• Zveřejněno: 09.01.2019
  • Autor: (li)

Rok 2018 byl prvním rokem, kdy na úrovni všech programů muselo dojít ke splnění pravidla n+3, tj. proplacení a zadministrování dostatečného objemu finančních prostředků v žádostech o platbu, které Česká republika zasílá Evropské komisi k proplacení. Všechny řídicí orgány limit pravidla n+3 na konci roku 2018 splnily. To znamená, že se podařilo úspěšně vyčerpat celou alokaci let 2014 a 2015 s koncem roku 2018 a Česká republika tudíž nepřijde o žádné prostředky z ESI fondů a může další evropské zdroje využívat na podporu regionů.

Česká republika splnila loňský rok první těžkou zkoušku, nebo» všem řídicím orgánům operačních programů se podařilo do konce minulého roku odeslat do Evropské komise žádosti o platbu plnící limit pravidla n+3 pro rok 2018. Podařilo se tak vyčerpat všechny peníze, které nám byly přiděleny v roce 2014 a 2015, kdy byly schváleny programy,“ sdělila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Celkově byly do konce roku 2018 Evropské komisi zaslány žádosti o platbu za více než 5,6 miliardy EUR, čímľ se podařilo naplnit limit čerpání n+3. V dodržení pravidla n+3 si nejlépe vedl Program rozvoje venkova následovaný Operačním programem Zaměstnanost, nebo například Operační program Technická pomoc, jehož řídicím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj.

Česká republika může za programové období 2014–2020 vyčerpat téměř 583 mld. Kč (hlavní alokace). Ke konci roku 2018 byly schváleny projekty za více jak 391 miliard korun (67,1 % alokace). Ke stejnému datu byly příjemcům již proplaceny výdaje ve výši přesahující 185 mld. Kč (31,8 % alokace). Nejvíce projektů je realizováno v Programu rozvoje venkova (přes 143 tisíc), projekty s největší objem prostředků jsou realizovány v Integrovaném regionálním operačním programu (přes 79 mld. Kč).

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15