Češi jsou stále ochotni akceptovat nákupy zboží za příliš vysoké ceny, konstatuje ve svém vysílání televize CNN Prima NEWS. V jejím zpravodajství a publicistice totiž o víkendu zaznělo, že zahraniční obchodníci v tuzemsku zdražují více než ve své domovině na západ od našich hranic. V některých případech jde dokonce o třikrát vyšší tempo růstu cen než v západní Evropě. „V řadě základních potravin nám rostou ceny nejrychleji v celé Evropské unii,“ řekla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS ekonomka Jana Matesová, bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance. V Česku ale také mnohem rychleji zdražují vstupy, následně odmítl kritiku politiky obchodních řetězců prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
I když odečteme ceny energií a potravin, tak ve zbytku zboží je česká inflace prakticky nejvyšší v celé Evropské unii. Myslí si to ekonomka Jana Matesová. „Je to úplně nepochopitelné. Nejlepší příklad jsou oděvy, jejichž ceny v západní Evropě nerostou. Řetězce, které u nás oděvy prodávají, jsou většinou zahraniční, a u nás je meziroční nárůst cen o 20 procent,“ řekla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.
Podle ní to nelze vysvětlit ničím jiným, než že u nás je stále dost lidí, kteří jsou ochotni nakupovat za vysoké ceny i tam, kde to zboží bezprostředně nepotřebují. „A nemluvím o dětském oblečení, mluvím o oblečení pro dospělé,“ dodala.
Paralelu vidí také u vývoje tuzemských cen potravin, kde Matesová rovněž klade vinu převážně cenové politice nadnárodních řetězců. „Zvyšují zde ceny mnohem více než u sebe doma. V řadě základních potravin nám ceny rostou nejrychleji v celé Evropské unii. U másla, mouky, mléka... Ceny čokolády se zvyšují třikrát rychleji, než je průměr Evropské unie,“ vypočítala Jana Matesová.
Takovéto závěry ale odmítá prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. „Paní Matesová by si především měla porovnat situaci v České republice a v dalších zemích z pohledu růstu cen vstupů. Ceny energií, pohonných hmot i práce rostou v ČR mnohem rychleji než v zemích, se kterými srovnává,“ řekl pro CNN Prima NEWS.
Stejně tak, podle něho, v Česku rostou ceny zemědělských výrobců dvakrát rychleji než ceny potravin. „A to z důvodu, že potravináři a obchody dělají vše pro to, aby se růst cen potravin zpomalil, včetně snižování vlastních marží,“ dodal Tomáš Prouza.
Svá tvrzení pak dokládá pomocí dat Českého statistického úřadu. „Meziroční inflace dosáhla v červnu 17,2 procenta, kam se vyšplhala z květnových 16 procent. Ceny potravin v červnu podle údajů ČSÚ v ČR meziročně vzrostly o 18 procent. To je sice tentokrát po dlouhé době více než inflace celková a ceny potravin se na ní společně s náklady na bydlení v současnosti podílí největší měrou, ale na druhou stranu ceny zemědělských výrobců podle údajů ČSÚ v červnu meziročně stouply o 42,5 procenta. Z toho u rostlinné výroby dokonce o téměř 60 procent,“ uvedl Prouza.
Ještě více pak, podle Prouzy, zdražily obiloviny. „Ty byly v červnu meziročně dražší dokonce o 68,5 procenta,“ dodal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR s tím, že obchodníky z nejrychlejšího růstu cen potravin z celé evropské sedmadvacítky vinit nelze.
„A to nehovořím o nákladech na pracovní sílu v zemědělství, které meziročně stouply o několik desítek procent. Tuzemské zemědělství před covidem spoléhalo na laciné zaměstnance z Ukrajiny či z Moldavska a ti teď zkrátka nejsou. Nezbývá než výrazně připlatit české pracovní síle, což se logicky promítá do koncových cen,“ uzavřel Tomáš Prouza.
Jana Matesová v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS nicméně upozornila, že vláda by se měla zaměřit na cenovou politiku obchodních řetězců a na možné zneužívání tržní síly. Připomněla ale také, že ochota Čechů platit relativně vysoké ceny za potraviny či oděvy souvisí s vládní pomocí během covidu. „Pomoc byla velmi široká a velkorysá. Nejvyšší kontrolní úřad dokonce řekl, že 800 miliard korun nebylo nijak s covidem spojeno. Lidé tedy mají peníze, a tak je utrácejí. Netýká se to ale zdaleka celé společnosti,“ řekla.
Za další důvod považuje nezkušenost českých domácností s takto vysokou inflací. Tu zažili naposledy občané, kteří pamatují začátek ekonomické transformace zkraje 90. let minulého století. „Lidé tehdy ale měli obrovskou motivaci ustát transformaci a naslouchali onomu ‚utáhněte si opasky na jeden rok, ono to přestane‘ a měli pravdu,“ prohlásila v pořadu Partie Terezie Tománkové Jana Matesová.
Mimochodem, k tomuto televiznímu pořadu CNN Prima NEWS, který proběhl v neděli 14. srpna, můžeme dodat, že se ho zúčastnil i ekonom Lukáš Kovanda z Trinity Bank, který rovněž vyslovil názor, že na enormním zdražování zboží u nás mají značný podíl zahraniční obchodní řetězce.
Zároveň k této výměně názorů, o tom, kdo může za zdražování zboží, zejména potravin, musíme uvést i stanovisko Agrární komory ČR, a její největší členské organizace Zemědělského svazu ČR, že pokud jde o výrobu potravin, tak zemědělci a potravináři mají nižší zisky, zatímco maloobchodní prodej má nejvyšší marže, a to i v desítkách procent. Proto také, podle obou nevládních zemědělských organizací, cenovou politiku, tj. za kolik může spotřebitel nakoupit nabízené zboží v obchodě, de facto určují obchodní řetězce, které ovládají až 80 % našeho trhu.
