• Zveřejněno: 15.11.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Důchodci by mohli dostat kvůli rychlému zdražování mimořádně přidáno, a to zřejmě od června v průměru 650 až 730 korun měsíčně. Se zachováním současného způsobu zvyšování důchodů počítá ve své koaliční smlouvě i budoucí vláda Petra Fialy (ODS). Kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro Českou televizi řekl, že vláda bude muset peníze na mimořádný růst penzí najít i přes plánované rozpočtové škrty. Od ledna navíc dostanou penzisté bez ohledu na současnou inflaci přidáno v průměru 805 korun měsíčně.

Přesná suma mimořádného zvýšení důchodů se odvine od skutečné inflace, řekla ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO). Takový krok ukládá zákon v případě, že meziroční růst cen přesáhne pět procent. Na příští rok odhaduje úřad Aleny Schillerové inflaci na 6,1 procenta.

„Kdyby to bylo 5,2 procenta, tak by ta valorizace dělala nějakých plus minus 644 korun a bylo by to asi 12 miliard v součtu. Pokud by to bylo dejme tomu těch 6,1 nebo přes 6 procent, tak by to bylo asi 733 a dělalo by to 15 miliard korun,“ řekla Schillerová. Dodala, že k tomuto kroku musí vláda přikročit, ať je jakákoliv.

Meziroční míra inflace vzrostla v říjnu na 5,8 procenta, byla téměř o procentní bod vyšší než v září a je tak nejvyšší za posledních třináct let. Pro mimořádný růst důchodů je ale důležitá hlavně inflace, která v Česku bude od letošního července do ledna.

„Pátým měsícem po konci toho měsíce, kde k tomuto růstu došlo, se musí mimořádně valorizovat důchody. Pravděpodobně k tomuto překročení dojde začátkem roku,“ uvedla ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO).

S možným červnovým růstem průměrného důchodu o zhruba 650 až 730 korun měsíčně počítá i nastupující koalice. Strany se k němu zavázaly v programové části koaliční smlouvy.

Úsporná opatření vlády budou sociálně citlivá, zejména s ohledem na priority v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče a s cílem udržet stávající valorizační mechanismus důchodů, píše se v koaliční smlouvě.

„To je věc, kterou můžeme uklidnit všechny stávající penzisty. Ono to dokonce vypadá, že podle toho zákona možná bude muset stát přikročit k mimořádnému zvýšení důchodů,“ uvedl kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„My nedopustíme, aby se důchody našich seniorů propadaly nboli valorizační mechanismus, který již dnes funguje, tak bude fungovat i za nové vlády,“ řekl k tomu předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný.

„To, že bychom sahali do současných důchodů, to v žádném případě a současných důchodů se týká valorizace, takže tam nepřipadá změna v úvahu,“ uvedl předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský.

Část opozice ale požaduje, aby mnohem více než doteď, rostly podprůměrné důchody. „My bychom chtěli v každém případě zvýšit ty nejnižší důchody alespoň na úroveň minimální mzdy, to znamená 15.200 korun pro každého, kdo má odpracované roky nebo má invaliditu,“ řekl předseda hnutí SPD Tomio Okamura.

Ministerstvo financí zatím plánuje v příštím roce vyplatit za důchody o téměř 25 miliard korun víc než letos. Výdaje na penze jsou dlouhodobě nejrychleji rostoucí položkou celého státního rozpočtu.

Důchodci v září pobírali průměrnou měsíční penzi 15.411 korun. Do konce roku samovolně o dalších zhruba třicet korun vzroste. V lednu by měli penzisté v průměru pobírat zhruba 16.250 korun měsíčně.

  • Zdroj: Česká televize
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Bohumír Dufek: Společná zemědělská politika by měla být, podle názoru zemědělců, vůči jejich potřebám mnohem vstřícnější!

  • Zveřejněno: 04.12.2021

Pod názvem „Budoucnost evropského zemědělství 2021“ se ve středu 1. listopadu 2021 uskutečnil v Praze již třetí ročník mezinárodní konference, kterou zorganizovala skupina Identita a demokracie Evropského parlamentu (EP).Cílem této videokonference bylo sdělit širší zemědělské a potravinářské veřejnosti u nás, jaké dopady přinese do evropského zemědělství a potravinářství Společná zemědělská politika na léta 2021-2027, která obsahuje základní principy Zeleného údělu (Green Deal), neboli nové strategické koncepce EU, která si vzala za cíl dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.