• Zveřejněno: 30.05.2015

Čeští zaměstnanci starší 50 let jsou stejně práceschopní jako jejich vrstevníci v Nizozemsku nebo severských zemích. Ukázala to pilotní studie, na které spolupracovaly Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR a Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Její výsledky byly dnes zveřejněny na tiskové konferenci. Horší je však situace u fyzicky pracujících lidí.

Studie provedená se 360 respondenty ze šesti českých firem také odhalila, že Češi si nemoci příliš nepřipouštějí. Ve výzkumu uváděli v průměru o jednu až dvě diagnózy méně, než u nich odhalila lékařská vyšetření. Podle nich zdravotní stav starších zaměstnanců s průměrem tří identifikovaných diagnóz odpovídá jejich věku a je srovnatelný se stavem v zemích, kde se už delší dobu používá takzvaný index pracovní schopnosti.

U fyzicky pracujících je ale situace odlišná. "Mezi těmito pracovníky je u nás podstatně větší podíl těch, kteří již mají nízkou pracovní schopnost hodnocenou indexem WAI," uvedl Bohumil Pokorný z Asociace institucí vzdělávání dospělých. Zatímco například v Nizozemsku nízkou pracovní schopnost vykazuje 3,1 procenta fyzicky pracujících, v uvedené studii týkající se Česka to bylo 11,1 procenta pracovníků.

Index pracovních schopností, který se zkráceně označuje jako WAI (World Ability Index), poskytuje informace o různých faktorech souvisejících se zaměstnáním. Těmi jsou zdraví, odborné znalosti, hodnoty, postoje a motivace zaměstnance i nároky konkrétního pracovního místa. Index kombinuje subjektivní hodnocení zaměstnance s objektivní lékařskou zprávou. Podle autorů studie, kteří se tento index snaží přenést do Česka, umožňuje jeho používání například s předstihem řešit problémy související se změnou věkové struktury zaměstnanců v podniku.

(PRO)

  • Zdroj: CTK
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Usnesení 34. sněmu Agrární komory České republiky

  • Zveřejněno: 09.09.2025

Jednání 34. sněmu Agrární komory ČR přijalo unesení, v němž se mimo jiné uvádí, že

  • hodnota tuzemské produkce na hektar dosahuje, z důvodu pasivního přístupu státu, pouze 64 % průměru Evropské unie, přidaná hodnota pak jen 40 %;
  • produkčním zemědělcům neustále klesá veřejná podpora, a to jak nominálně, tak především reálně, po započtení inflace (ČR má nejnižší základní platbu a jednu z nejvyšších hodnot kumulované inflace);