• Zveřejněno: 21.03.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Pokud členské země zavedou tzv. redistributivní platbu na podporu malých farem, tedy zvýšené dotace na první hektary každé farmy, mohlo by se zcela upustit od zastropování přímých plateb velkým podnikům. V myšlence, která zazněla na pondělním jednání Rady ministrů zemědělství v Bruselu, vidí český ministr Miroslav Toman velký potenciál pro zjednodušení celé Společné zemědělské politiky. Podle tiskové zprávy ministerstva zemědělství také zopakoval, že EU by se měla připravit na přechodné období, protože nová pravidla nestihne schválit včas.

Ministr Miroslav Toman během tohoto jednání rovněž upozorni l své kolegy, ministry zemědělství ostatních členských zemí EU, že je téměř nereálné, aby se nová pravidla schválila včas. EU se musí připravit na přechodné období, aby zemědělci napříč Evropou měli jistotu, že dostanou podpory na hospodaření včas. Součástí vystoupení ministra zemědělství Miroslav Tomana bylo i seznámení přítomných ministrů se společnou deklarací České republiky a dalších šesti zemí k nastavení dobrovolné podpory vázané na produkci. Zemědělci díky ní dostávají podporu na tzv. citlivé komodity, tedy například brambory, chmel, ovoce, zeleninu, cukrovou řepu nebo bílkovinné plodiny i skot. V deklaraci požadují podepsané země zvýšení této podpory ze současných 15 % na 25 % z celkové částky pro přímé platby.

V této souvislosti ministr Miroslav Toman dále uvedl, že tyto země, které podepsaly společnou deklaraci, usilují o zajištění adekvátní výše podpory citlivým sektorům, které čelí různým obtížím, jako jsou výkyvy cen, nestálost počasí, změna klimatu nebo krize na některých trzích, v současnosti například na trhu s cukrem. Výsledkem může být pokles výroby, který má dopad na zaměstnanost a vylidňování venkova. Související změna osevních postupů pak může vést až ke snížení úrodnosti půdy, její erozi a nedostatku vody v krajině.

Současně také zdůraznil, že pokud jde o zastropování přímých plateb, Česká republika dlouhodobě odmítá, aby bylo povinné. Stejně tak by se zastropování nemělo dle ČR vztahovat na platby mladým zemědělcům, vázané podpory a rovněž tzv. ekoschémata.

Podle ministra Miroslav Tomana je česká republika, s ohledem na strukturu českého zemědělství, schopna přijmout podmínku snížení základní platby o pět procent od stropu 150 tisíc eur, stejně jako je tomu i nyní. Zároveň konstatoval, že velký potenciál pro zjednodušení celého zemědělského systému EU má myšlenka opuštění mechanismu zastropování v případě zavedení platby na první hektary, která efektivně a jednoduše podpoří menší podniky.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15