• Zveřejněno: 01.11.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

Ve středu 31. října schválila Poslanecká sněmovna PČR předlohu ČSSD o novele zákoníku práce, to je zrušení tzv. karenční doby, kdy po dobu prvních tří dnů nemoci nedostávají zaměstnanci žádnou finanční náhradu mzdy. Novela nyní míří k projednání a schválení do Senátu PČR.

Pro zrušení karenční doby zvedlo ruku 128 poslanců z řad ANO, ČSSD, KSČM, Pirátů a část lidovců. Proti bylo 35 zástupců ODS, TOP 09 a STAN. Poslanci SPD, čtyři lidovci a jeden zástupce STAN se hlasování zdrželi.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.

O stanovisko k tomuto schválení zrušení karenční doby jsme požádali předsedu Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumíra Dufka, který nám řekl, že „pokud jde o včerejší den v Poslanecké sněmovně, musím říci, že jsem, a to i vzhledem k obstrukcím, které ve sněmovně dělala opozice, velice spokojen. To, že současná vládní koalice prohlašovala zrušení karenční doby, tak z toho vyplývá, že by měli občané České republiky mít placeny první tři dny své nemoci. Tak, jak to byla dříve, než to zavedla bývalá Topolánkova vláda. Připomněl bych ještě jednu velice důležitou věc, že je to velice správné. Já jsem velice rád, že jsem otevřel toto téma 7. března při našem tehdejším jednání s premiérem Andrejem Babišem. Chci zdůraznit, že je velmi dobré, že se celou záležitost podařilo dotáhnout během půl roku do úspěšného a pro občany pozitivního konce, to i přes odpor zaměstnavatelů a opozice ve sněmovně.

Pár slov k zavedení elektronické neschopenky

Předseda ASO Bohumír Dufek se v souvislosti s jednáním Poslanecké sněmovny vyjádřil i k další důležité otázce, to je zavedení elektronické neschopenky. „O jejím zavedení jsem rovněž diskutoval na svém jednání s premiérem Andrejem Babišem. To je velice dobrá věc. Podnikatelé by měli ocenit to, že dochází k postupné elektronizaci státní správy u nás. Podnikatelům to umožní kontrolovat nešvary některých zaměstnanců, které se v České republice zavedly v průběhu doby. Zkrátka, není dobré poslouchat od zaměstnavatelů či opozice, že zaměstnanci neustále něco zneužívají. Přitom, na druhé straně sami poslanci, když omarodí, tak berou svůj poslanecký plat. Nechávají si vyplácet svých 100 % platu, a to v případě, kdy do práce, to je do Poslanecké sněmovny v případě své nemoci nechodí. Jsem přesvědčen, že pokud jde o zdravotnictví, tak elektronizace bude postupovat stále dál a dál, aby to snížilo náklad a uspořené finanční prostředky se mohly věnovat na léčbu nemocných občanů, kteří to skutečně potřebují,“ prohlásil Bohumír Dufek.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES