• Zveřejněno: 12.03.2016
  • Autor: tz

Loňský rok byl z pohledu trhu práce v mnoha ohledech rekordní. Zaměstnanost dosáhla vysoké úrovně 70,8 %. Nezaměstnanost byla jednou z nejnižších v EU. Rostly počty zaměstnanců i průměrné mzdy.

Pozitivní trend potvrdilo 4. čtvrtletí 2015, kdy průměrná hrubá měsíční mzda činila 28 152 Kč, tj. o 1 046 Kč víc než v tomtéž období roku 2014. Spotřebitelské ceny vzrostly pouze o 0,1 %, mzda se tak reálně zvýšila o 3,8 %. Za celý loňský rok dosáhla průměrná mzda výše 26 467 Kč, což je meziročně o 860 Kč víc. „Díky tomu, že nominální růst průměrné mzdy byl provázen nízkou mírou inflace, výrazně se zvýšila reálná kupní síla mezd. Spotřebitelské ceny se zvedly o 0,3 %, takže výdělky se reálně zvýšily o 3,1 %. To je nejvíce od roku 2007,“ vysvětluje Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců se v loňském 4. čtvrtletí zvýšil o 1,8 %. Počet volných pracovních míst hlášených na Úřadu práce přesáhl už ve 3. čtvrtletí stotisícovou hranici. „Právě stoupající poptávka po pracovních silách byla jedním z faktorů, který ovlivnil růst výdělků. V některých oblastech, především u řemeslníků, totiž dochází k nedostatku pracovních sil,“ poznamenává Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Růst průměrné mzdy se ve 4. čtvrtletí 2015 nejvýznamněji projevil ve Středočeském, Plzeňském, Ústeckém a Karlovarském kraji. Zaměstnanců nejvíce přibylo v Olomouckém kraji a v Praze.

Odlišnosti lze najít nejen mezi regiony, ale i jednotlivými oblastmi ekonomiky. Zatímco těžbu a dobývání nebo zemědělství, lesnictví a rybářství poznamenává propouštění zaměstnanců a pokles mezd, zpracovatelský průmysl je v dobré kondici. Dominuje mu automobilový průmysl, výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení a výroba pryžových a plastových výrobků. V sektoru služeb rostly pozemní doprava i informační činnosti. Daří se také agenturám práce a výdělky značně narostly například i zaměstnancům heren, kasin a sázkových kanceláří.

V loňském roce se mimo jiné stíral rozdíl mezi chudými a bohatými odvětvími. I když jsou mzdy v informačních a komunikačních činnostech, peněžnictví a pojišťovnictví stále vysoké, meziroční růst byl podprůměrný. „Naopak nejrychleji rostly nejnižší průměrné mzdy, a to v ubytování, stravování a pohostinství (o 6,6 %) a v administrativních a podpůrných činnostech (o 4,0 %),“ upřesňuje Dalibor Holý z ČSÚ.

 

 

 

  • Zdroj: czso
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES

Práva zaměstnance v tropech. Smíte kvůli horku odejít dřív z práce?

  • Zveřejněno: 29.06.2026
Vzduch je nehybný, nedýchatelný. Oblečení se lepí, a když nerozumný kolega zkusí vyvětrat, ožahne mu žár zvenčí obočí. Ne každý má to štěstí na klimatizované pracoviště. Horko ovšem může škodit a k povinnostem zaměstnavatele patří chránit před ním vaše zdraví a zajistit vaší práci bezpečnost. Na co máte právo? peníze