• Zveřejněno: 03.04.2020
  • Autor: Ing. Zdeněk Jandejsek, prezident AK ČR

Když hodnotím české zemědělství z pohledu dosahovaných výsledků v užitkovosti a chovu jednotlivých druhů a kategorií zvířat, můžu konstatovat, že je na velmi vysoké úrovni. Skutečně  patříme v rámci EU mezi ty nejúspěšnější země.

Problém vidím v tom,  že se nám nedaří rozšířit chovy u jednotlivých druhů hospodářských zvířat a tím je naše soběstačnost velmi nízká. V součtu všech komodit (mléko, vepřové a hovězí maso, vajíčka, drůbeží maso) se soběstačnost pohybuje na úrovni 55 až 60 %.

Proč se nám to nedaří? Nedaří se tuto soběstačnost výrazně zvýšit, jelikož nefunguje společná zemědělská politika a jednotný trh. V nákladech na výrobu my Češi nemáme problém konkurovat, ale vlivem nerovnoměrných podpor, jak na plochu (tedy na hektar zemědělské půdy), tak u kofinancování druhého pilíře (tedy programu rozvoje venkova), ale i v národních dotacích jsou podpory následující; Holandsko, Belgie pobírá kolem 400 eur na hektar, Česká republika cca 224 eur na hektar, u kofinancování II. pilíře je Česká republika na 35 %, Spolková republika Německo a Holandsko na 60 %, Rakousko na 100 % (to je kolik dotací stát přidává z vlastních prostředků k podporám z EU pro rozvoj venkova). Národní dotace jsou u nás na úrovni přibližně  25 % ve srovnání se státy EU 14.

Pokud by se podařilo sjednotit (přiblížit) společnou zemědělskou politiku ve všech státech EU a nastolit jednotný trh, je velká šance k postupné změně ve zvyšování produkce vlastních domácích výrobků, tedy postupnému zvyšování soběstačnosti s kterou se zároveň může podstatně snižovat uhlíková stopa, vždyť každý rok přijíždí do ČR s potravinami více než 100 tisíc kamiónů.

Zvyšování soběstačnosti je nutné i proto, že v současné době je záporné saldo agrárního sektoru 47,2 mld. Kč při nezapočítaní kladné bilance tabákového průmyslu ve výši 8 mld. Kč, je ve skutečnosti záporné saldo agrárního sektoru 55,2 mld. Kč, ještě v roce 1994 bylo kladné saldo ve výši téměř 1 mld. Kč.

Výzvou do budoucna k zvyšování soběstačnosti českého zemědělství je  přibližování se ve  výrobě úrovni  Německa a Holandska. Vždyť v SRN je 2,3 krát vyšší výroba mléka na 1 hektar zemědělské půdy, 3,4 krát vyšší výroba hovězího masa na 1 ha zemědělské půdy, 5,1 krát vyšší výroba vepřového masa na 1 ha zemědělské půdy.

V Česku je velmi extenzivní živočišná výroba a to nepůsobí dobře na úrodnost půd, kde není dostatek organické hmoty, drobtovité struktury a zooedafonu (červy, žížaly, larvy hmyz…) atd.  

České zemědělství čeká zásadní změna ve zvýšení stavu hospodářských zvířat, které přinesenou vyváženost mezi rostlinou a živočišnou výrobou, a tím se zvýší úrodnost půdy a současně dojde k postupnému zvyšování soběstačnosti v živočišných komoditách a k velkému omezení uhlíkové stopy.  

Na doma vyráběné potraviny probíhají kontroly v celé vertikále výroby a spotřebitel má přesný přehled o kvalitě surovin  i nad konečným zpracováním. U dovážených potravinářských výrobků tomu tak není, nikdo nezná jak probíhá celý proces výroby či zpracování v jiných zemích EU či ve třetích zemích. O tom si povíme něco více příště.

 

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Evropští i naši politici opět potopili vlastní zemědělce

  • Zveřejněno: 28.03.2024

V Radě EU a Evropském parlamentu probíhá projednávání návrhu na ochranu společného trhu před ukrajinskými, ruskými a běloruskými dovozy obilí, olejnin a dalších komodit. Redakce časopisu AGRObase, který vydává Agrární komora ČR, oslovila poslance Martina Hlaváčka (ANO), který je členem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu, a položila mu několik otázek na toto téma.

Veselé Velikonoce!

Bohatou koledu, měkké pomlázky, barevná vajíčka a hodně zaslouženého odpočinku.