• Zveřejněno: 03.06.2015

Evropská komise dnes schválila dalších 24 programů rozvoje venkova zaměřených na zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství EU, péči o přírodu a klima a posílení hospodářské a sociální struktury venkova do roku 2020. Kromě České republiky se jedná o programy Chorvatska, Irska, Itálie, Německa, Rumunska, Spojeného království, Španělska a Švédska.  Mezi prioritní opatření přijatých regionálních a národních programů patří modernizace zemědělských podniků, podpora mladých zemědělců, udržitelné obhospodařování půdy a zajištění kvalitnější širokopásmové infrastruktury. Očekává se, že programy povedou k vytvoření více než 40 000 pracovních míst ve venkovských oblastech a zhruba 700 000 míst odborné přípravy na podporu inovací, předávání znalostí, udržitelnějších zemědělských postupů a silnějších venkovských podniků. Prostřednictvím těchto programů bude z rozpočtu EU poskytnuto financování v hodnotě 27 miliard EUR, které bude doplněno spolufinancováním z veřejných zdrojů na státní/regionální úrovni nebo ze soukromých zdrojů.

Komisař EU pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan dnešní rozhodnutí uvítal: „Jednou ze silných stránek naší koncepce rozvoje venkova je, že máme hlavní priority, avšak programy navrhují jednotlivé členské státy nebo regiony, tak aby odpovídaly jejich potřebám a podmínkám. Prostřednictvím dnes přijatých programů bude poskytnuto financování na celou řadu dynamických projektů, od modernizace zemědělství a podpory generační obnovy v Chorvatsku a Rumunsku přes zavádění širokopásmového připojení v řídce osídlených oblastech italského regionu Emilia-Romagna až po podporu ekologického zemědělství ve Švédsku či obhospodařování 1 milionu hektarů zemědělské půdy v Irsku způsobem šetrným k životnímu prostředí. Důležitým aspektem těchto programů rozvoje venkova je posílení znalostní základny našeho zemědělství. S potěšením konstatuji, že téměř všemi dnešními programy budou podpořeny projekty inovací v rámci evropského inovačního partnerství.“

 

Český program rozvoje venkova nastiňuje priority ČR pro využití téměř 3,1 miliardy eur z veřejných prostředků, jež jsou k dispozici pro sedmileté období 2014–2020 (2,3 miliardy eur z rozpočtu EU, včetně 135 milionů eur převedených z prostředků na přímé platby v rámci společné zemědělské politiky, a 769 milionů eur ze spolufinancování na národní úrovni).  Program se zaměřuje zejména na zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a podporu zemědělských postupů šetrných ke klimatu, přičemž zhruba 25 % se týká zemědělské půdy pod závazkem k ochraně biologické rozmanitosti, 11 % je určeno na zlepšení hospodaření s vodou a 12 % na ochranu půdy. Program je dále zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, jakož i potravinářského odvětví s cílem poskytnout investiční podporu 3 500 zemědělským podnikům, téměř 1 450 investičním projektům v oblasti lesnických technologií a 830 projektům v potravinářském odvětví. V rámci programu se počítá s vytvořením téměř 1 900 nových pracovních míst. Tyto priority budou doplněny předáváním znalostí a poradenskými službami, v rámci nichž bude vyškoleno téměř 19 000 účastníků a 3 000 osobám budou poskytnuty zvláštní poradenské služby.

 

Souvislosti

 

Podpora rozvoje venkova tvoří 2. pilíř společné zemědělské politiky, z níž se členským státům poskytují finanční prostředky EU na vnitrostátní nebo regionální hospodaření v rámci víceletých spolufinancovaných programů. Ve všech 28 členských státech se plánuje celkem 118 programů, na něž je v období 2014–2020 vyčleněno prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova financování EU ve výši 99,6 miliardy eur, které bude doplněno spolufinancováním ze státních, regionálních a soukromých zdrojů. Počet schválených programů rozvoje venkova se dnes zvýšil na 51, což znamená, že již byly schváleny programy v hodnotě více než 62 miliard EUR (zhruba 62,4 % rozpočtu). Nové nařízení o rozvoji venkova na období 2014–2020 se zabývá šesti hospodářskými, environmentálními a sociálními prioritami a programy obsahují jasné cíle, jež stanoví, čeho se má dosáhnout. Kromě toho byla s každým členským státem v zájmu lepší koordinace činností a maximalizace synergií s dalšími evropskými strukturálními a investičními fondy (ESIF) uzavřena dohoda o partnerství zdůrazňující širší strategii v oblasti strukturálních investic financovaných z EU.

(PRO)

 

  • Zdroj: Evropská komise
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Usnesení 34. sněmu Agrární komory České republiky

  • Zveřejněno: 09.09.2025

Jednání 34. sněmu Agrární komory ČR přijalo unesení, v němž se mimo jiné uvádí, že

  • hodnota tuzemské produkce na hektar dosahuje, z důvodu pasivního přístupu státu, pouze 64 % průměru Evropské unie, přidaná hodnota pak jen 40 %;
  • produkčním zemědělcům neustále klesá veřejná podpora, a to jak nominálně, tak především reálně, po započtení inflace (ČR má nejnižší základní platbu a jednu z nejvyšších hodnot kumulované inflace);