• Zveřejněno: 10.08.2016

Institut minimální mzdy plní v evropské legislativě důležitou motivační a ochrannou funkci. Jak vysoká je minimální mzda v roce 2016 a jak vysoká byla v předchozích letech? Které evropské země nejvíce minimální mzdu v posledních pěti letech zvýšily?

Vláda plánuje v Česku od příštího roku opětovné zvýšení minimální mzdy. Každoroční zvyšování minimální mzdy je v členských zemích EU běžné. Pro národní ekonomiku je však velmi důležité správné nastavení minimální mzdy. Příliš vysoká minimální mzda zvyšuje zaměstnavatelům mzdové náklady a brání přijmutí nových zaměstnanců na pomocné práce, příliš nízká minimální mzda však zase neplní svoji motivační funkci. V západoevropských zemích se minimální mzda pohybuje okolo 40 % průměrné mzdy.

Hodinová minimální mzda v Česku se v letech 2012 až 2016 zvýšila ze 48,10 Kč na 58,70 Kč. Zvýšení činí tedy 22,0 %, což je v rámci členských zemí EU, kde je institut minimální mzdy stanoven legislativou, osmé nejvyšší zvýšení hodinové minimální mzdy. Od 1. ledna 2007 do 1. července 2013 však byla v Česku hodinová minimální mzda stále stejná ve výši 48,10 Kč. Takto dlouhé období bez zvýšení minimální mzdy není v členských zemích EU obvyklé.

Hodinová minimální mzda v Česku

V tabulce máme uvedenu hodinovou minimální mzdu v Česku v letech 2012 až 2016 v korunách i eurech, abychom mohli minimální mzdu v Česku porovnat s ostatními zeměmi EU, hodnoty v eurech jsou převzaty z publikace (Wirtschafts- und Sozialwissenschaftliches Institut Deutschland - Hans-Böckler-Stiftung - Mindestlohndatenbank 2016).

Vývoj minimální hodinové mzdy v Česku (vždy k 1. lednu daného roku)

Rok Minimální mzda v Kč Minimální mzda v euro

2012

48,10 Kč

1,76 euro

2013

48,10 Kč

1,76 euro

2014

50,60 Kč

1,85 euro

2015

55,00 Kč

2,02 euro

2016

58,70 Kč

2,15 euro

Hodinová minimální mzda v EU v roce 2016

Minimální mzda není z členských zemí EU v letošním roce stanovena v Itálii, Rakousku, Dánsku, Finsku, Švédsku a na Kypru. V Německu byla hodinová minimální mzda stanovena legislativou až od 1. ledna 2015. V zemích Skandinávie sice není minimální mzda stanovena na národní úrovni, ale v rámci kolektivních smluv je zaměstnancům zaručena nejnižší možná mzda, která je zpravidla vyšší než by byla stanovena legislativou. V ostatních 22 členských zemích Evropské unie je minimální mzda stanovena legislativou.
Dle hodinové výše minimální mzdy můžeme členské země EU rozdělit do tří skupin:

  •  Hodinová minimální mzda nad 8 euro je v Lucembursku (11,12 €), ve Francii (9,67 €), v Nizozemí (9,36 €), ve Velké Británii (9,23 €), v Irsku (9,15 €), v Belgii (9,10 €) a v Německu (8,50 €). 
  •  Hodinová minimální mzda od 3 euro do 8 euro je ve Slovinsku (4,57 €), na Maltě (4,20 €), ve Španělsku (3,97 €), v Řecku (3,35 €) a v Portugalsku (3,19 €). 
  •  Hodinová minimální mzda nižší než 3 eura je v Bulharsku (1,24 €), v Rumunsku (1,40 €), v Maďarsku (2,06 €), v Litvě (2,13 €), v Česku (2,15 €), v Lotyšsku (2,20 €), na Slovensku (2,33 €), v Chorvatsku (2,37 €), v Estonsku (2,54 €), v Polsku (2,55 €). Nejvíce stoupla minimální mzda v Litvě.
 

Mezi roky 2012 a 2016 nejvíce stoupla nominální hodinová minimální mzda v Litvě (o 51,1 %), v Bulharsku (o 50,9 %), v Rumunsku (o 50,1 %), v Estonsku (o 41,1 %), v Lotyšsku (o 30,0 %), na Slovensku (o 23,9 %), v Polsku (o 23,3 %), v Česku (o 22,0 %) a v Maďarsku (o 19,4 %). Nejméně se zvýšila hodinová minimální mzda ve Španělsku (o 2,1 %), ve Slovinsku (o 3,6 %), v Belgii (o 4,0 %), ve Francii (o 4,9 %), v Nizozemí (o 5,4 %), v Irsku (o 5,8 %), na Maltě (o 6,1 %), v Lucembursku (o 6,8 %), v Portugalsku (o 9,2 %), ve Velké Británii (o 10,2 %) a v Chorvatsku (o 10,8 %). Jedinou členskou zemí EU, kde hodinová minimální mzda mezi roky 2012 až 2016 z důvodu ekonomické krize poklesla, je Řecko, kde došlo ke snížení z 4,34 euro na 3,35 euro, tedy k poklesu o 22,8 %.

 

  • Zdroj: Finance.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Evropa chce sáhnout na dotace agrobaronům, Česko vede jejich žebříček

  • Zveřejněno: 24.08.2025
Právě nyní začíná miliardový boj o zemědělské dotace. Eurokomisař Christoph Hansen představil podrobnější plán, jak má vypadat jejich podoba po roce 2027. Řídí se přitom návrhem na výrazné snížení rozpočtu, který před pár týdny oznámila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.e15

„Letošní žně spláchly deště. Přesto jsou výnosy nadprůměrné, až na řepku,“ prohlásil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích!

  • Zveřejněno: 25.08.2025

Ještě koncem července to vypadalo na nejpomalejší sklizeň za více než dekádu, nyní je většina obilovin a řepky takzvaně pod střechou. Zemědělci sklízeli každou chvíli, kdy jim to počasí dovolilo, a mnohdy se kvůli dešti museli vrátit krátce poté, co s kombajny vjeli do polí. Tak charakterizoval, prezident Agrární komory ČR (AK ČR) Jan Doležal, průběh letošních žní na tiskové konferenci, který se uskutečnila v pátek 22. srpna 2025 v rámci agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích.