Tisková zpráva 5. 9. 2025 – Produkce zemědělských komodit pro výrobu potravin se v Česku ekonomicky nevyplácí. Shodlo se na tom v pátek 5. září 2025 téměř dvě stě delegátů reprezentujících členskou základnu Agrární komory ČR na 34. sněmu této největší zemědělské nevládní organizace v Česku. Mohou za to podle nich nízké výkupní ceny zemědělské produkce a vysoké výrobní náklady, které stoupají i kvůli novým povinnostem nad rámec toho, co požaduje Evropská unie. Zemědělci se proto obrátili na vládu, aby situaci řešila a zajistila rovné podmínky na společném evropském trhu. Sněmu, který se letos uskutečnil v areálu České zemědělské univerzity v Praze, se zúčastnilo i čtyřicet hostů z řad dlouholetých partnerů Agrární komory ČR i z politické scény jako předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil nebo ministr zemědělství Marek Výborný.
„Čeští zemědělci na tom nejsou dobře bez ohledu na to, jestli jsou malí, střední nebo větší. Do černých čísel nepřivedou jejich podnikání už ani obiloviny, olejniny nebo mléko, které bývaly ekonomickými tahouny tuzemského agrárního sektoru. Vedle nízkých výkupních cen, za které prodávají svou produkci a které nemohou nijak ovlivnit, čelí vysokým nákladům, které ještě zvyšují přibývající regulace, byrokratická zátěž a levná produkce ze třetích zemí, kde nemusí dodržovat tak přísné podmínky jako my. Evropská unie jí otevírá dveře stále více prostřednictvím obchodních dohod bez ohledu na to, že potraviny z Ukrajiny nebo Jižní Ameriky mohou snížit kvalitu nabídky pro spotřebitele. Ohrožujeme tím vlastní potravinovou bezpečnost. Vyzýváme proto vládu, aby se postavila za zájmy zemědělců na evropské i národní úrovni,“ řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Necelé dvě stovky delegátů, kteří zastupují zemědělce všech velikostí, různých právních forem i výrobního zaměření, projednali problémy jednotlivých odvětví rostlinné a živočišné výroby. Shodli se, že je třeba posílit agrární sektor v Česku a zajistit dlouhodobě stabilní a silnou agrární politiku včetně stability poskytovaných podpor, které kompenzují zvyšující se požadavky na zemědělské hospodaření. Zároveň požadují, aby byly racionalizovány environmentální ambice s ohledem na tíživou situaci sektoru. Jakékoliv snížení výdajů na zemědělství by mělo recipročně odpovídat rozsahu, resp. snížení požadavků kladených na zemědělce. Vyzvali mimo jiné k odmítnutí pravidel pro vykazování emisí v rámci nefinančního ESG reportingu či evropské nařízení proti odlesňování EUDR. Vedle byrokratické zátěže, kterou politici na národní i evropské úrovni opakovaně slibují snížit a neděje se tak, označili za hlavní problémy českého zemědělství také nedostatečnou spolupráci kontrolních orgánů a zdvojování jejich kontrol, nedostatek pracovníků v sektoru a komplikovaný přístup těch zahraničních na český pracovní trh či nerovné postavení zemědělských prvovýrobců vůči mezinárodním obchodním řetězcům a další.
Vzhledem k blížícím se parlamentním volbám v říjnu se v rámci sněmu uskutečnil kulatý stůl se zástupci politických stran o prioritách agrárního sektoru, který moderoval prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Do diskuze přijali pozvání místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček (ANO), vedoucí resortního týmu zemědělství Jiří Lehejček (Česká pirátská strana), ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), předseda Motoristé sobě Petr Macinka, lídr hnutí Přísaha pro Středočeský kraj Vladimír Kremlík, předseda odborné komise Kamil Neuwirth (Sociální demokracie), náměstek ministra životního prostředí Eduard Levý (STAN) a místopředseda regionální opavské organizace TOP 09 Jiří Michalisko.
„Rádi bychom věřili, že příští vláda, ať už bude vypadat jakkoliv, s námi bude spolupracovat lépe než ta končící. Samozřejmě hodně o tom napoví výsledek parlamentních voleb v říjnu a následná jednání k sestavení vlády a obsazení pro nás zásadních resortů. Je třeba zdůraznit, že jsme v první řadě apolitická profesní organizace, jejímž hlavním úkolem je hájit zájmy svých členů všech velikostí, odlišných právních forem a různého výrobního zaměření, a jsme připraveni zprostředkovat vládě názory odborné zemědělské praxe. Společně s dalšími nevládními zemědělskými a potravinářskými organizacemi jsme již na jaře vytvořili Společnou iniciativu 2025+, ve které jsme shrnuli priority, na něž je nezbytné se zaměřit, a dlouhodobě o nich jednáme s politickými stranami, které mají potenciál se do Sněmovny dostat,“ doplnil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
- sněm Agrární komory ČR se uskutečnil v náhradním zářijovém termínu z důvodu rizika zavlečení slintavky a kulhavky do českých chovů letos na jaře. Na následujícím sněmu bude volen prezident Agrární komory ČR, a je naplánovaný na 21. května 2026 v Olomouci. Jan Doležal stojí v čele organizace již druhé volební období od roku 2020.
