• Zveřejněno: 10.06.2017
  • Autor: (li)

Česká republika se stala signatářem smlouvy BEPS, jejímž cílem je zlepšit boj proti agresivní daňové optimalizaci zejména velkých nadnárodních společností. Za ČR podepsala smlouvu náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. Dalšími signatáři při ceremoniálu byl např. německý ministr financí Wolfgang Schäuble, slovenský ministr financí Peter Kažimír, francouzský ministr pro ekonomiku Bruno Le Maire, předseda Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem nebo chilský ministr financí Rodrigo Valdes. Ke smlouvě se připojili jak velké světové ekonomiky Rusko, Indie, JAR, Velká Británie, Austrálie, Kanada, Španělsko, Japonsko, Jižní Korea nebo Turecko tak i malé státy s vyšším rizikem zneužití pro účely daňové optimalizace jako Monako, Lucembursko, Lichtenštejnsko, Ostrov Man, Seychely, Kypr, San Marino nebo Singapur.

„Velkým daňovým únikům v mezinárodním měřítku můžeme zamezit jedině společnými silami. Pokud se v téhle věci nespojíme s ostatními státy, přijde boj s daňovými úniky na našem území do značné míry vniveč. Proto velmi oceňuji vznik této smlouvy a to, kolik zemí se k ní připojilo,“ vyjádřil spokojenost ministr financí Ivan Pilný. Počet signatářů úmluvy není konečný, další státy se k ní mohou v budoucnu připojit.

Smlouva BEPS (Base Erosion and Profit Shifting) vznikala od roku 2013 na půdě OECD a skupiny G20. V budoucnu má sloužit jako mnohostranný nástroj proti agresivní daňové optimalizaci. „Jde především o daňové plánování využívající mezer a nesrovnalostí v daňových pravidlech států a umělé přesouvání zisků do teritorií s nízkým nebo nulovým daňovým zatížením s následkem minimální nebo žádné zaplacené korporátní daně,“ vysvětlila náměstkyně ministra financí pro daně a cla Alena Schillerová. „V této oblasti se jedná o historicky první nástroj svého druhu, znamená velký příslib do budoucna“ dodala .

Účelnost smlouvy potvrzuje výše daňových úniků, ke kterým tímto způsobem dochází. Vzhledem k povaze daňových úniků nelze jejich výši přesně vyčíslit, nicméně panuje obecná shoda, že jejich rozsah je bohužel značný. Např. odhad ztrát z přesunu zisků u korporátních daní ročně činí podle Mezinárodního měnového fondu pro země OECD astronomických 509 miliard amerických dolarů a pro rozvojové země 213 miliard amerických dolarů, což činí 0,6 % HDP zemí OECD a 1,7 % HDP rozvojových zemí.

  • Zdroj: MF
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES

Práva zaměstnance v tropech. Smíte kvůli horku odejít dřív z práce?

  • Zveřejněno: 29.06.2026
Vzduch je nehybný, nedýchatelný. Oblečení se lepí, a když nerozumný kolega zkusí vyvětrat, ožahne mu žár zvenčí obočí. Ne každý má to štěstí na klimatizované pracoviště. Horko ovšem může škodit a k povinnostem zaměstnavatele patří chránit před ním vaše zdraví a zajistit vaší práci bezpečnost. Na co máte právo? peníze