Pod názvem "Zaměstnávání zahraničních pracovníků a sociální dialog" se ve čtvrtek 16. května v Národní technické knihovně v Praze uskutečnila konference, kterou zorganizovala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Ústředním tématem této konference, podle jejích organizátorů, byla celá šíře otázek, které musí společně řešit státní správa, zaměstnavatelé a odbory, když jde o to, pozvat na náš pracovní trh občany jiných států, aby pomohli vykrýt nedostatek tuzemských zaměstnanců.

V úvodu konference vystoupil místopředseda ČMKOS Vít Samek, který uvedl, že otázku příchodu zahraničních pracovníků na náš pracovní trh je nutné vidět v širších souvislostech. Jde o to, že někteří naši občané odcházejí za prací do západoevropských zemí, zatímco k nám přicházejí zase občané ze států, které leží na východ od nás, a to zejména Ukrajinci. V této souvislosti citoval zprávu ČTK, podle níž se z Ukrajiny snaží odejít za prací do zahraniční 5 až 6 % Ukrajinců. Zároveň k tomu dodal, že například podle jednoho výzkumu na lékařských fakultách v Bulharsku, téměř 80 % studentů těchto fakult, vyjádřilo názor, že by nejraději odešlo za prací do Německa, případně jiných zemí. Vysvětlil to tím, že hlavní motivací těchto snah je otázka financí, tedy výše platů a mezd.

Kromě místopředsedy ČMKOS Víta Samka na této konferenci vystoupili i zástupci zaměstnavatelů, tj. Svazu průmyslu a dopravy ČR, dále státní správy, tj. Ministerstva zahraničních věcí ČR, Ministerstva vnitra ČR, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Českého statistického úřadu a Státního úřadu inspekce práce, a také i pracovníci různých vědeckých a společenských institucí, např. Sociologického ústavu Akademie věd či Sdružení pro integraci a migraci.

Z vystoupení jednotlivých účastníků této konference v podstatě vyplývá jedna závažná skutečnost, důvodem migrace a tedy i příchodu zahraničních pracovníků, je to, že díky jim jsou obsazována volná pracovní místa, která v dané zemi nechtějí tamější občané obsadit, a to r různých důvodů, ať již finančních, kdy jde o hůře placenou práci, či i z hlediska méně oceněného společenského postavení v rámci dané společnosti. Takže, od nás odcházejí naši lidé do západoevropských zemí, zatímco k nám přicházejí občané ze Slovenska, Rumunska, Bulharska, pokud jde o státy v rámci EU, či z dalších zemí, tedy z Ukrajiny, Vietnamu a Mongolska.

Pokud jde o konkrétní údaje, účastníci konference se například dozvěděli, že zatímco v roce 1993 mělo povolení k pobytu 78.000 cizinců, tak v roce 2018 to bylo již necelých 569.000 pracovníků ze zahraničí. Přitom více jak polovina cizinců pochází především u Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Což souvisí s historickými a kulturními vazbami. Zároveň se dozvěděli, že v důsledku globální ekonomické krize po r. 2008 se počet zahraničních pracovníků u nás snížil, ale již od roku 2010 opět stoupá. Roste především podíl občanů EU na pracovní migraci.

Nejde jen o čísla, ale jednotliví účastníci o problému zaměstnávání zahraničních pracovníků u nás ve svých vystoupeních uváděli své argumenty z pohledu působnosti svých institucí a organizací, které na konferenci zastupovali. Přirozeně, že zástupkyně zaměstnavatelů hovořila o potřebě zvýšit počet zahraničních pracovníků, aby obsadili volná pracovní místa, zatímco zástupkyně ministerstva práce a sociálních věcí zdůraznila, že prvořadým zájmem tohoto ministerstva je zaměstnávat české občany, takže cizinci mohou u nás pracovat jen na těch pracovních pozicích, která nelze našimi občany obsadit. Naproti tomu zástupkyně ministerstva zahraničních věcí sdělila své zkušenosti s vyřizováním žádostí o práci u nás, zejména z Ukrajiny, kdy například konzulát ČR ve Lvově vyřizuje až 19.600 žádostí ročně. Zástupkyně ministerstva vnitra pro změnu seznámila přítomné s tím, jak funguje systém pracovních povolení.

Hovořilo se například i o tom, že když by u nás nastala nějaká ekonomická krize, tito zahraniční pracovníci, by přirozeně byli mezi prvními, kteří by byli propouštění z pracovního procesu. Na druhé straně zazněly i myšlenky o tom, že u těch pracovníků, kteří mají dlouhodobý pobyt, a uvažují o tom, že u nás již zůstanou, tak ti by měli mít možnost, aby k nám přijeli i jejich rodiny.

Závěr konference logicky patřil diskusi všech přítomných účastníků na téma: Zaměstnávání zahraničních pracovníků a sociální dialog.

Zkrátka, ukázalo, že problematika zaměstnávání zahraničních pracovníků u nás, vyžaduje dialog všech zainteresovaných složek, které k této problematice mají svůj odborný vztah a z úhlu jejich pohledu mohou přispět k lepšímu začlenění zahraničních pracovníků do našeho pracovního procesu a života naší společnosti.