• Zveřejněno: 05.09.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

Čerpání evropských dotací se v posledních měsících zrychlilo, problémy zůstávají s programem ministerstva průmyslu a obchodu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Podle zpravodajství České televize informovala o tom v úterý ministryně financí Alena Schillerová.

V častěji poptávaných programech se už peněz nedostává, Česká republika proto požádalo Brusel o schválení některých přesunů, uvedla po jednání vlády ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Například ministerstvo životního prostředí požádalo o miliardu až dvě miliardy korun z programů původně spravovaných resortem průmyslu a obchodu. Převis poptávek je podle ministra životního prostředí Richarda Brabce například v podpoře čistění vod. „Poslední výzvu jsme vypsali minulý rok v září,“ uvedl s tím, že projektů v této oblasti je mnoho. Upozornil, že proti prvnímu dotačnímu období musí jeho resort vystačit s omezenějším objemem peněz.

Přesuny uvnitř kapitoly plánuje i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Prohlásila, že její resort s čerpáním problémy nemá. Chce ale převést část sumy určené na podporu zaměstnanosti do sociálních služeb.

V samotném letošním roce podle Dostálové bylo v rámci projektů již proplaceno konečným příjemcům zhruba 50 miliard korun. „Největší objem fakturací očekáváme s koncem stavební sezony, tedy v září a říjnu. Závazek je do konce roku proplatit dalších 30 miliard korun,“ uvedla Dostálová.

Za nejohroženější programy označila na začátku prázdnin Dostálová Integrovaný regionální operační program, Praha - pól růstu, Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a Výzkum, vývoj a vzdělávání.

Ke konci roku Evropská komise vyhodnotí země a jejich programy podle toho, jak plní své závazky vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění může Česká republika přijít o šest procent z přidělené částky na celé programové období.

V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun. Asi čtyři procenta nebyla vyčerpána.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES