Pokles produktivity práce zaměstnanců při práci z domova není tak velký jako na jaře, v průměru činí deset až dvacet procent. Firmy, kde bylo zavedení home office alespoň trochu možné, se na tento způsob práce postupně adaptovaly. Podle zpravodajství Českého rozhlasu a ČTK to vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Moore Czech Republic, podle které v prvních měsících pandemie klesla efektivita práce až o třetinu.

Část firem se také rozhodla začlenit režim home office jako součást standardního výkonu práce. Řada firem, podle analýzy, při očekávání druhé vlny pandemie investovala do nákupu lepšího hardwarového a softwarového vybavení. Cílem bylo zajistit, aby jejich zaměstnanci mohli v režimu home office pracovat efektivněji a bezpečněji.

Firmy si také v mnoha případech stanovily nové mechanismy pro komunikaci na dálku, například pomocí videokonferencí nebo pravidelných motivačních online schůzek.

S příchodem podzimu také mnohé společnosti zavedly preventivní pravidla pro ochranu zaměstnanců, které rozdělily na skupiny. Ty se v kancelářích střídají kvůli omezení fyzického kontaktu.

Podobná pozvolná adaptace měla mnohem menší vliv na pokles výkonnosti, než náhlá karanténní opatření zaváděná během jarní vlny pandemie, uvedl partner Moore CR Petr Kymlička.

Část firem se také rozhodla začlenit režim home office jako součást standardního výkonu práce. Coby nejefektivnější se, podle Petra Kymličky, ukázala kombinace práce na dálku a fyzické přítomnosti v zaměstnání.

Nadále se ale projevují rušivé faktory snižující pracovní výkonnost. Mezi ty patří nevhodné podmínky k soustředění (například kvůli dětem, které zůstaly doma v rámci distanční výuky), anebo slabší internetové připojení či limitovaná komunikace napříč týmy.