• Zveřejněno: 06.10.2016

Minimální mzda, zákoník práce a další instrumenty k „ochraně“ zaměstnanců jsou v ČR bohužel politicky zneužívány. Proces navyšování mezd se navíc neopírá o relevantní data a neobsahuje věrohodné analýzy budoucích dopadů na zaměstnanost. Vnější zásahy v této oblasti jsou pro české hospodářství přímo škodlivé. Podnikatelé v čele s Hospodářskou komorou ČR jsou proto přesvědčeni, že se minimální mzda musí odpolitizovat.
__________

KOMENTÁŘ PREZIDENTA HK ČR VLADIMÍRA DLOUHÉHO

Je nezbytné upozornit na to, že plošné zvýšení minimální mzdy nedělá rozdíly mezi specifiky jednotlivých odvětví ekonomiky ani mezi zaměstnavateli. Zatímco některých firem se takové zvýšení vůbec nedotkne, protože osoby s minimálními příjmy vůbec nezaměstnávají, není neobvyklé, že se u jiného zaměstnavatele soustřeďuje více zaměstnanců s minimální mzdou. V důsledku regulace tak může dojít k podvázání možnosti firem nabírat nové zaměstnance, a v horším případě i k jejich propouštění, jejich nahrazení stroji či vyhnání z legálního sektoru – tzn. zaměstnanci pak namísto toho, aby byli v řádném pracovním poměru, fungují načerno. Tyto dopady budou nerovnoměrné, dopad na některé sektory či regiony, respektive konkrétní firmy může být velmi významný.
 
Zvyšování minimální mzdy znamená nejen zvyšování mzdových nákladů firem, ale i zvýšenou administrativu. Problematický je ale i institut zaručené mzdy, který je pro mnohé podnikatele palčivější než minimální mzda, protože se dotýká výrazně větší skupiny zaměstnanců.
 
Hospodářská komora ČR dlouhodobě požadovala změnit od roku 2017 způsob určování minimální mzdy, tedy stanovit objektivní kritéria ve vztahu k reálnému výkonu národní ekonomiky s ohledem na budoucí vývoj. Letos v únoru jsem proto také vyzval předsedu vlády Bohuslava Sobotku dopisem, aby urychleně vytvořil expertní komisi, která by vypracovala návrh systémového přístupu k úpravám minimální mzdy. Tato iniciativa se ale nesetkala s pochopením premiéra.
 
Je potřeba také zdůraznit, že samy firmy nejlépe vědí, kdy mohou a kdy nemohou svým zaměstnancům přidat na mzdách. K nárůstu nominálních i reálných mezd dochází i bez dalších regulatorních zásahů a dochází k němu v letošním roce a podle prognózy Hospodářské komory ČR budou zaměstnavatelé mzdy zvyšovat nadále, v roce 2017 o 4,8 až 5 procent.
 
Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR
 
 
 
  • Zdroj: Hospodářská komora ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES

Práva zaměstnance v tropech. Smíte kvůli horku odejít dřív z práce?

  • Zveřejněno: 29.06.2026
Vzduch je nehybný, nedýchatelný. Oblečení se lepí, a když nerozumný kolega zkusí vyvětrat, ožahne mu žár zvenčí obočí. Ne každý má to štěstí na klimatizované pracoviště. Horko ovšem může škodit a k povinnostem zaměstnavatele patří chránit před ním vaše zdraví a zajistit vaší práci bezpečnost. Na co máte právo? peníze