• Zveřejněno: 28.10.2018

Tři z deseti Čechů jsou nespokojení s dobou, kterou musí strávit na cestě do práce. Rok od roku navíc jejich ochota k dojíždění klesá, vloni se negativně vyjádřila necelá čtvrtina lidí. Maximálně jsou schopni tolerovat 30 minut. Delší cestování do práce by mohlo vyvážit jen výraznější zvýšení mzdy.

„S tím, jak vzrostl počet neobsazených pracovních pozic a vyhráváme opakovaně soutěž o nejnižší nezaměstnanost v EU, tak také, celkem přirozeně, klesá už tak nízká ochota Čechů k dojíždění či ke stěhování za prací. Čas strávený cestou do práce se také stává stále důležitějším faktorem při zvažování zaměstnání“, uvedla Jitka Součková ze společnosti Grafton Recruitment, která ve spolupráci se společností Behaviolabs.com provedla průzkum mezi 1123 respondenty.

Tři z deseti oslovených Čechů nejsou s délkou dojíždění spokojení. V loňském roce jich bylo o sedm procentních bodů méně (23 procent). Do práce pak chtějí cestovat maximálně půl hodiny, ovšem pětina lidí musí na cestě strávit i dvakrát tolik času.

Jak Součková upozornila, tato skupina lidí je nejvíce otevřená změně zaměstnání v případě, že dostane adekvátní práci v kratší vzdálenosti od domova.

Kolik času Češi stráví cestou do práce

Každý zhruba sedmý až osmý oslovený délku doby strávenou na cestě do práce řešit nemusí, pracuje totiž z domova.

Dlouhé cestování do práce dokáže podle průzkumu vyvážit jen výraznější navýšení mzdy. Například nabídka zaměstnání s dobou dojezdu 60 minut bude pro většinu lidí stejně atraktivní, jako nabídka vzdálená 30 minut jen v případě, že nabízená mzda bude alespoň o pětinu vyšší.

Stěhovat se za prací Čechy neláká

Aktuální situace na trhu práce nenahrává ani ochotě Čechů stěhovat se za prací. Podle průzkumu tak již v minulosti učinila necelá třetina lidí, přičemž největší podíl tvořili lidé s vysokoškolským vzděláním.

Nejčastěji se stěhovali kvůli lepší mzdě či zajímavější práci. „Lepší mzdové podmínky jsou stále velmi důležitým faktorem. Lidé ale chtějí získat i nové zkušenosti a dobrou práci ve svém oboru, což je v otázce stěhování za prací neméně důležité,“doplnila Součková.

Co se týká vzdálenosti, ve zhruba třech pětinách se respondenti stěhovali do jiného kraje v rámci České republiky, v necelé třetině případů pak do zahraničí. „Mezi motivátory práce v zahraničí vede mzda. Lidé často vidí možnost dostat za stejně náročnou práci lepší peníze,“ upozornila Součková. Vysokoškoláky ovšem častěji motivuje vysněná práce či společnost, mladé do 34 let také příležitost naučit se cizí jazyk a možnost žít v zahraničí.

Dvě třetiny Čechů by ovšem k přestěhování nepřiměla ani zajímavější nabídka zaměstnání, ani lepší mzdové podmínky.

  • Zdroj: Novinky.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES