Počet lidí žijících v nejmenších obcích do 500 obyvatel dlouhodobě klesá; v současnosti v nich žije asi osm set tisíc Čechů. O něco větší sídla do dvou tisíc obyvatel však rostou v posledních letech o desítky tisíc lidí. Celkem v nich žijí téměř tři miliony Čechů. Vylidňování nejmenších obcí je podle poslanců, kteří přijali pozvání do včerejšího pořadu Události, komentáře České televize, potřeba zastavit.

Statistika ukazuje, že trendy vylidňování nejsou ve všech částech České republiky stejné. Zatímco v okolí velkých měst obyvatel spíš přibývá, například ze severozápadní Moravy a Slezska nebo ze Šumavy poměrně obyvatelé malých obcí poměrně rychle mizí.

Podle Českého statistického úřadu další problém spočívá v tom, že český a moravský venkov navíc rychleji stárne. K pomyslně nejstarším regionům patří například Krušnohoří v Karlovarském kraji, Jeseníky, západočeské Pošumaví nebo podhorská část Slovácka. Zrcadlově „nejmladší“ je pak okolí Prahy, chmelařská oblast Žatce a Loun, Českobudějovicko nebo Tachovsko.

Podle poslankyně a předsedkyně Spolku pro obnovu venkova Veroniky Vrecionové (ODS) stárnutí v malých obcích není jen českým specifikem, neboť koncentrace lidí do velkých měst je trend, který se týká Evropy i celého civilizovaného světa. Proto také vyzývá, že by český stát měl udělat vše, aby negativní dopady z tohoto trendu byly minimalizovány, a aby se vytvořily podmínky, aby lidé z venkova neodcházeli.

S tímto názorem vyjádřil souhlas v pořadu České televize i poslanec Stanislav Juránek (KDU-ČSL), který rovněž považuje vylidňování nejmenších obcí za vážný problém, kterému je nutné se věnovat na všech úrovních.

Poslankyně Vrecionová k tomuto problému dodala, že by byla ráda, aby na venkově žili malí a střední podnikatelé a zemědělci.

Podle poslance Juránka je zapotřebí venkovu pomoci zajištěním lepší dopravní obslužnosti. Konstatoval, že v řadě krajů se tato záležitost začíná projevovat a někde již dochází k menšímu vylidňování než dříve.

Poslankyně Vrecionová si však myslí, že venkov může zatraktivnit hlavně decentralizace a zmenšení byrokratické zátěže, tedy oblasti, které se podle ní v posledních letech spíš zhoršují. Podle ní by bylo třeba jít cestou posílení rozpočtového určení daní na úkor dotací a na úkor rozhodování z centra tak, aby v tom místě si starosta sám rozhodl, jestli on potřebuje dopravu, nebo obchod, nebo lékaře.

Poslanec Juránek si myslí, že vláda by přece jen měla do života malých obcí zasahovat. Přinejmenším zajistit dostupnost pošty, dopravní obslužnosti nebo škol. Podle něho je existence mateřské školky a základní školy, alespoň nižšího stupně (do 5. třídy), nutnou podmínkou, aby ta obec mohla přežít.

Poslankyně Vrecionová však nepovažuje za správné, aby se život na vesnici řídil z centra. Podle ní má každá obec jiné potřeby. Jiné má obec, která leží na okraji Prahy nebo Brna, a jiné má vesnice na Valašsku. „Nikdo nemůže přeci nadiktovat, co v tom kterém místě kdo potřebuje,“ prohlásila.

Za velmi důležité poslankyně Vrecionová považuje pokrytí venkova vysokorychlostním internetem, ve kterém Česká republika zaostává. Podle ní by na vesnici někteří lidé zůstali a neodešli, kdyby jim internet umožnil práci z domova.