• Zveřejněno: 09.06.2016

Vzhledem k blížícímu se období letních dovolených, kdy řada zaměstnanců, zejména mladých, má zájem o určitý přivýdělek, může být užitečná následující informace užitečná.    

Zaměstnanec může vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem (§ 304 odst. 1 zákoníku práce).

Toto platí obecně, bez ohledu na to, zda by taková výdělečná činnost byla vykonávána souběžně s výkonem zaměstnání nebo v době dovolené či např. překážek v práci na straně zaměstnavatele.

Důvodem této právní úpravy je omezit konkurenční činnost zaměstnanců za trvání zaměstnání vůči zaměstnavateli a zejména využívání poznatků získaných u zaměstnavatele pro jiného zaměstnavatele nebo vlastní podnikání zaměstnance.

Základním pracovněprávním vztahem se rozumí pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce (§ 3 zákoníku práce). V případě tzv. letních brigád  přichází v úvahu nejčastěji některá z dohod mimo pracovní poměr. Jinak pojem „brigáda“ ani „brigádnická činnost“ zákoník práce nezná a zpravidla se pod těmito pojmy skrývá právě výkon práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nebo krátkodobý pracovní poměr.

Je třeba doplnit, že výdělečnou činností se rozumí jakákoliv činnost vykonávaná za účelem dosažení odměny, resp. zisku, tj. jednak činnost vykonávána v uvedených pracovněprávních vztazích, ale a to je důležité i samostatná výdělečná činnost.

Souhlas zaměstnavatele k výkonu činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele zaměstnanec nepotřebuje pouze v případě, že se jedná o výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti (§ 304 odst. 3 zákoníku práce).

Lze tedy shrnout, že pokud zaměstnanec uzavře na dobu čerpání dovolené u zaměstnavatele s jiným zaměstnavatelem pracovněprávní vztah a předmět činnosti obou zaměstnavatelů se bude byť částečně shodovat, aniž bude mít zaměstnanec předchozí písemný souhlas zaměstnavatele, u něhož čerpá dovolenou, riskuje, že tento zaměstnavatel jeho  činnost pro jiného zaměstnavatele v době dovolené označí jako porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, a to se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES

Práva zaměstnance v tropech. Smíte kvůli horku odejít dřív z práce?

  • Zveřejněno: 29.06.2026
Vzduch je nehybný, nedýchatelný. Oblečení se lepí, a když nerozumný kolega zkusí vyvětrat, ožahne mu žár zvenčí obočí. Ne každý má to štěstí na klimatizované pracoviště. Horko ovšem může škodit a k povinnostem zaměstnavatele patří chránit před ním vaše zdraví a zajistit vaší práci bezpečnost. Na co máte právo? peníze