Ceny průmyslových hnojiv kvůli drahému plynu meziročně stouply o 100 až 200 procent. Letos se tato situace odrazí i na českých polích, část zemědělců bude méně hnojit. Pokud se jim nepovedlo v minulých letech vytvořit vyšší obsahy živin v půdě zejména z organických hnojiv, hrozí jim pokles úrody, řekl portálu iDNES.cz mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha.

Podle něho řada pěstitelů, ato i přes zvýšené náklady, počítá s běžnými aplikačními dávkami a přitom doufají ve vyšší cenu z příští sklizně. Část zemědělců plánuje nižší dávky s ohledem na vyšší obsah živin v půdě z minulých let, především z organických hnojiv. Problém zřejmě nastane u zemědělců bez živočišné výroby, kde se tyto zásoby nepodařilo vytvořit. Pokud nedoplní potřebné množství živin, může dojít k poklesu výnosů až o 30 až 40 procent.

O tom, že zemědělci přemýšlí o snížených dávkách hnojiv, ví také prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Podle něho snížením spotřeby minerálních hnojiv zemědělci přispějí s předstihem k plnění cílů vyplývajících z Evropské zelené dohody. Méně pozitivní zprávou ale je, že hrozí nižší výnosy plodin, nižší produkce a zároveň vyšší ceny. Zároveň konstatoval, že zatím, kvůli nedostatku hnojiv, nemění zemědělci osevní postupy. Na druhé straně, ale kvůli rostoucím cenám zemnímu plynu, nevidí konec zdražování. Dražší zemědělská produkce bude pak do budoucna znamenat i zvýšení cen potravin pro obyvatele. Situaci pak nejspíš ještě zhorší aktuální dění na Ukrajině, ceny plynu nejspíše ještě porostou.

Podle společnosti AgData, jež zemědělcům nabízí on-line systémy, které pomocí půdních senzorů, sledování strojů či satelitního snímkování jim pomáhají snižovat náklady, jde o začarovaný zdražovací kruh. Zemědělci, kteří budou hnojit letos stejně jako loni, můžou počítat s prodražením nákladů o stovky tisíc korun.

„Pro farmu o rozloze 1000 hektarů s obvyklým zaměřením – tedy pěstující obilí, popřípadě brambory nebo cukrovku – může znamenat zdražení o stovky tisíc korun. U těch největších farem o několika tisíci hektarů se pak bavíme přímo o milionech, které musí zemědělci vydat za hnojiva navíc,“ popsali zástupci firmy. Zemědělci by měli, místo plošného hnojení, více reagovat na jednotlivé půdní profily a vlastností jednotlivých plodin. Podle zástupců této společnosti potom plánovat dávkování hnojiv.

Toto tzv. precizní zemědělství je jedním z hlavních témat i nového ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL). „Kromě jiného jde o využívání dat ze senzorů a čidel v zemědělské půdě či meteorologických údajů v on-line systémech, které následně dávkují správné množství hnojiv či pesticidů,“ vysvětlil již dříve ministr Z. Nekula. Doufá, že se tak omezí spotřeba přípravků na ochranu rostlin a právě hnojiv.

Podle údajů Českého statistického úřadu použili zemědělci v hospodářském roce 2019/2020 zhruba 360 tisíc tun minerálních hnojiv, meziročně o zhruba 1,3 procenta méně. Z toho nejčastěji šlo o dusíkaté látky. Na jeden hektar obhospodařované zemědělské půdy tak bylo využito 134,1 kilogramu živin.