Za účasti prezidenta ČR Miloše Zemana a dalších osobností politického a ekonomického života České republiky byl dnes dopoledne zahájen 46. ročník mezinárodního agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích.

Přičemž organizátoři agrosalonu zvolili pro letošní podtitul „Výzvy českého zemědělství“, což v daném případě jednoznačně odpovídá tomu, čemu v současné době české, potažmo i světové zemědělství čelí ze strany světových, ale i českých klimatologů a členů různých ekologických organizací, kteří, přestože nemají elementární odborné znalosti, jak funguje zemědělství, velmi aktivně radí, jakým stylem se má zemědělství ve světě a také u nás vyvíjet. Ostatně, na tyto současné, a v řadě případů i vysoce agresivní tendence těchto „odborníků“, reagovali dnes i pozvaní státní a hospodářští činitelé, kteří se ujali slova při slavnostním zahájení letošního agrosalonu Země živitelka.

O názor na jejich vystoupení jsem požádal předsedu Asociace samostatných odborů (ASO) a současně i předsedu Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů (OSPZV-ASO) Bohumíra Dufka.

Prezident ČR upozornil na vážné důsledky kůrovcové kalamity

Pokud jde o hlavního řečníka, to je prezidenta České republiky Miloše Zemana, tak ten se, podle Bohumíra Dufka, věnoval otázce vztahu lidí k půdě, vodě a krajině. Přičemž se zaměřil i na velmi vážná problém, kterým je boj s lýkožroutem smrkovým neboli kůrovcem. Výsledkem jeho působení v posledních několika letech je skutečnost, že nám postupně vymírají smrkové lesy v řadě lokalit České republiky. Kdy jsou například postiženy i takové krajinné oblasti, jako je Národní park Šumava a v současné době i Krkonošský národní park. Mimochodem, kůrovec se přirozeně šíří i v dalších lokalitách naší republiky, jak k tomu poznamenal Bohumír Dufek. Předseda zemědělských odborů zároveň konstatoval, že se prezident ČR Miloš Zeman „trefil do černého“, když prohlásil, že za vznik této situace v podstatě může bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík (tehdy předseda Strany zelených), který de facto zakázal kácení napadených stromů a likvidaci kůrovce v bezzásahových zónách s tím, že si příroda poradí. Výsledkem je dnešní kůrovcová kalamita, která ohrožuje smrkový porost v rozsáhlých oblastech naší republiky. Mimochodem, prezident ČR Miloš Zeman připomněl i „památná slova“ tehdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka v Poslanecké sněmovně, že je „přítelem kůrovce“.

V této návaznosti Bohumír Dufek poznamenal, že právě na tuto situace reaguje Jihočeský kraj, který podává žalobu na Správu Národního parku Šumava, a to kvůli snaze o rozšíření bezzásahových zón, což podle vedení kraje může vést k dalšímu rozšiřování kůrovce. Vždyť dolet kůrovce je až 800 metrů, jak tomu dodal Bohumír Dufek.

Prosazování názorů ekologických i klimatologických organizací

Bohumír Dufek v této souvislosti poukázal na to, že v současné době ve světě, ale také i v České republice, jsou velmi ostře prosazovány názory členů různých ekologických, ale i klimatologických organizací, které se dotýkají života celé společnosti. Ty jsou ovšem poznamenány tím, že jejich nositelé a obhájci vidí svět pouze ze svého úzce omezeného hlediska, které mnohdy vyplývá z jejich vlastní odbornosti a vzdělání. Podle Bohumíra Dufka k těmto názorům mj. patří požadavek na urychlené zrušení uhelných elektráren, jakožto hlavní příčiny vzniku skleníkových plynů. Předseda odborů k tomu dodává, že okamžité zrušení uhelných elektráren u nás, a to bez adekvátní náhrady, například jadernou energií, by se velmi rychle projevilo v životě občanů. Jednak by se rapidně zdražila cena energií, což by vedlo k problémům u té části obyvatel, která má nízké mzdy a žije prakticky od výplaty k výplatě. Ovšem, snížila by se tím i životní úroveň podstatné části našich obyvatel.

Snaha klimatologů o zrušení chovů hospodářských zvířat

Jinou otázkou agresivního myšlení zastánců těchto různých teorií je, podle Bohumíra Dufka, například i požadavek, který vznikl během kongresu světových klimatologů, aby se postupně omezila, případně i zrušila živočišná výroba v zemědělství. Zdůvodňují to tím, že krávy vypouštějí během svého života až 23 % metanu. Tuto myšlenku o rušení chovů krav, případně i prasat, velmi čile opakovala i řada médií, které působí v České republice. „Jestli chtějí jíst jen stravu bez masa, je to jejich věc. Nic proti tomu. Ale nesmějí omezovat ostatní občany, kteří tuto teorii neuznávají a vědí, že člověk má jíst všechno, byť i třeba omezeně z hlediska množství, a že to je právě zdravý způsob života. Pokud to však násilně prosazují ve společnosti, je nutné na to patřičně reagovat. Vždyť člověk je všežravec a nikoliv býložravec, jak dnes někteří ´odborníci´ vykládají,“ prohlásil Bohumír Dufek. K tomu lze i dodat, že stačí se podívat do dějin lidstva. Původně byl člověk lovec, když slezl ze stromu. Teprve poté, když se pořádně napřímil, začal obdělávat půdu a pěstovat obilí. Posléze se však ukázalo, že je nutná kombinace obojího.

Teorií ekologů, které by měly negativní dopady, je povícero

Bohumír Dufek rovněž poukázal, že takových to teorií ekologů, které by měly negativní dopady na život společnosti, je povícero. Jde například i o otázku využití organického hnojiva na polích. Vždyť ekologové hlásají, že se má zrušit hnojení polí chemickými postřiky, ale přitom zrušení živočišné výroby by vedlo k tomu, že by již nebylo organické hnojivo, které právě každé pole potřebuje, aby mělo tu potřebnou úrodnost.

Dalším takovým problémem jsou i lány řepky na našich polích. Lidé by si měli uvědomit, že její pěstování se u nás rozšířilo hlavně kvůli tomu, že z Bruselu přišla směrnice o přidávání oleje do paliv, což vedlo ke vzniku biopaliva. Takže naši zemědělci, jen přirozeným způsobem reagovali na tuto směrnici EU.

Bohumír Dufek v této návaznosti, když vyjmenovával teorie ekologů, se vrátil k myšlence žaloby Jihočeského kraje na Národní park Šumava. V této souvislosti poznamenal, že obdobnou žalobu by si, podle něho, zasloužil i Národní park České Švýcarsko, a to kvůli tomu, že ředitel tohoto národní parku zamítá výstavbu jezu u Děčína. Tento jez je potřebné vybudovat, a to z hlediska vyššího stupně splavnění řeky Labe, to je od Děčína až po Přelouč, kde by byl vybudován další jez, který by umožnil splavnění Labe až do Pardubic.

Při výrobě potravin by měla kvantitu nahradit kvalita

Bohumír Dufek neopomněl také komentovat vystoupení ministra zemědělství Miroslava Tomana, který ve svém projevu prohlásil, že při výrobě potravin u nás, by měla „kvalita nahradit kvantitu“. Ministr Miroslav Toman tím mínil, že již nevyrábět potraviny pouze kvůli nasycení obyvatel, ale zaměřit se i na kvalitu potravin dodávaných na trh.

Bohumír Dufek k tomu poznamenal, že toto bude pro české zemědělce a potravináře velmi složitý úkol, neboť český trh prakticky ovládají zahraniční obchodní řetězce, o nich je známo, že se snaží prodávat potravinářské výroby jednak za velmi vysoké ceny a také především zahraniční zboží. Čeští výrobci potravin se na pulty těchto zahraničních obchodních řetězců velmi složitě dostávají. Vždyť kvůli tomu vznikl i známý zákon o významné tržní síle, který již jednou prošel novelizací a nyní se uvažuje o druhé, protože řetězce si, podle zkušeností českých zemědělců a potravinářů, nacházejí cestu, jak jej obejít.

Zkrátka, předseda zemědělských odborů Bohumír Dufek ocenil, že státní a hospodářští činitelé, kteří při zahájení agrosalonu Země živitelka vystoupili, dobře chápou, co ovlivňuje život v naší republice, a že zdůrazňují potřebu dalšího rozvoje českého zemědělství pro další rozkvět naší společnosti.