• Zveřejněno: 25.03.2019

Elektronické neschopenky začnou plně fungovat půl roku po zrušení karenční doby. Spustí se od ledna 2020, podle zpravodajství České televize to prohlásil po jednání tripartity premiér Andrej Babiš (ANO). Zároveň dodal, že podle dohody mělo být zrušení karence a zavedení e-neschopenek současné a ve vládní koalici je kvůli nesladění termínu „určitý problém“. Zaměstnavatelé požadují odklad zrušení karenční lhůty do plného spuštění e-neschopenek, odbory jsou proti. Odsouvání je nepřijatelné pro ČSSD. O dalším postupu bude v úterý jednat poslanecký klub ANO.

„Byla jasná dohoda mezi zrušením karenční doby a e-neschopenek ve formě elektronické. Mělo být při vystavení pracovní neschopnosti vše sděleno zaměstnavateli. Toto nastane až od ledna 2020, kdy by se měla spustit e-neschopenka kompletně. Je to teď určitý problém v rámci koalice,“ uvedl premiér Andrej Babiš. Současně podotkl, že poslanci jeho hnutí ANO měli od počátku s rušením karenční doby problém. „Musíme si to vydiskutovat, budeme se snažit to vyřešit,“ konstatoval Andrej Babiš.

Ve sněmovně je teď několik novel, které se e-neschopenky týkají. Podle jedné z nich by na půl roku do spuštění nového systému měli lékaři povinně používat nynější elektronické hlášení o pracovní neschopnosti, které je k dispozici od roku 2010. Vypisují ho ale jen asi čtyři procenta doktorů. Sdružení praktiků uvedlo, že toto řešení je paskvil a používat ho nebudou.

Posun rušení karenční doby

Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) je odklad obnovení proplácení náhrad za první tři dny nemoci pro sociální demokraty nepřijatelný a zrušení karence se zavedením plné elektronické neschopenky nesouvisí. „Nicméně my jsme v rámci koaličního vyjednávání souhlasili se zavedením mezietapy, protože si to koaliční partner přál,“ řekla po jednání tripartity Jana Maláčová. Podle ní je povinné hlášení o pracovní neschopnosti od července technicky připraveno, je potřeba jen legislativa. Novelu, která lékařům ukládá povinně používat dosavadní dobrovolný model, dolní komora ještě neschválila.

Zaměstnavatelé trvají na odkladu zrušení karenční doby do zavedení nové e-neschopenky. „My jsme samozřejmě chtěli, aby návrh byl komplexní a zaměstnavatelům něco přinesl, aby měli informaci hned po nastoupení pracovníka na pracovní neschopnost,“ uvedl šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Poukázal na to, že vláda v programovém prohlášení slíbila zrušení karence bez termínu, slib už prosadila. Posunutí o půl roku by tedy nebylo „nic proti ničemu“, míní Jan Wiesner.

Proti odkladu jsou naopak odbory. „Byl bych velmi nerad, kdyby se někdo pokoušel o jakýkoliv posun. Byl by to signál pro zaměstnance, který by se někde projevil,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

  • Zdroj: ČT
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15