Ministři zemědělství rozšířené Visegradské skupiny jednali o nejdůležitějších aspektech reformy Společné zemědělské politiky (SZP) a nových technologiích v zemědělství v souvislosti se změnou klimatu. Podle tiskové zprávy ministerstva zemědělství Podepsali prohlášení o dohodě o víceletém finančním rámci a zvýšení objemu finančních prostředků přidělených na SZP. Jednání, které se uskutečnilo v polské Poznani, se účastnili zástupci České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, Bulharska, Chorvatska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Rumunska a Slovinska.

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) předpokládá, že mimořádné jednání vlády bude ve středu schvalovat vyhlášení nouzového stavu. Řekl to v předvolební diskusi televize Nova. Návrh předloží ministr zdravotnictví Roman Prymula.

Podle předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) chce vláda zrušit superhrubou mzdu na stálo, daně ale snížit jen na dva roky. V sobotu přitom řekl, že chce superhrubou mzdu zrušit na dva roky. Reaguje tím na kritiku vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Ten v nedělních Otázkách Václava Moravce řekl, že jeho strana nepodpoří zákon, který by zrušil superhrubou mzdu a za dva roky ji znovu zavedl.

ČSSD podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka nepodpoří zákon, který by zrušil superhrubou mzdu a za dva roky ji znovu zavedl. Předseda ČSSD to řekl v Otázkách Václava Moravce. O dvouletém zrušení mluvil v sobotu v České televizi předseda vlády ČR Andrej Babiš (ANO). Premiér chce vyhovět požadavku prezidenta Miloše Zemana, který navrhl omezení platnosti snížení daní minulý víkend na jednání v Lánech.

Vláda, podle premiéra Andreje Babiše (ANO), navrhne zrušení superhrubé mzdy a související snížení daně pro čtyři a půl milionu zaměstnanců jen na dva roky. Premiér tento záměr potvrdil České televizi. Kabinet tak vyhoví požadavku prezidenta ČR Miloše Zemana, který navrhl omezení platnosti snížení daní minulou neděli na jednání v Lánech a současně kritizoval fakt, že by kvůli zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnácti procentní sazby ze mzdy hrubé vypadly z veřejných financí každý rok desítky miliard korun.

Zaměstnavatelé více než 50 % OZP působící na „chráněném“ trhu práce nejsou chráněni ani před tržními vlivy, ani před dopady pandemie koronaviru.