Propad ekonomiky Evropské unie, tvrdě zasažené opatřeními proti šíření nového koronaviru, bude proti dosavadním odhadům letos mírnější. I tak ale dosáhne rekordních 7,4 procenta. Naproti tomu oživení v příštím roce bude po druhé vlně pandemie ve srovnání s předchozími odhady výrazně pomalejší a růst dosáhne jen 4,1 procenta. Podle zpravodajství České televize to ve své podzimní makroekonomické předpovědi uvedla Evropská komise (EK). Ta také zmírnila odhad letošního propadu české ekonomiky.
Komise tak o devět desetin procentního bodu aktuálně zlepšila letní odhad letošního hospodářského poklesu EU. Prognóza na příští rok se od léta naopak o 1,7 bodu zhoršila.
Pro země, které používají jednotnou evropskou měnu euro, předpovídá unijní exekutiva na letošní rok pokles o 7,8 procenta. V příštím roce by ekonomiky těchto zemí v úhrnu měly vykázat růst o 4,2 procenta, což je ještě výraznější zhoršení odhadu než u celé sedmadvacítky.
„Druhá vlna pandemie přináší ještě více nejistoty a nabourává naše naděje na rychlé zotavení,“ prohlásil ve čtrvtek místopředseda EK pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Komise uvedla, že zlepšený výkon hospodářství členských zemí ve třetím čtvrtletí, kdy odezněla jarní omezení, bude mít pozitivní vliv na letošní čísla. Omezení nově zaváděná vládami většiny států se však negativně projeví na růstu v příštím roce. Kvůli nejistému vývoji nákazy mají přitom předpovědi růstu na příští rok i na další léta „mimořádně vysoký stupeň nejistoty a rizika“, uvedla komise.
České hospodářství pak, podle Evropské komise, čeká letos kvůli omezením spojeným s šířením nového koronaviru propad o 6,9 procenta, což je ale zlepšení proti dřívějším odhadům. Naopak Komise ale ve své makroekonomické prognóze zhoršila vyhlídky oživení tuzemské ekonomiky na příští rok, kdy by se hrubý domácí produkt (HDP) měl zvýšit o 3,1 procenta. To je o 1,4 procentního bodu méně, než předpovídala v létě.
Pomalejší proces hospodářského zotavení souvisí se současnou druhou vlnou pandemie, kvůli níž česká vláda stejně jako na jaře přistoupila k výraznému omezení ekonomických aktivit.
Letošní propad bude podle aktuálního odhadu o devět desetin bodu nižší, než předpovídala komise v létě, zejména zásluhou ekonomické aktivity ve třetím čtvrtletí. Pro něj odhaduje Komise pětiprocentní růst HDP ve srovnání s předchozím čtvrtletím.
Výrazně se letos podle Komise zároveň zhorší stav českých veřejných financí. Jednak kvůli vládním programům na podporu ekonomiky, jednak kvůli výpadku části daňových příjmů.
K příčinám propadu české ekonomiky bude, podle Evropské komise, patřit nižší spotřeba domácností, na kterou bude mít vliv podzimní znovuzavedení protiepidemických omezení. Kvůli nim a související nejistotě spotřeba podle odhadů unijní exekutivy letos klesne v Česku o pět procent.
K předkrizovým hodnotám z loňského roku by se česká ekonomika měla podle Komise vrátit až na konci roku 2022.
Poslední odhady ekonomů pak ukazují, že kvůli novým opatřením vlády by se česká ekonomika mohla propadnout zhruba o 8,5 procenta. Před druhou vlnou pandemie očekávali přitom propad kolem 6,5 až sedmi procent. A na jaře, za prvního lockdownu, zažila česká ekonomika pokles až o jedenáct procent. A podle ekonomů bude poslední kvartál roku nyní opět slabší. Záleží ale na tom, jak dlouho potrvají současná opatření.
Česká bankovní asociace (ČBA) například očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že hospodářství letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o osm procent. Příští rok by pak mělo růst jen o dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie koronaviru.
Ministerstvo financí však svou listopadovou prognózu nezveřejnilo s vysvětlením, že v době vysoké míry nejistoty predikci dělat nelze. V té zářijové očekávalo pro letošní rok minus 6,6 procenta. Česká národní banka představí svou prognózu ve čtvrtek, v té poslední očekávala pokles pro letošní rok ve výši 8,2 procenta.
