• Zveřejněno: 12.05.2022
  • Autor: Miroslav Svoboda

Podle ekonomů už jsme boj s inflací prohráli a řítíme se do tzv. stagflace. Podle zpravodajství Televizních novin TV Nova se musíme připravit na to, že prudký růst cen bude dlouhodobou záležitostí a lidé budou stále více chudnout. Za pár let se klidně můžeme dostat do situace, kdy například rohlík v obchodě bude stát deset korun.

Růst inflace předčil i očekávání trhu, v dubnu se dostala až na 14,2 %. Na této hodnotě se ale, podle ekonomů, nezastaví. „Dnes už můžeme takřka s jistotou tvrdit, že přesáhne 15 %. Do popředí se dokonce dostávají hlasy, které už několik měsíců tvrdí, že inflace se přiblíží ke 20 %,“ řekla redakci TN.cz ekonomka Markéta Šichtařová.

Alarmující je, že se s tím už nedá v podstatě nic udělat. „Boj s inflací jsme prohráli. Nyní již neexistuje myslitelný způsob, který by růst cen dokázal zastavit. Éra prudkého růstu cen bude dlouhodobějším jevem. Naše ekonomika směřuje ke stagflaci a životní úroveň lidí se bude propadat,“ zdůraznil ekonom Štěpán Křeček.

To, že inflaci už nejsme žádným způsobem schopni zastavit, potvrzuje i Šichtařová. Podle ní se už prakticky ve stagflaci nacházíme. „Náš hospodářský růst je velice chabý. Kvalitativně se nedá o růstu mluvit, spíš o tom, že růst vykazujeme statisticky, ale neroste životní úroveň,“ vysvětila.

Pro stagflaci je typická stagnující ekonomika bez hospodářského růstu v kombinaci s vysokou inflací. „Není to ale jenom Česká republika, dříve či později v ní skončí celá Evropa. Takže nemáme vlastně moc šanci se stagflaci vyhnout,“ dále řekla ekonomka Šichtařová a dodala, že je zde dokonce vysoké riziko, že Česko upadne do recese, tedy hospodářského poklesu.

Pro běžné obyvatele je stagflace špatná zpráva. „Pro většinu lidí to znamená, že jejich úspory budou dál ztrácet na hodnotě. Budou mít méně peněz na utrácení. Statisticky už dneska lidé chudnou. I když nám rostou mzdy, tak rostou pomaleji než inflace. Lidé se skutečně stávají čím dál chudšími,“ upozornila ekonomka.

Počítat musíme i s tím, že ceny ještě výrazně porostou. V blízké budoucnosti můžeme blaženě vzpomínat na časy, kdy rohlík stál dvě koruny. „Jestli je možné, že jednou, třeba za tři roky, budeme platit za rohlík třeba 10 korun? Ano, možné to je. Tím, že jsme tu inflaci natlakovávali posledních 10–15 let, jsme způsobili, že v příští dekádě bude inflace zvýšená," konstatovala Šichtařová.

Dramatický růst cen základních potravin předpovídá i prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Ten v souvislosti s válkou na Ukrajině již v březnu uvedl, že například zemědělské plodiny prudce zdraží. „Já bych se nebál do budoucna predikovat, že cena pečiva bude výrazně narůstat. Možná bych se nebál říct, že se můžeme dostat na úroveň 80 až 100 korun za bochník chleba. Troufnu si odhadnout, že máslo by mohlo stát přibližně 80 až 90 korun,“ dodal.

  • Zdroj: TN.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Výroba potravin k nasycení našeho obyvatelstva by, podle produkčních zemědělců, měla být prvořadým zájmem české vlády!

  • Zveřejněno: 20.05.2022

Čeští, produkční zemědělci, jejichž zájmy zastupuje Agrární komora ČR a její členská organizace Zemědělský svaz ČR, jsou znepokojeni pasivním a kontraproduktivním přístupem vlády České republiky k vyjednávání definitivní podoby Národního strategického plánu Společné zemědělské politiky (SZP) Evropské unie po roce 2022. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha napsali premiérovi Petru Fialovi osobní dopis, v němž toto své znepokojení také vyjádřili.

Jsou rádi, že přežijí. A ještě je vláda bude obviňovat? Jandejskové bouchli do stolu, píší Parlamentní listy

  • Zveřejněno: 21.05.2022

V současné době řada českých zemědělských a potravinářských společností bojuje o přežití hlavně z důvodu neúměrného navyšování vstupních materiálů, jako jsou například pohonné hmoty, elektřina, plyn, hnojiva a obalové materiály. S rostoucí inflací v celé ČR, která v dubnu překročila 14 procent, přicházejí i zaměstnanci těchto podniků a žádají o navýšení mezd, aby jejich domácnosti mohly tuto těžkou dobu plnou nejistot ekonomicky zvládnout.