Poslanci Evropského parlamentu dnes v konečném hlasování schválili reformu společné zemědělské politiky (SZP), která bude ovlivňovat podobu zemědělství v členských zemích evropského bloku v pětiletém období od roku 2023 a určovat způsob přerozdělování evropských zemědělských dotací. Chystané změny mají za cíl zvýšit šetrnost k životnímu prostředí, lepší podporu malých a středních zemědělských podniků a lepší připravenost zemědělského sektoru na případné krize či výkyvy na trhu. Nová pravidla musí ještě schválit členské státy.

Budoucí vládní koalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN uzavřela 8. listopadu 2021 koaliční smlouvu, ve které zformulovala i svoji vizi o tom, jak by mělo vypadat české zemědělství v příštích čtyřech letech. Tato skutečnost vedla vedení Zemědělského svazu ČR (ZSČR) k tomu, aby vypracovalo k této části koaliční dohody, která se týká zemědělství, své stanovisko. Viceprezident Agrární komory ČR a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha s obsahem tohoto stanoviska seznám ve čtvrtek zemědělské redaktory na on line tiskové konferenci.

Agrární komora České republiky sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Prosazuje a obhajuje oprávněné zájmy svých členů už téměř třicet let. Její členové produkují přes 80 procent veškerých komodit a obhospodařují více než 1,6 milionu hektarů zemědělské půdy, což je téměř polovina z celkové plochy zemědělské půdy v Česku. AK ČR má téměř tři tisíce členů, z čehož 1206 je soukromě hospodařících rolníků a zbytek tvoří zemědělské organizace. V tomto počtu nejsou zahrnuti členové 32 profesních svazů, sdružení a unií, v nichž se příslušnost podnikatelů překrývá a které rovněž sdružuje AK ČR.

Pravděpodobný budoucí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hledá cesty, jak snížit rozpočtový schodek v příštím roce. Zatímco aktuální návrh počítá s deficitem 377 miliard korun, nastupující kabinet ho chce dostat pod tři sta miliard. Podle zpravodajství České televize ve hře jsou škrty ve slevách na jízdném pro děti a důchodce, šetření v provozních výdajích státu nebo úspory v platech státních zaměstnanců, případně nižší dotace podnikatelům nebo úspory v podpoře obnovitelných zdrojů. 

V poslední době zaznívají stále častěji vyjádření týkající se omezení finanční podpory pro zpracovatelský průmysl, uvádí ve své tiskové zprávě Potravinářská komora ČR (PK ČR). Podle těchto názorů bylo v rámci dotačních titulů na zpracování potravin v minulých letech již alokováno dostatečné množství finančních prostředků a podporu zpracovatelského průmyslu je třeba dále snižovat. Opak je ale pravdou. Na podporu zpracování potravin byly v rámci dotačních titulů určeny jen jednotky procent, zbytek šel do zemědělství.

Důchodci by mohli dostat kvůli rychlému zdražování mimořádně přidáno, a to zřejmě od června v průměru 650 až 730 korun měsíčně. Se zachováním současného způsobu zvyšování důchodů počítá ve své koaliční smlouvě i budoucí vláda Petra Fialy (ODS). Kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro Českou televizi řekl, že vláda bude muset peníze na mimořádný růst penzí najít i přes plánované rozpočtové škrty. Od ledna navíc dostanou penzisté bez ohledu na současnou inflaci přidáno v průměru 805 korun měsíčně.