• Zveřejněno: 20.12.2024

Česká republika za 20 let členství v EU získala z unie o bilion korun více, než do ní odvedla. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě o čerpání peněz z EU, EU Report 2024.

V čerpání evropských peněz se podle úřadu Česko posunulo od počátečních problémů k systému, který zajišťuje vyčerpání peněz, ale nezaměřuje se na smysl dotací. Dotace končí v množství projektů s nízkou přidanou hodnotou. Zpomalila se i dynamika přibližování ČR k průměru EU ve srovnání s některými státy, které vstoupily do unie také v roce 2004, uvedl úřad.

Za 20 let členství ČR v Unii udělal NKÚ 208 kontrolních akcí zaměřených právě na rozdělování evropských peněz. „Dotační systém, který měl významně napomoci tomu, abychom dosáhli kýžené životní úrovně Západu, se někde po cestě začal zadrhávat a přestal vykazovat očekávané výsledky. Bez strategického rozhodnutí, kam chceme dojít, bez zadání konkrétních cílů a bez důkladné kontroly jejich naplňování se neposuneme dál,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala. Stát by se podle něj měl řídit třeba tím, že normální je hospodařit bez dotací, dotace by se měly vyplatit daňovým poplatníkům a měly by směřovat na prokázanou veřejnou službu.

NKÚ také zastává názor, že by se měl omezit počet dotačních titulů, aby peníze směřovaly tam, kde přinesou nejvyšší přidanou hodnotu. Měl by se také omezit maximální podíl dotace, aby se neztratil její motivační charakter. Celý proces dotací by se také měl zjednodušit, což by podle úřadu omezilo takzvaný dotační byznys.

https://x.com/NKU_CZ/status/1869293172955972048

Pomalejší tempo přibližování k průměru EU dokumentuje úřad například na tom, že životní úroveň v Polsku vzrostla v letech 2003 až 2022 v paritě kupní síly proti průměru EU o 33 procentních bodů, v Litvě vzrostla o 38 procentních bodů, zatímco v Česku se zvýšila o 19 bodů. Dotace podle zjištění NKÚ směřují i do oblastí, kde ČR nezaostává za evropským průměrem. Podpora proto nepřináší maximální účinek. „Příkladem je oblast zaměstnanosti, kde ČR se svou nízkou mírou nezaměstnanosti zaujímá v EU pozici premianta,“ uvádí NKÚ.

Také míra podpory je podle NKÚ příliš štědrá, protože dosahuje až 70 procent nákladů. To podle kontrolorů nemotivuje příjemce k racionálnímu chování. Prezident Kala míní, že účinnost podpory by šlo zajistit zavedením návratných půjček nebo vysokou spoluúčastí příjemců. NKÚ také uvádí, že dotační systém ovlivnili v minulosti mocní hráči na trhu. Přispěli k vytvoření takových podmínek, aby mohli dotace čerpat v maximální šíři.

Jako příklad uvádí úřad kontrolu, která se zabývala podporou zpracování zemědělských produktů. „Ačkoliv měla podpora směřovat přednostně na mikropodniky a malé a střední podniky, vyhlásilo ministerstvo zemědělství program na zvyšování konkurenceschopnosti pro velké zpracovatelské podniky. V letech 2018 až 2021 těmto firmám s desetimilionovými až stamilionovými ročními zisky vyplatilo dohromady 1,7 miliardy korun,“ stojí ve zprávě úřadu.

  • Zdroj: Euractiv.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Zemědělský svaz: Rozhodnutí Ústavního soudu respektujeme, o spravedlivém nastavení veřejné podpory musíme dál jednat s politiky

  • Zveřejněno: 02.04.2025

Zemědělský svaz ČR bere rozhodnutí Ústavního soudu, kterým ve středu 2. 4.2025 zamítl návrh na zrušení současného nastavení redistributivní platby, na vědomí a respektuje jej. Veřejná debata kolem ústavní stížnosti alespoň přispěla k otevření potřebné politické diskuse o spravedlivějším nastavení přímé podpory zemědělců.

Šéfka drůbežářů: Bojíme se dovozu kuřat z Ameriky, ošetřují je chlorem, my nesmíme

  • Zveřejněno: 07.04.2025
Lidé stále méně kupují celá kuřata, trendem jsou polotovary nebo trhaná kuřecí masa, říká nová ředitelka Sdružení drůbežářských podniků Zuzana Slámová. Organizace stále řeší jednodušší nabírání zahraničních pracovníků, měli by pracovat po vyřízení v daném podniku alespoň rok, v současnosti jde o poloviční dobu, přeje si. iDNES

Hospodářský výsledek zemědělství se propadl o téměř 30 %, hlásí Zemědělský svaz ČR a potvrzuje špatné vyhlídky odvětví

  • Zveřejněno: 10.04.2025

Podle finálních výsledků interního šetření Zemědělského svazu ČR po uzavření účetního roku 2024 dosáhly zemědělské podniky v loňském roce průměrného čistého zisku 1 295 korun na hektar, což je o 28 % méně než v předchozím roce. Přepočteno na celý obor zemědělství to činí 4,5 mld. Kč, oproti 6,3 miliardám o rok dříve. V průměru si tak každý podnikatelský subjekt bez ohledu na velikost či počet hektarů v roce 2024 vydělal pouhých 151.276 korun.