V současné době je velmi diskutovaným tématem zrušení karenční doby tj. poskytování náhrady mzdy zaměstnanci až po uplynutí prvních 3 dní trvání dočasné pracovní neschopnosti.  Poslanecké a senátorské iniciativy obsahující návrhy na zrušení karenční doby a poskytování náhrady hned od prvého dne nemoci, vyvolaly i širší diskusi nad tématem nemocnosti zaměstnanců a jejich zabezpečení v době nemoci.    

 V květnu 2016 bylo provedeno Svazem průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) ve spolupráci s firmou TREXIMA podrobné dotazníkové šetření v zaměstnavatelské sféře, jehož cílem bylo zjistit, nejenom jak se firmy staví k tomu, zda zachovat či zrušit karenční dobu, ale získat i další informace, které se zrušením karenční doby souvisejí, jako např. jaká je pracovní neschopnost ve firmách, zejména krátkodobá, jaké benefity, které se váží k řešení situace zaměstnanců v době nemoci, již dnes firmy poskytují, a v neposlední řadě, zjistit názory a preference zaměstnavatelů na možná alternativních řešení karenční doby, která byla součástí šetření.

Šetření se účastnily rovněž firmy z odvětví zemědělství a to umožňuje poskytnout i dílčí výstupy, za tento sektor a případně zjistit, zda vykazuje toto odvětví určitá specifika ve srovnání s ostatními sektory.      

Z celkového počtu zúčastněných firem - celkem 372 (pozn. respondenti s vyhodnotitelnými odpověďmi), z hlediska počtu zaměstnanců pokrytých šetřením se jednalo o cca 214 tis. zaměstnanců. Odvětví zemědělství bylo zastoupeno 22 zaměstnavateli, tj. 6%. Nejde tedy o významný podíl na celkovém vzorku zúčastněných firem z dalších odvětví. Rovněž z hlediska počtu zaměstnanců nebyl podíl významný, protože ze zúčastněných zemědělských subjektů se zpravidla jednalo o malé firmy pod nebo na hranici 50 zaměstnanců. To samozřejmě ovlivňuje i validitu výstupů ve vztahu k zemědělství. Pokud jde o data, tak byly jednotně využívány údaje za rok 2015.

Pracovní neschopnost v zemědělství

Pracovní neschopnost v zemědělství (procentuální vyjádření podílu neodpracovaných hodin z důvodů dočasné pracovní neschopnosti na celkovém fondu pracovní doby) byla podle šetření 5,5 %, ve srovnání s ostatními sektory tedy vyšší (průmysl 5,4 %, služby 4,5 %), přičemž průměrná hodnota představovala 5%.

Z hlediska kritéria „velikost“ subjektů v intervalu 0 – 49 bez ohledu na odvětví, kdy se šetření účastnily firmy menší, je již situace jiná, protože v malých firmách obecně byla vykázána nemocnost nižší cca 4,3%, zatímco ve větších firmách výrazně vyšší (s více než 50 zaměstnanci 5%, 250 – 999 cca 5,4%).

Doplněné údaje z Informačního systému TREXIMA poněkud korigují údaje ze šetření a snižují míru dočasné pracovní neschopnosti – zemědělství vykazuje 3,8%, což je pouze 0,1 procentuálního bodu nad republikovým průměrem, který činí 3,7%. Podle sofistikovanějšího členění odvětví je zemědělství na pátém místě nejvyšší míry dočasné pracovní neschopnosti, kdy nejvyšší absence s hodnotou 5,1% byla vykázána u administrativních činností, v dobývání 4.4%, zpracovatelském průmyslu 4.6% a stavebnictví 4,1%.

Porovnání obou výstupů ukazuje, že šetření SP ĆR se pravděpodobně více účastnily firmy, které mají problémy s vyšší pracovní neschopností zaměstnanců, a tudíž se jich problém zrušení karenční doby více dotýká. To platí zejména právě pro odvětví zemědělství, kde byl rozdíl mezi výstupy šetření 5,4% a celorepublikovými daty z informačního systému (5,5% - 3,8% = 1,7%).   

Sledování DPN do 14 dnů

Zajímavý je údaj o krátkodobé pracovní neschopnosti, tj. v období prvých 14 dní, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy. Absence v odvětví zemědělství představuje v tomto období 1,2%  a je výrazně nejnižší ze šetřených subjektů a i proti republikovému průměru, který činí 1,9% je nižší o 0,7 procentuálního bodu. Ve stavebnictví pro ilustraci činí např. 2%.

Rovněž vztah mezi celkovou a krátkodobou nemocností – tj. podíl hodin neodpracovaných z důvodu dočasné pracovní neschopnosti do 14 dnů na fondu pracovní doby vykazuje  pro zemědělství nejnižší úroveň ze sledovaných odvětví, tj. 40,3%, zatímco republikový průměr činí 41,7%, jak vyplynulo ze šetření.

To by do určité míry nasvědčovalo tomu, že pracovní neschopnost zaměstnanců u šetřeného vzorku zemědělských subjektů má převážně vážnější charakter než „pouhá“ krátkodobá PN do 14 dnů. Vliv může mít podíl fyzické práce a nemoci pohybového aparátu, které vyžadují  delší dobu léčení.  

Benefity související se zajištěním zaměstnanců v době pracovní neschopnosti

V rámci šetření bylo zjišťováno využívání často zmiňovaných benefitů, které firmy poskytují zaměstnancům jako pomoc překlenout období nemoci a vylepšit jejich ekonomickou situaci.

1. Dovolená nad rámec zákona (pátý týden dovolené) – tento benefit vyšel ze šetření jako nejrozšířenější, využívá jej cca 54% respondentů, ale sektor zemědělství je zastoupen pouze 3% (průmysl a stavebnictví 65%, služby 32%). Výsledky jsou ovlivněny i tím, že účast zemědělských subjektů v šetření, které firmy poskytují pátý týden dovolené navíc, činila 24%, zatímco např. za průmysl a stavebnictví to bylo 68% subjektů, za služby 61%, což vede ke zkreslení výsledků. Dále v případě zemědělství hraje roli vysoký podíl malých firem do 50 zaměstnanců s minimem zaměstnanců nad tuto hranici. Šetření totiž ukázalo, že subjekty s více než 1000 zaměstnanci tento benefit poskytovaly v  92% případech, zatímco s méně než 50 zaměstnanci jen v 39% .  

Kromě toho významnou roli ve využití tohoto benefitu hraje existence či neexistence odborové organizace resp. kolektivní smlouvy u zaměstnavatele. Podle údajů dopočtených z informačního systému TREXIMA celkem 39% podniků pokrytých kolektivní smlouvou poskytovalo pátý týden dovolené navíc, zatímco bez kolektivní smlouvy jen 26%.

1. Sick days tj. poskytnutí pracovního volna ze zdravotních důvodů – ze šetření vyplynulo, že se v sektoru zemědělství tento benefit nevyužívá /respondenti neuváděli/, na rozdíl od ostatních odvětví, kde cca 11% firem tento benefit poskytovalo a to zpravidla v rozsahu 3 dny (29%) nebo 5 dní (13%) v různě nastavených podmínkách. Nevyužívání tohoto benefitu v zemědělství lze odůvodnit pravděpodobně tím, že jednak se šetření účastnily malé firmy a u nich není zvykem poskytovat nadstandardní sociální plnění tohoto typu, a jednak ze šetření vyplynulo, že problém v zemědělství není krátkodobá pracovní neschopnost, kterou sick days řeší, ale dlouhodobá.
2. Home office – v šetření SP ČR uvedlo 27% subjektů, že uplatňuje home office, ve vyjádření za sektor zemědělství pouze 1% s tím, že například průmysl a stavebnictví vykázal 57% podíl, služby 42%. Výsledky jsou logické, protože s tímto benefitem pracují většinou velké podniky a zejména charakter práce v zemědělství zavedení a rozšíření tohoto benefitu příliš neumožňuje.   
3. Odměna za nulovou absenci –  šetření SP ČR ukázalo, že se v  zemědělství tento benefit nevyužívá, celkově uvedlo poskytování tohoto benefitu 20% zaměstnavatelů a to zejména z odvětví průmyslu a stavebnictví (36% subjektů). Svou podstatou jde o kontroverzní benefit, protože motivuje zaměstnance přecházet nemoci a tudíž obtížně navrhovatelný jako společensky přijatelná alternativa k zachování karenční doby.
4. Náhrada mzdy nad rámec zákona za první 3 dny DPN – tento výjimečný benefit použilo 3% subjektů v šetření SP s tím, že v roce 2015 bylo celkem této náhrady vyplaceno jen 1970 dní. Zřejmě nezajímavý benefit z pohledu zaměstnavatelů, v zemědělství se nevyužívá.  

Názory zaměstnavatelů na varianty řešení

Součástí dotazníkového šetření bylo i 5 variant řešení, z nichž 3 předpokládaly zrušení karenční doby (zrušení karenční doby s náhradou mzdy ve výši 60%, zrušení karenční doby se sníženou náhradou mzdy, zrušení karenční doby a stanovení limitu počtu dočasných pracovních neschopností v roce, tj. ztráta nároku na náhradu mzdy při překročení limitu počtu případů dočasné pracovní neschopnosti) zachování karenční doby a 5 dní volna navíc, zachování karenční doby a řešení dlouhodobé pracovní neschopnosti (zvýšení sazeb pro výpočet nemocenské – návrat na úroveň roku 2009).

Ze šetření jednoznačně vyplynulo, že respondenti preferují zachování karenční doby, tj. tři čtvrtiny zaměstnavatelů nesouhlasily se zrušením karenční doby a náhradou ve výši 60% a to i s refundací ve výši sníženého pojistného na nemocenské pojištění o 0,2% z 2,3 na 2,1%, rovněž nesouhlasili se sníženou náhradou mzdy ve výši 25-30% po dobu prvních 3 dní dočasné pracovní neschopnosti, nesouhlasili ani se zavedením varianty s limitem tzv. akceptovatelných případů, kdy by náležela náhrada mzdy, nesouhlas projevilo dokonce  79% respondentů, což lze přičítat i tomu, že šlo o dříve nediskutované řešení a hlavně spojené s administrativou, spočívající ve sledování četnosti pracovní neschopnosti u každého zaměstnance.

Hlavním důvodem odmítnutí napříč sektory byl nárůst dočasné pracovní neschopnosti, který očekávalo cca 77% respondentů. Tyto obavy jsou reálné, neboť před zavedením karenční doby dosahovala nemocnost u některých respondentů vysokých procent. I když s variantou snížené náhrady mzdy respondenti nesouhlasili, vyjádřilo přesto 73%  z nich, že by byli ochotni akceptovat 25% snížení náhrady mzdy. Akceptaci této náhrady mzdy je však vzhledem k míře nesouhlasu považovat spíše jako „menší zlo“, než dobrovolné řešení.

Vzhledem k tomu, že v některých firmách se již jako benefit poskytují tzv. sick days, 5 dní volna navíc, byla celková míra nesouhlasu nižší a činila cca 64%. S touto variantou souhlasilo 55 % zaměstnavatelů (16 % souhlasilo zcela, 39 % spíše souhlasilo). Toto řešení s ohledem na výše uvedená zjištění, by zcela určitě nebylo bráno jako ústupová varianta a alternativní řešení pro oblast  zemědělství, protože benefit sick days není využíván vůbec a pátý týden dovolené v omezené míře. Důvodem je zastoupení malých firem, kdy by se jednalo o navýšení nákladů. Vliv může mít i sezonnost výroby, která v letních měsících v některých firmách obtížně umožňuje čerpání dovolené a v podzimních měsících není dostatečně čerpání atraktivní, takže by hrozilo riziko nevyčerpání zákonné dovolené.   

Napříč sektory se respondenti shodli na zachování karenční doby a stávající úpravy náhrad zaměstnancům během prvních 14 dní nemoci s tím, že pozornost by  měla být soustředěna především na zlepšení situace dlouhodobě nemocných zaměstnanců, 55%   se přiklánělo k řešení, nicméně pouze 13 % zaměstnavatelů bylo ochotno na změně participovat. Z pohledu zemědělství, kde převažuje dlouhodobá pracovní neschopnost, je zřejmé, že názor bude shodný.