• Zveřejněno: 15.12.2016

Průměrné mzdy v jednotlivých evropských zemích jsou značně rozdílné. Ukazují to poslední údaje Eurostatu a ČSÚ. V Česku jsou mzdy nižší než průměr EU. 18,7 % tuzemských zaměstnanců spadá do kategorie pracující chudoby.

„Roční mzdy v Česku byly v roce 2014 na úrovni 37 % průměru Evropské unie. Zaujímali jsme tak 19. pozici v žebříčku unijních zemí,“ uvádí předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. Nejvyšší mzdy byly vypláceny zaměstnancům v Lucembursku, Dánsku a Irsku, mimo Unii pak ve Švýcarsku a Norsku. Naopak nejnižší výdělky jsou podle aktuálních statistik v Bulharsku, Makedonii a Rumunsku. Jak poukazuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ, v rámci Evropy jsou vysoké rozdíly mezi mzdovými úrovněmi jednotlivých států: „Třeba bulharská průměrná roční mzda v přepočtu 158 tisíc korun nebyla ani desetinou té lucemburské, která se rovnala 1,6 miliónu.“

Rozdíly ve výdělcích se mohou stírat vzhledem k vyšším cenám v bohatších státech. Kupní síla průměrné mzdy v České republice je na úrovni 59 % unijního průměru. Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly přitom představoval v daném roce 86 % průměru EU. „Vzhledem k této vyšší konkurenceschopnosti a silnějšímu výkonu ekonomiky je zde prostor pro rychlejší zvyšování mezd. K tomu dochází v posledních dvou letech,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Mzdy v západoevropských zemích v posledních letech rostou pomaleji. Dochází tak k postupnému sbližování s úrovní výplat v dalších státech EU. Potvrzují to přepočty na základě evropského indexu nákladů práce. Od roku 2008 poskočily hodinové mzdové náklady v Bulharsku reálně o 65 %, v Rumunsku o 39 % a v Estonsku o 14 %. V Česku vzrostly o 17 %, zatímco v sousedním Německu jen o 8 %. V Portugalsku se pak propadly o 12 %. V celé EU se mzdové náklady reálně zvýšily pouze o 3 %.

Méně než dvě třetiny mediánové mzdy pobíralo v roce 2014 v EU 17,2 % zaměstnanců. K této tzv. pracující chudobě u nás patří 18,7 % zaměstnanců. Také další ukazatele naznačují, že patříme k  zemím s vysokou různorodostí ve výdělcích nejen mezi profesemi, ale i mezi jednotlivými zaměstnanci, podobně jako Rakousko a Španělsko. Nejmenší rozdíly jsou ve Švédsku a Belgii.

Roční průměrné mzdy (v korunách) v evropských státech v roce 2014

  • Švýcarsko - 1 986 065

  • Lucembursko - 1 624 695

  • Norsko - 1 619 711

  • Dánsko - 1 520 840

  • Irsko - 1 266 243

  • Belgie - 1 258 368

  • Švédsko - 1 234 387

  • Finsko - 1 231 331

  • Island - 1 214 618

  • Nizozemsko - 1 197 768

  • Rakousko - 1 167 179

  • Německo - 1 126 953

  • Spojené království - 1 082 487

  • Francie - 993 556

  • Itálie - 950 054

  • Evropská unie - 929 900

  • Španělsko - 754 129

  • Kypr - 693 584

  • Slovinsko - 619 713

  • Malta - 600 054

  • Portugalsko - 476 238

  • Estonsko - 370 594

  • Česká republika - 344 768

  • Slovensko - 334 664

  • Polsko - 318 750

  • Lotyšsko - 294 989

  • Turecko - 285 297

  • Maďarsko - 284 361

  • Litva - 242 896

  • Černá Hora - 241 602

  • Srbsko - 193 254

  • Rumunsko - 183 700

  • Makedonie - 181 305

  • Bulharsko - 158 480

 

 

 

  • Zdroj: Český statistický úřad
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Evropa chce sáhnout na dotace agrobaronům, Česko vede jejich žebříček

  • Zveřejněno: 24.08.2025
Právě nyní začíná miliardový boj o zemědělské dotace. Eurokomisař Christoph Hansen představil podrobnější plán, jak má vypadat jejich podoba po roce 2027. Řídí se přitom návrhem na výrazné snížení rozpočtu, který před pár týdny oznámila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.e15

„Letošní žně spláchly deště. Přesto jsou výnosy nadprůměrné, až na řepku,“ prohlásil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích!

  • Zveřejněno: 25.08.2025

Ještě koncem července to vypadalo na nejpomalejší sklizeň za více než dekádu, nyní je většina obilovin a řepky takzvaně pod střechou. Zemědělci sklízeli každou chvíli, kdy jim to počasí dovolilo, a mnohdy se kvůli dešti museli vrátit krátce poté, co s kombajny vjeli do polí. Tak charakterizoval, prezident Agrární komory ČR (AK ČR) Jan Doležal, průběh letošních žní na tiskové konferenci, který se uskutečnila v pátek 22. srpna 2025 v rámci agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích.