• Zveřejněno: 26.04.2017
  • Autor: ZS ČR

Ochrana oznamovatelů - vládní návrh (původně jako návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s ochranou oznamovatelů podezření na protiprávní jednání) (ST 1034)

Původně bylo předloženo do mezirezortního připomínkového řízení jako novelizace několika zákonů (OSŘ, ZP. Vláda rozhodla o zúžení návrhu pouze na změnu § 133a občanského soudního řádu – obrácení důkazního břemena v případě žaloby o neplatnost výpovědi, protože byla dána v souvislosti s oznámením zaměstnance na zaměstnavatele. Návrh byl postoupen PSP. 

Náklady zaměstnavatelů v souvislosti s prováděním výkonu rozhodnutí o srážkách ze mzdy dle Občanského soudního řádu (osř), prováděním rozhodnutí o oddlužení srážkami ze mzdy dle insolvenčního zákona a plněním informační povinnosti dle exekučního řádu (ExŘ) (dále jen „exekuční srážky")

Zaměstnavatelé provádějí exekuční srážky ze mzdy pro exekutory na vlastní náklady, jde o mnohdy početně složitou a administrativně náročnou agendu, která zaměstnavatele velmi zatěžuje, přitom nijak nesouvisí s jejich podnikatelskou činností. Návrh novely OSŘ a ExŘ, obsahuje jednorázovou paušální náhradu nákladů ve výši 500 Kč za každou exekuci/výkon rozhodnutí vůči 1 zaměstnanci. Kromě toho návrh obsahuje např. povinné zálohy na náklady exekuce nebo povinnou koncentraci vícečetných exekucí v rukou jednoho exekutora. S ohledem na blížící se konec volebního období již v podstatě není šance, že by návrh prošel celým legislativním procesem, tj. s největší pravděpodobností nebude paušální náhrada uzákoněna.

Novela zákona o registru smluv (ST 699)

 V současné době je v legislativním procesu novela, která navrhuje zúžit počet povinných subjektů a smluv. Nově by se povinnost neměla týkat například národních podniků, kolektivních smluv nebo smluv mezi podniky a veřejnými školami či výzkumnými ústavy. Senát měl ale k návrhu výhrady, takže jej vrátil zpět poslancům k projednání.

 Novela zákoníku práce (ST 903)

Vládní návrh novely, o kterém jsem psala dříve, je v současnosti v Poslanecké sněmovně, kde došlo k načtení mnoha pozměňovacích návrhů  - např. 5.týden dovolené, opětovné právo odborové organizace zastavit provoz až na 24 hodin v případě ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců, zrušení možnosti sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku za noční práci a práci ve dnech pracovního klidu, prevence financovaná z pojistného na zákonné pojištění odpovědnosti za škodu z pracovního úrazu/nemoci z povolání, úprava povinností zaměstnavatele v zákonném pojištění odpovědnosti za škodu z pracovního úrazu/nemoci z povolání, snížení sazby penále podle vyhlášky 125/1993 Sb.

Novela zákona o specifických zdravotních službách (ST 874)

Úprava pracovnělékařských služeb je v novele zatím tak, jak jsem popisovala dříve. Novela prošla do Senátu.

Navýšení dávek nemocenského pojištění při dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti

Vláda rozhodla o zvýšení náhrady mzdy při dlouhodobé pracovní neschopnosti variantu zahrnující zvýšení na 66% od 31. dne a na 72% tzv. redukovaného denního vyměřovacího základu od 61. dne. Zvýšení by mělo být vloženo do zákona o nemocenském pojištění formou pozměňovacího návrhu.

Novela zákona o nemocenském pojištění (otcovská) - ST 821

Vládní návrh zákona na zavedení týdenního volna pro otce v souvislosti s narozením dítěte. Senát ho schválil 19.4. Novela by měla nabýt účinnosti 1. dnem 9. měsíce po vyhlášení.

Novela zákona o nemocenském pojištění - dlouhodobé ošetřovné (ST 1029)

MPSV předložilo návrh na zavedení nové nemocenské dávky dlouhodobého ošetřovného (3 měsíce, náhrada ve výši 60% průměrného výdělku, relativně široký okruh příbuzných, kteří by v případě péče o ošetřovaného měli na dávku nárok). Podle vládou schváleného  znění má být čerpání ošetřovatelského volna zaměstnancem podmíněno souhlasem zaměstnavatele, na druhé straně se doba ošetřovatelského volna má započítávat pro účely dovolené jako výkon práce. Je v poslanecké sněmovně ve 2. čtení.

Novela insolvenčního zákona - oddlužení (ST 1030)

Ministerstvo spravedlnosti předložilo do připomínkového řízení novelu insolvenčního zákona zaměřenou na podmínky oddlužení. Nově má být umožněno oddlužení i osobám, které nesplatí v průběhu oddlužení ani 30 % svých dluhů (dosavadní hranice), ale poctivě se snaží splácet.

Právní ekonomický systém pro podnikatele ("PES") (ST 1089)

Skupina poslanců  předložila návrh na novelizaci zákona o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, která by v rámci zavedení právního informačního systému pro podnikatele mj. znamenala povinnost všech zpracovatelů/schvalovatelů právních předpisů vytvořit samostatnou přílohu - přehled povinností podnikatelů, která by byla zveřejňována stejným způsobem jako samotný právní předpis (tj. zejména ve Sbírce zákonů) a také podmínku, že by správní orgán nemohl podnikateli uložit sankci za porušení určité povinnosti, pokud by nebyla uvedena v publikovaném přehledu povinností podnikatelů. HK ČR by podle návrhu nejen PES spravovala, ale mj. byla oprávněna (nikoliv povinna) předložit návrh přehledu povinností (oproti tomu vláda by měla povinnost tento přehled v určité lhůtě projednat), nebo měla oprávnění v rámci systému datových schránek oslovovat veškeré podnikatele, kteří mají zřízenu datovou schránku.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Závaznost Kolektivní smlouvy vyššího stupně pro zemědělství na rok 2026 je rozšířena

  • Zveřejněno: 31.03.2026
Ministerstvo práce a sociálních věcí dne 27. března 2026 svým Sdělením č. 47/2026 Sb. rozhodlo o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2026, uzavřené Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů České republiky a Zemědělským svazem České republiky a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů.

Statistická data potvrdila obavy zemědělců. Změna dotací, opřená o ideologický mýtus, ničí české produkční zemědělství!

  • Zveřejněno: 31.03.2026

Aktualizovaná data Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) za rok 2024 potvrzují, že změna nastavení přímých plateb v rámci Společné zemědělské politiky v ČR výrazně poškodila ekonomiku středních zemědělských podniků. Vede to mimo jiné k prodeji některých z nich větším hráčům na trhu. Právě střední zemědělci přitom tvoří páteř české produkce potravin. Zemědělský svaz proto navrhuje změnu nastavení redistributivní platby. Finální výsledky hospodaření zemědělců za loňský rok představují zhruba stoprocentní nárůst oproti předcházejícímu roku, z hlediska dlouhodobého vývoje se ale jedná o podprůměrný rok a s ohledem na nízké ceny komodit a konflikt na Blízkém východě není výhled pro rok 2026 optimistický.