Horké a dlouhé léto potěšilo všechny milovníky teplého počasí. Zato zemědělci si stěžují, že nedostatek vody a vysoké teploty se projevily na úrodě mnoha plodin i některých druhů masa a vajec. A proto nás letos může podle nich potkat zvýšení cen některých potravin. Mezi nimi například zelenina, maso, drůbež či ovoce. Méně se urodilo zelí i zeleniny, a tak již dnes jejich cena vzrostla. Podobně je tomu i u okurek. Zvýšení cen už hlásí také výrobci balených potravin.

Výrobci zdůrazňují, že sucho postihlo i ty země, odkud pro svou výrobu zeleninu dováží. Problémem je špatná sklizeň kukuřice, což působí na ceny krmení pro skot a zrna pro prasata i drůbež, a tak se zdraží výroba živočišných komodit masa mléka a vajec. Tato neúroda přinese starosti jak pěstitelům, tak i těm, kteří se zabývají výrobou škrobu. Hrozí prý jim velké finanční ztráty. Při tak velkých teplotách, jaké byly letos, většina rostlin nevytváří totiž zásobní látky a fakticky neroste. U brambor je maximální snesitelná teplota pro jejich zdárný růst 27 stupňů. Neúroda brambor postihla i pěstitele v dalších evropských zemích, jako je Slovensko, Bavorsko nebo Maďarsko Zajímavé však na tom je, že třeba brambory dovážíme z Francie nebo Polska, zemí, kterým se letošní vedra rovněž nevyhnula. Nabízí se otázka, proč například dovážíme drahé a u nás nepříliš používané tropické ovoce jako jsou kakikurma, granátová jablka nebo čerstvé fíky. Kdyby se finance na tyto „nezbytné“ lahůdky využily na nákup brambor, musely by se zdražovat? Doufejme, že se nevrátíme do dob, kdy se brambory jako lahůdka objevovaly na stolech králů. Po čerstvé zelenině jde nahoru cena balených potravin. Loni v září stálo kilo hlávkového zelí v průměru 11,31 koruny, letos to podle dat statistiků bylo už 15,41 koruny. Cena tedy vzrostla téměř o třetinu. A podobně se změnily i cenovky u mrkve či okurek. V zářijových statistikách cen zpracované zeleniny se sice neúroda ještě neprojevila, největší tuzemský výrobce balených potravin Hamé však už oznámil, že s cenami půjde nahoru. „Už jsme oznámili zdražení okurek, nyní je na řadě zelí a budou následovat produkty, které obsahují celer, mrkev a podobně,“ říká generální ředitel Hamé Martin Štrupl. Nelze však vše svalovat na vedra. Zvyšuje se celosvětová poptávka po mase, škrobu a po krmivech pro zvířata. Po této zrnině je také poptávka ze strany průmyslu, jelikož z kukuřice se vyrábí alternativní palivo etanol. Ani za zdražením zeleniny přitom podle Štrupla nelze hledat jen sucho. Mnoho zemědělců se totiž od náročného pěstování zeleniny odvrací a přednost dává ziskovějším technickým plodinám.„Dlouhodobě roste poptávka po zelenině a v některých regionech naopak klesá nabídka. To se týká i Česka, zemědělci už nepěstují tolik zeleniny a to samo o sobě žene ceny nahoru,“ říká Štrupl.