• Zveřejněno: 22.10.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Zemědělské dotace v rámci evropské Společné zemědělské politiky by na příště mohly být pro jednu fyzickou osobu zastropovány na 500 tisíc eur (13,6 milionu korun) v rámci přímých plateb zemědělcům a na jeden milion eur (40,8 milionu korun) v rámci dotací na investice. Podle zpravodajství serveru Novinyk.cz to vyplývá z pozměňovacího návrhu k reformě společné zemědělské politiky, který ve čtvrtek schválil Evropský parlament (EP).

Pokud by schválený návrh vešel v účinnost, pravděpodobně by dopadl i na český koncern Agrofert, jehož beneficientem (jde o oprávněnou osobu, která má ze správy svěřeného majetku zisk či výhodu – pozn. red.) je český premiér Andrej Babiš (ANO), uvádějí Novinky.cz ve své zprávě.

Zastropování peněz pro fyzickou osobu totiž platí i na případy, kdy tyto peníze plynou přes právnickou osobu. „Sleduje se finální beneficent,” dodala k tomu europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS/frakce Evropští konzervativci a reformisté) na Twitteru.

Evropská komise podle tohoto návrhu má vytvořit systém pro poskytování a monitorování informací „v reálném čase”.

„Členské státy jsou povinny do tohoto systému zanášet v reálném čase všechny důležité údaje (např. projekt, platby, právnickou osobu, fyzickou osobu, skutečné majitele apod.) jako podmínku pro získání prostředků podle tohoto nařízení,” stojí v návrhu.

Finální hlasování o reformě zemědělské politiky čeká europoslance až v pátek. Do té doby musí hlasovat celkem o 1942 pozměňovacích návrhů.

Vzhledem k aktuální epidemiologické situaci hlasování probíhá na dálku, a proto muselo být rozděleno na několik částí. O návrzích se hlasuje již od úterka. V případě schválení se k návrhu musí vyjádřit ještě rada ministrů.

„Dotace do zemědělství jsou neefektivní. Jejich zastropování pro jednotlivce je aspoň malým korektivem této nesmyslně plýtvavé politiky,” řekl Novinkám ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. „Premiér Babiš tentokrát zřejmě podcenil svůj lobbing,” dodal.

Novinky.cz dále konstatují, že pikantní na celém problému je to, že mezi předkladateli návrhu byla i německá europoslankyně Monika Hohlmeierová, kterou premiér Andrej Babiš v minulosti označil za pomatenou.

„Výrok o 'pomatené europoslankyni' tak bude autora stát 1,5 miliardy ročně,” dále poznamenala k tomu Veronoka Vrecionová. Naráží na to, že koncern Agrofert, podle výroční zprávy, v loňském roce přijal 1,97 miliardy korun na dotacích. V této částce však mohou být zahrnuty i jiné než evropské peníze.

Kromě Veroniky Vrecionové návrh z českých poslanců EP podpořili její straničtí kolegové Evžen Tošenovský a Alexandr Vondra, dále zástupci KDU-ČSL Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský, europoslanci zvolení za TOP09 a STAN Luděk Niedermayer, Stanislav Polčák, Jiří Pospíšil a také Piráti Markéta Gregorová, Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa.

Proti byli europoslanci a europoslankyně za ANO Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Martin Hlaváček, Radka Maxová, Ondřej Knotek a Ondřej Kovařík. K nim se přidal zástupce SPD Ivan David a poslankyně Kateřina Konečná (KSČM).

O zastropování dotací v rámci reformy Společné zemědělské politiky se mluví dlouhodobě. Evropská komise (EK) původně chtěla, aby přímé dotace z hektaru či zvířete byly zastropovány na šedesáti tisících eur pro jeden zemědělský subjekt.

Návrh evropského rozpočtu kontroverzní problém nakonec vyřešil nezvyklým kompromisem. U přímých plateb podle počtu hektarů počítá s limitem 100 tisíc eur (2,64 milionu korun) pro jednoho žadatele. Tento limit je však pro každou zemi dobrovolný.

  • Zdroj: Novinky.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15