• Zveřejněno: 20.11.2018

Rada dne 19.11.2018 přijala návrh Komise na posílení Schengenského informačního systému (SIS), nejpoužívanějšího evropského systému pro sdílení informací o migraci, bezpečnosti a správě hranic.

Díky posílenému systému SIS, jenž je politickou prioritou na období 2018–2019 a klíčovým prvkem pro budoucí interoperabilitu informačních systémů EU, se zvýší úspěšnost pohraniční stráže a policie při pátrání po nebezpečných pachatelích trestných činů a teroristech.

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos přijetí návrhu uvítal a uvedl: „Schengenský informační systémpředstavuje ústřední prvek schengenu. Chrání nejen volný pohyb osob v rámci zemí, které se jej účastní, ale chrání také naše občany před osobami, které chtějí této svobody zneužít. Systém funguje nepřetržitě čtyřiadvacet hodin sedm dní v týdnu a jakmile bude interoperabilní s našimi dalšími migračními a bezpečnostními systémy, bude ještě více pomáhat pohraniční stráži a policii s identifikací nebezpečných pachatelů trestných činů a teroristů, aby se zabránilo jejich vstupu do schengenského prostoru. Dnes činíme další krok k vytvoření Evropy, která chrání, a k efektivnímu naplnění základního práva Evropanů na to, aby se ve svých domovech, na pracovištích a na cestách cítili bezpečně.“

Komisař odpovědný za bezpečnostní unii Julian King dodal: „Ať jde o teroristické útoky nebo pohřešované děti, systém SIS je ústředním nástrojem výměny informací v EU, který umožnil vysledovat více než 200 000 pachatelů trestných činů a uskutečnit 50 000 zatčení, což podtrhuje jeho význam pro přeshraniční spolupráci v oblasti bezpečnosti. Jsem proto rád, že jsme dnes přijali posílený mandát, který dále zvýší účinnost systému SIS. Je to skutečně důležitý krok, vezmeme-li v potaz, jak významnou úlohu bude tento systém hrát v našem úsilí o efektivní interoperabilitu všech našich informačních systémů.“

Posílený systém SIS bude mimo jiné zahrnovat tyto vylepšené prvky:

  • Nové záznamy o pachatelích trestné činnosti a o rozhodnutích o navrácení: Dohodnuté změny umožní vkládat do systému SIS záznamy o neznámých osobách hledaných v souvislosti s trestným činem. Kromě toho bude zavedena nová kategorie záznamů pro „rozhodnutí o navrácení“, aby se zlepšilo vymáhání rozhodnutí o navrácení vydaných neoprávněně pobývajícím státním příslušníkům třetích zemí.
  • Větší ostražitost u teroristických trestných činů: Vnitrostátní orgány budou povinny vytvořit v systému SIS záznam pro případy související s teroristickými trestnými činy a nový záznam o „vyšetřovací kontrole“ s cílem získat klíčové informace.
  • Posílená ustanovení týkající se pohřešovaných dětí a osob, které potřebují ochranu: Vnitrostátní orgány budou kromě stávajících záznamů o pohřešovaných osobách moci vytvářet preventivní záznamy o osobách, které potřebují ochranu.
  • Vymáhání zákazů vstupu: Všechny zákazy vstupu vydané státním příslušníkům třetích zemí se nyní budou muset povinně vkládat do systému SIS, čímž se umožní jejich uplatňování v celém schengenském prostoru.
  • Přísnější pravidla na ochranu údajů: Dohodnuté změny posílí ochranu osobních údajů, neboť reflektují ustanovení nového obecného nařízení o ochraně údajů a  ustanovení směrnice o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů policií.
  • Lepší interoperabilita: Posílený systém SIS umožní identifikovat podezřelé osoby účinnějším využíváním otisků prstů, otisků dlaní a zobrazení obličeje. Nová vylepšení mají rovněž zajistit plnou interoperabilitu systému SIS s dalšími systémy EU, které se týkají migrace, správy hranic a bezpečnosti.
  • Větší přístup pro agentury EU: Europol bude mít nyní přístup ke všem kategoriím záznamů v systému SIS, zatímco operační týmy Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž budou mít přístup do systému SIS za účelem plnění svých úkolů v hotspotech a na vnějších hranicích.

Další kroky

Tři nařízení, která dnes přijala Rada a která posilují využívání Schengenského informačního systému pro účely policejní spolupráce, hraničních kontrol a navracení, musí nyní společně podepsat předseda Evropského parlamentu a zástupce rakouského předsednictví Rady.

Znění těchto aktů pak bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a o dvacet dnů později vstoupí v platnost. Nové funkce v systému SIS budou zaváděny postupně, přičemž systém musí být v členských státech plně funkční do tří let po vstupu zmíněných právních předpisů v platnost (tj. v roce 2021). Technickou modernizaci systému SIS má na starosti agentura eu-LISA, jež je odpovědná za provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Souvislosti

Předseda Evropské komise Juncker ve svém projevu o stavu Unie z roku 2016 zdůraznil, jak je důležité překonat současné nedostatky v oblasti správy dat a zlepšit interoperabilitu stávajících informačních systémů. V dubnu 2016 předložila Komise sdělení o výkonnějších a inteligentnějších informačních systémech týkajících se hranic a bezpečnosti a zahájila tak diskusi o tom, jak zkvalitnit informační systémy EU v zájmu zlepšení správy hranic a zvýšení vnitřní bezpečnosti.

Pro dosažení tohoto cíle je mimo jiné podstatné posílit Schengenský informační systém (SIS). V roce 2016 byl systém komplexně zhodnocen a bylo identifikováno několik oblastí pro provozní a technická zlepšení. Doporučení uvedená ve výsledné hodnotící zprávě a také závazek, který učinil předseda Juncker ve svém projevu o stavu Unie, pak byla provedena prostřednictvím legislativních návrhů, které Komise předložila v prosinci 2016.

Schengenský informační systém je rozsáhlý a centralizovaný informační systém, který je využíván při kontrolách na vnějších hranicích schengenského prostoru a který zlepšuje prosazování práva a soudní spolupráci ve 30 evropských zemích. V současné době obsahuje více než 80 milionů záznamů a v roce 2017 v něm bylo provedeno více než 5,2 miliardy konzultací.

Od dubna 2013, kdy začal tento systém fungovat, do konce roku 2017 bylo učiněno 800 000 úspěšných nálezů, tedy v průměru přes 450 denně. Úspěšný nález znamená, že  u osob nebo předmětů, které byly zkontrolovány příslušníkem pohraniční stráže nebo policií, byl nalezen záznam v databázi. A toto jsou výsledky:

  • Během jejich cest bylo zachyceno přes 200 000 pachatelů závažných trestných činů a dalších osob, které představovaly hrozbu pro národní bezpečnost;
  • téměř 50 000 osob bylo zatčeno za trestné činy spáchané v jiném členském státě;
  • automatizovaný systém identifikace otisků prstů (AFIS) čítal koncem října více než 165 000 otisků prstů a v tomto systému se každý den uskutečnilo až 1 000 vyhledávání;
  • bylo vysledováno přes 180 000 osob za účelem zajištění jejich spolupráce v soudním řízení;
  • bylo vyřešeno téměř 200 000 případů trestných činů týkajících se odcizení motorových vozidel, zneužití totožnosti nebo cestovních dokladů, odcizení střelných zbraní, odcizení registračních značek a jiného ztraceného nebo odcizeného majetku;
  • bylo nalezeno a domů navráceno více než 28 000 pohřešovaných osob, které překročily hranice do jiného členského státu;
  • téměř 150 000 osobám byl odepřen vstup do schengenského prostoru nebo pobyt v něm.
  • Zdroj: Evropska komise
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Evropští i naši politici opět potopili vlastní zemědělce

  • Zveřejněno: 28.03.2024

V Radě EU a Evropském parlamentu probíhá projednávání návrhu na ochranu společného trhu před ukrajinskými, ruskými a běloruskými dovozy obilí, olejnin a dalších komodit. Redakce časopisu AGRObase, který vydává Agrární komora ČR, oslovila poslance Martina Hlaváčka (ANO), který je členem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu, a položila mu několik otázek na toto téma.