• Zveřejněno: 29.10.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Hospodářské škody napáchané druhou vlnou koronavirové epidemie půjdou řádově do miliard korun denně. Budou ale nižší než na jaře. Česká republika i Slovensko si z ekonomického hlediska vedou podobně dobře. A to i z hlediska vládních podpůrných programů. Důležité je, že nedošlo k ochromení zahraniční poptávky. O dopadech koronavirové pandemie na českou a slovenskou ekonomiku diskutovali ve středu ve speciálu CNN Prima NEWS „Česko-slovenský večer“ rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Epidemická situace se začíná zhoršovat také u hlavního obchodního partnera České republiky, kterým je Německo. Pokud by došlo k ochromení tamní poptávky, česká ekonomika by to negativně pocítila. „Tím pádem by se škody mohly přiblížit čtyřem miliardám korun denně,“ řekl ve speciálu Česko-slovenský večer na televizní stanici CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda. Taková suma by téměř dosáhla jarní úrovně, kdy Česká republika čelila tvrdším protiepidemickým opatřením než nyní.

Podle rektorky Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudové ale dopad aktuálních restrikcí na ekonomiku nebude tak velký. Vedle zahraniční poptávky bude záležet také na tom, zda se současnými omezeními podaří razantně zpomalit šíření koronavirové nákazy. Jako řešení ale nevidí plošné testování, které probíhá na Slovensku. „Je to velmi náročné na lidské zdroje, musela by se zapojit armáda, hasiči a další. Praktičtí lékaři totiž vyčíslili, že kdyby měli testovat jen oni, museli by odložit jakoukoli péči a trvalo by jim to čtrnáct dní nonstop,“ uvedla Danuše Nerudová.

Oba hosté televizní moderátorky Terezie Tománkové také porovnávali, jak si Česká republika a Slovensko z ekonomického pohledu vedou. „Vládní pomoc byla v obou zemích srovnatelná. Slovensko ale v létě přijalo balíček, který zjednodušil administrativu pro podnikatele. Česko se něco podobného snaží zavádět až nyní, ale pro mnohé subjekty je už pozdě, protože jsou oslabeny první vlnou,“ řekla Danuše Nerudová.

„Konečný účet budeme dělat až po konci pandemie. Česko na tom rozhodně není hůře, co se týče propadu hrubého domácího produktu. Rovněž nezaměstnanost má podstatně nižší než Slovensko,“ řekl Lukáš Kovanda. S tímto jeho hodnocením ale ekonomka Danuše Nerudová nesouhlasila. „Slovenská ekonomika propadla více, protože na jaře přijala přísnější opatření. Nezaměstnanost má sice 6,8 procenta, ale to může být příležitost pro snazší restrukturalizaci tamní ekonomiky. A otázkou tedy je, zda česká nezaměstnanost není nezdravě nízká,“ prohlásila rektorka Mendelovy univerzity a členka iniciativy KoroNERV-20.

Druhou vlnu podle Danuše Nerudové i Lukáše Kovandy nejvíce „odskáče“ sektor služeb, zejména v turistickém ruchu a navazujících odvětvích. „Je možné, že deset až patnáct procent provozoven, které nyní zavřou, tak zaniknou a už nikdy neotevřou,“ konstatovala Danuše Nerudová. Lukáš Kovanda zmínil, že stát nebude moci každého zachraňovat při každé další možné vlně nákazy. „Zadlužení našeho státu citelně roste,“ dodal Lukáš Kovanda, který je zároveň členem Národní ekonomické rady vlády (NERV).

  • Zdroj: CNN Prima NEWS
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15