtvrtečním hlasování podpoří.

Dokument také vyzývá k tomu, aby byl investiční balíček v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a se strategií digitální transformace.

Flexibilita nadevše

Co se týče dlouhodobého rozpočtu EU pro období 2021-2027, Evropský parlament ho prosazuje v co nejflexibilnější podobě. Podporuje také navýšení objemu fondů.

„(Evropský parlament) trvá na přijetí ambiciózního MFF s navýšeným rozpočtem v souladu s unijními cíli, předpokládanými dopady krize na unijní ekonomiky a očekáváními, která mají občané od evropské přidané hodnoty,“ uvádí dokument s tím, že čerpání peněz z unijních fondů by mělo být flexibilnější a jednodušší. Europarlament v dokumentu vyzývá i k vytvoření nových vlastních zdrojů rozpočtu.

O víceletém finančním rámci pro období po roce 2021 budou příští týden jednat také předsedové vlád členských zemí. Dnes o tom informoval předseda Evropské rady Charles Michel.

 

  • Zdroj: Euractiv.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15