Důchodová komise se shodla na tom, jak by mohla v Česku vypadat důchodová reforma. Členové komise jednomyslně souhlasili s tím, aby se začalo pracovat na modelu, který počítá s rozdělením nynějšího průběžného pilíře na dva.
Jedna část by byla solidární a platila by se z rozpočtu, druhá by byla zásluhová a plynulo by do ní pojistné. Jak uvádí portál Seznam Zprávy, novinářům to po jednání komise řekla její šéfka Danuše Nerudová.
Valnou většinu příjmu mají nyní penzisté a penzistky z veřejného průběžného systému. Česká společnost ale stárne a seniorů přibývá. Podle expertů je nynější důchodová soustava beze změn do budoucna neudržitelná a propadla by se do vysokých schodků.
Revizi systému proto chystá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD. Z tiskové konference vyplývá, že novinky v přerozdělování důchodů se nejspíše dotknou generace narozené již v 70. letech, která půjde do důchodu okolo roku 2030.
Podle ekonomky Heleny Horské se navrhovaný koncept inspiruje severským modelem důchodového systému, kdy stát zaručí minimální částku. Ta je ale opravdu minimální. To znamená, že z toho člověk jen tak tak vyžije, ale nezajistí si nic extra. Je tam tedy motivace pro ty, kteří chtějí víc než minimální částku. Aby víc pracovali, spořili, a aby nebyli závislí na státu a nečekali na to, co od státu dostanou.
Minimální částka důchodů bude záležet mimo jiné na tom, z jakého daňového výnosu budou financovány. V zemích s podobným systémem je běžné, že se zaručený důchod financuje z daně z příjmů, to ale ministryně Jana Maláčová odmítá. Uvažuje spíše o digitální nebo sektorové dani.
Podle ekonoma Vladimíra Bezděka je systém v dnešních parametrech neudržitelný, roto si rád počká, s čím přijde ministryně Jana Maláčová.
Ministryně Jana Maláčová si zároveň už dříve vytyčila cíl, aby do roku 2021 byly penze na 40 procentech průměrné mzdy, což by v průměru mělo odpovídat přibližně 15 tisícům korun. Podle ekonomky Heleny Horské by si lidé ale nový koncept neměli vykládat tak, že se nyní minimum zastaví na 15 tisících, ke kterým přibude zásluhová složka. Podle ní se totiž průměe počítá z minimální i zásluhové částky, takže z celkového důchodu.
Ekonomka Helena Horská zároveň upozorňuje, že otázkou také zůstává využití jednotlivých zdrojů na důchody. Podle ní by společnost měla objektivní diskuzí a analýzou hledat míru toho, jaké přerozdělení financí je ideální. Zároveň konstatovala, že bohužel společnost „nemá společenský konsenzus v ničem a plácá se zleva doprava“. Podle ní lidé většinou slyší na to, jestli budou mít vyšší nebo nižší důchody, ale nikoho nezajímá, že to někdo musí zaplatit.
Systém navrhovaný Janou Maláčovou je, podle Heleny Horské, rozumný, záleží ale na tom, jaká bude minimální důchodová částka a jaká zásluhovost. Výhodu systému vidí hlavně v transparentnosti. Každý by měl vědět, jak vysoký důchod bude mít. Ohledně současného nastavení pravidel důchodů je skeptická. Současně poukazuje na to, že až se do důchodového věku dostanou silné ročníky, „tak to bude rachot“. Podle ní systém nemusí nutně zkolabovat, ale je to velká zátěž na rozpočet, z něčeho se to bude muset zaplatit.
Rezervovaná je ke změnám zatím i Národní rozpočtová rada, podle které je nejdříve třeba počkat na konkrétní parametry a propočty, se kterými ministryně Jana Maláčová přijde. Její předsedkyně Eva Zamrazilová se shoduje s ostatními odborníky, že současné nastavení není udržitelné a lidé by si od změn neměli slibovat více peněz v peněženkách. Přičemž k tomu dodala, že nelze očekávat, že parametrickými změnami lidem skokově narostou důchody, a že se odstraní problém dlouhodobé neudržitelnosti. Zdroje jsou omezené a populace stárne. Ministryně Jana Maláčová říká, že půjde o parametrické změny, které ale neřeší dlouhodobou udržitelnost, uvedla Eva Zamrazilová. Současně dodala, že konkrétní návrhy ale ještě nejsou známy a nelze je hodnotit.
