Zemědělství je, stejně jako ostatní obory lidské činnosti, závislé na stabilních dodávkách energií. Moderní živočišná výroba dokáže zužitkovat odpady ze své produkce a zajistit energie nejenom pro svůj provoz. Chovy prasat a skotu na maso i mléko jsou tak méně energeticky náročné a zároveň stále zajišťují přirozené hnojivo pro zemědělské pozemky a pěstování rostlinných plodin, jak uvádí ve své tiskové zprávě Agrární komora ČR.
Maso je přírodním zdrojem bílkovin a součástí pestré a vyvážené stravy člověka. Jeho konzumace je zároveň jedním z hlavních předpokladů správného tělesného vývoje každého jedince. Moderní chovy i za současné energetické krize mohou těžit ze své připravenosti. Jedním z příkladů je farma Karla Horáka v Choťovicích u Poděbrad. „V našem areálu provozujeme zemědělskou bioplynovou stanici s hodinovým elektrickým výkonem 835 kWh. Část elektřiny spotřebujeme na farmě, zbytek je dodáván do sítě. Všechno vyrobené teplo využíváme k ohřevu teplé vody, vytápění hotelu, penzionu, kanceláří, dílen, poroden prasnic a sušení krmiva. Dále budeme zajišťovat vytápění pro okolní domy, které jsou ve výstavbě,“ vysvětluje Karel Horák.
Zároveň dodal, že pro kvalitní rostlinnou výrobu je hlavní podmínkou výživná půda. Ať už zemědělec pěstuje obilí na pečivo, zeleninu nebo jiné plodiny, nikdy se neobejde bez pravidelného doplňování důležitých látek do půdy v podobě hnojiv, zdůraznil. „V roce 2020 jsme uvedli do provozu zařízení na energetické využití odpadu. Zde zpracujeme všechny odpady vzniklé z provozu na farmě. Bioplyn je dále vyčištěn na kvalitu CNG, který je určen pro pohon motorových vozidel. Výsledkem celého procesu je velmi kvalitní přirozené hnojivo, které aplikujeme na zemědělské pozemky,“ vysvětlil Karel Horák.
Výše uvedené využití moderních technologií má za cíl nejenom energetickou úsporu, ale hlavně zajištění produkce vepřového masa nejvyšší kvality. „V našich chovech jsme zavedli švýcarskou metodu krmení a chovu s důrazem na imunitu zvířat, která žijí v čistém prostředí a chov je prostý genetických modifikací, hormonů, antibiotik a dalších nadužívaných medikací. Výsledkem je velice křehké a lehce stravitelné maso s krátkou dobou kuchyňské úpravy,“ doplnil Karel Horák.
Přestože chovatelé prasat čelí velkému tlaku v podobě rostoucích nákladů, je výše uvedený příklad fungování farmy ukázkou, jakou cestou se zemědělci mohou vydat. „V Evropské unii se aktuálně chová 148 milionů kusů prasat. Konkrétně v České republice se chová celkem 1,5 milionu prasat. Jedná se o historicky nejnižší stav od počátku sledování,“ říká k tomu Josef Luka, předseda Svazu chovatelů prasat.
Vepřové maso je v České republice stále nejpopulárnějším masem. Jeho spotřeba se pohybuje na úrovni 41,5 kilogramů na osobu za rok. Více jak polovina vepřového masa se k nám dováží. Nejčastěji z Německa, Španělska a Polska. „Chovy prasat si z doby minulé nesou nepopulární image, že jsou cítit a obtěžují své okolí. V tomto směru je dnešní realita zcela jiná. Jímky s kejdou jsou řešeny tak, aby byl minimalizován zápach. Rozvážení kejdy na pole bývalo také problematickým bodem, ale většinou je řešeno okamžitým zaoráváním,“ upřesnil Josef Luka.
Živočišná výroba tak dokáže být nejenom částečně energeticky soběstačná, ale je nezastupitelná i pro rostlinnou výrobu. „Maso je přírodním zdrojem bílkovin. Nejedná se o žádnou chemickou výrobu v továrnách, které energie pouze spotřebovávají. V případě lokálních zemědělců se maso zároveň nemusí převážet na velké vzdálenosti. A neposledním pozitivním argumentem je zajištění přírodního hnojiva pro zemědělské pozemky,“ dodal k tomu Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.
Agrární komora ČR a Svaz chovatelů prasat ve své tiskové zprávě zároveň poukázaly na některé zajímavosti, které se týkají produkce vepřového masa. Například, že počet chovaných prasat v České republice v roce 2004 činil 2,9 milionů kusů prasat, zatímco v roce 2020 to bylo jen 1,5 1,5 milionů kusů prasat. Pokud jde o soběstačnost České republiky v komoditě vepřového masa, tak činí přibližně 51 %. Přičemž v případě dovozu vepřového masa v roce 2020 z Německa činil dovoz 33 %, ze Španělska 25 %, z Polska 10 %. Jestliže průměrná roční spotřeba vepřového masa v EU činí 45,9 kg, tak v České republice je to 41,5 kg.
Oproti loňskému roku, kdy se dalo říci, že cena jatečných prasat zůstávala v průběhu 10 let přibližně stejná, výkupní cena za kilogram masa nyní klesá. Aktuální výkupní cena za kilogram masa jatečného prasete je 36,60 Kč/kg. Cena na pultech obchodů, dle dat ČSÚ, přitom stoupá.
