• Zveřejněno: 23.10.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Systém penzí v České republice skončil v září v propadu 30,4 miliardy korun, za poslední čtvrtletí se schodek víc než zdvojnásobil. Příjmy z odvodů kvůli koronavirové krizi klesly, výdaje ale výrazně vzrostly. Podle zpravodajství České televize to vyplývá z údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Do propadu se soustava dostala letos po dvou letech v přebytku.

Příjmy zahrnují povinné odvody i dobrovolné pojištění. Letos za tři čtvrtletí byly meziročně zhruba o 14,6 miliardy nižší, tedy asi o čtyři procenta. Na konci září činily 352,7 miliardy korun.

Na důchody se vyplatilo 383,1 miliardy, to znamená o zhruba 7,5 procenta víc než v roce 2019. Tehdy výdaje dosáhly 356,32 miliardy. Proti září 2013 se letos na důchody vyplatilo zhruba o sto miliard korun víc.

V červnu byl schodek důchodového systému 13,85 miliardy. O měsíc později se dostal na 20,55 miliardy, v srpnu na 24,35 miliardy a v září pak na více než třicet miliard.

Státní rozpočet původně počítal s tím, že by se mělo na důchodovém pojištění letos vybrat 524,58 miliardy. V poslední verzi rozpočtového zákona, který se kvůli epidemii upravoval, je částka 482 miliard. K tomu, aby se číslo naplnilo, muselo by se do konce roku vybrat na důchodových odvodech ještě zhruba 129 miliard korun. 

Díky dobré kondici ekonomiky, vysoké zaměstnanosti a růstu mezd byl v minulých dvou letech důchodový systém v přebytku. Nejhorší byl propad v roce 2013, kdy celkový deficit činil 55,1 miliardy. V dalších letech se schodek snižoval. Před dvěma lety příjmy převýšily výdaje o 18,64 miliardy, loni pak o 16,44 miliardy.

Experti poukazují na to, že po většinu posledních let byla soustava v propadu. Z červených čísel se dostala jen na vrcholu konjuktury. Národní rozpočtová rada, řada expertů i někteří politici upozorňují, že důchodový systém není beze změn udržitelný pro příští seniory. O reformě jedná důchodová komise. Zatím se zabývala ale spíš opatřeními, která výdaje dál zvedají.

Pravidelné zvyšování penzí nařizuje zákon. Důchody se upravují vždy od ledna o růst cen a polovinu růstu reálných mezd. Pokud by se nezdražovalo a výdělky nerostly, může vláda přidat až o 2,7 procenta.

Podle zákona se má průměrná starobní penze od ledna zvýšit o 839 korun. Solidární pevná výměra, která je pro všechny stejná, se navýší o 60 korun na 3550 korun. Zásluhová procentní část penze se každému zvedne o 7,1 procenta. Valorizace si vyžádá pro příští rok zhruba 29 miliard navíc.

Samostatný důchodový účet v České republice neexistuje. Příjmy a výdaje jsou v rozpočtech jednotlivých ministerstev. Nejvíc penzí a největší sumu má na starosti Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která spadá pod ministerstvo práce. Své systémy mají pak resorty vnitra, obrany či spravedlnosti.

  • Zdroj: Česká televize
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15