• Zveřejněno: 12.03.2016
  • Autor: tz

Loňský rok byl z pohledu trhu práce v mnoha ohledech rekordní. Zaměstnanost dosáhla vysoké úrovně 70,8 %. Nezaměstnanost byla jednou z nejnižších v EU. Rostly počty zaměstnanců i průměrné mzdy.

Pozitivní trend potvrdilo 4. čtvrtletí 2015, kdy průměrná hrubá měsíční mzda činila 28 152 Kč, tj. o 1 046 Kč víc než v tomtéž období roku 2014. Spotřebitelské ceny vzrostly pouze o 0,1 %, mzda se tak reálně zvýšila o 3,8 %. Za celý loňský rok dosáhla průměrná mzda výše 26 467 Kč, což je meziročně o 860 Kč víc. „Díky tomu, že nominální růst průměrné mzdy byl provázen nízkou mírou inflace, výrazně se zvýšila reálná kupní síla mezd. Spotřebitelské ceny se zvedly o 0,3 %, takže výdělky se reálně zvýšily o 3,1 %. To je nejvíce od roku 2007,“ vysvětluje Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců se v loňském 4. čtvrtletí zvýšil o 1,8 %. Počet volných pracovních míst hlášených na Úřadu práce přesáhl už ve 3. čtvrtletí stotisícovou hranici. „Právě stoupající poptávka po pracovních silách byla jedním z faktorů, který ovlivnil růst výdělků. V některých oblastech, především u řemeslníků, totiž dochází k nedostatku pracovních sil,“ poznamenává Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Růst průměrné mzdy se ve 4. čtvrtletí 2015 nejvýznamněji projevil ve Středočeském, Plzeňském, Ústeckém a Karlovarském kraji. Zaměstnanců nejvíce přibylo v Olomouckém kraji a v Praze.

Odlišnosti lze najít nejen mezi regiony, ale i jednotlivými oblastmi ekonomiky. Zatímco těžbu a dobývání nebo zemědělství, lesnictví a rybářství poznamenává propouštění zaměstnanců a pokles mezd, zpracovatelský průmysl je v dobré kondici. Dominuje mu automobilový průmysl, výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení a výroba pryžových a plastových výrobků. V sektoru služeb rostly pozemní doprava i informační činnosti. Daří se také agenturám práce a výdělky značně narostly například i zaměstnancům heren, kasin a sázkových kanceláří.

V loňském roce se mimo jiné stíral rozdíl mezi chudými a bohatými odvětvími. I když jsou mzdy v informačních a komunikačních činnostech, peněžnictví a pojišťovnictví stále vysoké, meziroční růst byl podprůměrný. „Naopak nejrychleji rostly nejnižší průměrné mzdy, a to v ubytování, stravování a pohostinství (o 6,6 %) a v administrativních a podpůrných činnostech (o 4,0 %),“ upřesňuje Dalibor Holý z ČSÚ.

 

 

 

  • Zdroj: czso
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Usnesení 34. sněmu Agrární komory České republiky

  • Zveřejněno: 09.09.2025

Jednání 34. sněmu Agrární komory ČR přijalo unesení, v němž se mimo jiné uvádí, že

  • hodnota tuzemské produkce na hektar dosahuje, z důvodu pasivního přístupu státu, pouze 64 % průměru Evropské unie, přidaná hodnota pak jen 40 %;
  • produkčním zemědělcům neustále klesá veřejná podpora, a to jak nominálně, tak především reálně, po započtení inflace (ČR má nejnižší základní platbu a jednu z nejvyšších hodnot kumulované inflace);