• Zveřejněno: 13.09.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Z rezerv zdravotního pojištění by příští rok mohlo jít do zdravotní péče dalších šest miliard nad rámec úhradové vyhlášky, celkem to bude 340 miliard. Už dříve slíbila dvě miliardy korun navíc největší zdravotní pojišťovna VZP. Podle zpravodajství České televize to dnes vyhlásil premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) a s řediteli zdravotních pojišťoven.

Předchozí návrh úhradové vyhlášky kritizoval tzv. krizový štáb českého zdravotnictví, který tvoří odbory, asociace menších nemocnic, domácí péče, sdružení lékařů, pacientů, seniorů a zdravotně postižených.

„Rezervy, které se rozpouští, jsou hlavně pro nemocnice, které poskytují péči nad předpokládaný rozsah úhradové vyhlášky,“ uvedl Andrej Babiš. Už letos podle něj pojišťovny nad rámec nasmlouvaných výkonů v úhradové vyhlášce dají další více než tři miliardy korun. „Pokud nemocnice nefunguje, tak je to problém managementu,“ dodal Andrej Babiš.

S předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkovou se premiér Andrej Babiš podle svých slov dohodl, že společně s ministrem navštíví ty nemocnice, kde jsou podle odborů problémy.

V České republice působí sedm zdravotních pojišťoven, které z vybraného zdravotního pojištění hradí péči o své klienty, největší VZP má asi 5,9 milionu klientů. „Zdravotní pojišťovny jasně deklarovaly, že jsou připraveny investovat do péče,“ řekl ministr Adam Vojtěch.

Podle ministra zdravotnictví se peníze dostanou cíleně k nemocnicím formou úhradových dodatků od pojišťoven. Místo dříve navrhovaných 334 miliard půjde na zdravotní péči 340 miliard. Krizový štáb ve středu po jednání s ministrem a premiérem deklaroval, že podle něj chybí 19 miliard korun. O šesti miliardách navíc mluvil po středečním jednání i premiér.

Zpravodajství České televize dále uvádí, že rozdělení peněz do jednotlivých segmentů zdravotní péče se určuje v dohodovacím řízení, kde jednají pojišťovny se zástupci jednotlivých oblastí péče. Pro příští rok se nepodařilo dohody uzavřít s domácí péčí a s nemocnicemi. Ministerstvo tak úhrady stanovilo podle nabídky pojišťoven vyhláškou, kterou ještě projedná legislativní rada vlády. Ve sbírce zákonů by pak měla vyjít v říjnu.

Peníze do veřejného zdravotního pojištění jdou z pojištění hrazeného zaměstnavateli za zaměstnance a podnikateli, za děti, seniory a nezaměstnané je pojistné hrazeno z rozpočtu. Příští rok to bude celkem 354 miliard.

Krizový štáb českého zdravotnictví, který kritizoval návrh úhradové vyhlášky, tvoří Česká konfederace odborových svazů, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, Asociace českých a moravských nemocnic a další organizace sdružující pacienty, lékaře, seniory, zdravotně postižené a poskytovatele domácí zdravotní péče.

Na stranu odborů se postavila druhá vládní strana ČSSD, naproti tomu podporu dohodám s pojišťovnami, stvrzenými ministerstvem zdravotnictví, které vede hnutí ANO, vyjádřila Koalice soukromých lékařů, Sdružení soukromých gynekologů, Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně a zástupci zaměstnavatelů včetně Hospodářské komory ČR.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15