Zelenina a ovoce zdražily oproti loňsku až o čtvrtinu. Další pohyb cen potravin bude následovat. Podle zpravodajství Lidových novin kilogram červených paprik za 120 korun, jeden květák téměř za 80, kilo rajčat za 55 a citrony za více než 75 korun. To je realita v některých supermarketech. Při porovnání s loňskými cenami je část položek zejména u ovoce a zeleniny dražší až o čtvrtinu i více. Obchody argumentují zejména oslabením koruny a zdražením ze strany dodavatelů. Odborníci však upozorňují, že vývoj má víc příčin.

Nevládní zemědělské organizace, tj. Asociace soukromého zemědělství ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Společnost mladých agrárníků, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Svaz marginálních oblastí a Spolek pro obnovu venkova, vydaly v pondělí 11. května 2020 společné prohlášení, ve kterém nesouhlasí s předloženými pravidly a preferenčními kritérii pro připravované 10. kolo Programu rozvoje venkova (PRV).

Na českém trhu je nadbytek mléka, producenti sami nevědí, kam s ním. Podle zpravodajského ekonomického deníku E15 ještě před půlrokem přitom největší česká mlékárna Madeta řešila, kde nakoupí syrové mléko, protože jí část zemědělců z jihu Čech utekla do Německa. Deník E15 dále konstatuje, že důvodů, proč je najednou mléka více než dost, je několik a většina z nich souvisí s nynější situací způsobenou šířením koronaviru.

Vláda chce mít do konce května jasno o dostavbě bloku jaderné elektrárny Dukovany. Koncem dubna odsouhlasila dvě ze tří smluv se skupinou ČEZ. Podle vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla se bez jádra neobejdeme a na rozhodování o stavbě nového bloku je správný čas. Jaroslav Míl k této problematice vystoupil v pořadu Interview Českého rozhlasu Plus.

Tři desítky nových lokalit, přesně 31, které chce zařadit do Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod, dnes představilo Ministerstvo zemědělství ČR. Podle tiskové zprávy ministerstva zemědělství jde o jedno z řady opatření, které Ministerstvo přijímá, aby zmírnilo projevy sucha související se změnou klimatu. Kromě přípravy velkých vodohospodářských staveb včetně nových přehrad je to mimo jiné obnova a stavba rybníků, obnova lesů, mokřadů, remízků nebo rozdělení krajiny například omezením maximální velikosti polí.

Čtyřicet tři procent Čechů nyní žije od výplaty k výplatě, každý desátý si musí před výplatou půjčovat. Před nouzovým stavem žilo bez rezervy 28 procent lidí, podle zpravodajství Mladé fronty DNES to ukázala ukázal průzkum úvěrové společnosti Fair Credit. Ta ho realizovala mezi 880 respondenty na konci dubna. Schopnost vyjít s výplatou je podle firmy otázka disciplíny a plánování výdajů. Ty však sleduje a eviduje jen 29 procent Čechů.