Komise dnes představila koordinovaný plán, připravený společně s členskými státy, na podporu vývoje a využití umělé inteligence v Evropě, který vychází ze strategie pro rozvoj umělé inteligence přijaté v dubnu 2018.

Plán počítá se společnými opatřeními, jež by prohloubila a zefektivnila spolupráci mezi členskými státy, Norskem, Švýcarskem a Komisí ve čtyřech klíčových oblastech: navýšení investic, zpřístupnění většího množství dat, podpora talentů a prohloubení důvěry. Lepší koordinace v této otázce je nezbytná proto, aby se Evropa mohla stát světovým lídrem ve vývoji a zavádění špičkové, etické a bezpečné umělé inteligence.

Místopředseda Evropské komise odpovědný za jednotný digitální trh Andrus Ansip tento důležitý krok uvítal slovy: „Jsem rád, že evropské země dosáhly v této oblasti značného pokroku. Dohodli jsme se na spolupráci při společném využívání dat, jež tvoří základ vývoje umělé inteligence – např. v odvětví zdravotní péče, kde chceme zlepšit diagnostiku a léčbu rakoviny. Investice do tohoto odvětví budeme koordinovat. Do konce roku 2020 bychom chtěli zajistit alespoň 20 miliard eur v soukromých a veřejných investicích. To má zásadní význam pro hospodářský růst a tvorbu pracovních míst. Umělá inteligence není zbytečný luxus, má význam pro naši budoucnost.“

Eurokomisařka odpovědná za digitální ekonomiku a společnost Marija Gabrielová své kolegu doplnila: „Tak jako v minulosti změnilo svět využití elektřiny, stejně tak dnes ho proměňuje umělá inteligence. Společně s členskými státy navýšíme investice do zavádění umělé inteligence ve všech odvětvích hospodářství, budeme podporovat rozvoj dovedností v této oblasti a maximalizovat dostupnost dat. Koordinovaný akční plán zajistí, že z výhod umělé inteligence budou těžit občané i podniky a Evropa se bude moci měřit se zbytkem světa. Zároveň však chceme dbát na etické hodnoty a zachovat důvěru v tuto novou technologii.“

Zástupcům zemí EU, Norska, Švýcarska a Komise se během posledních šesti měsíců podařilo na společných zasedáních stanovit oblasti možných synergií a dohodnout se na společných akcích a postupech, které budou každoročně přezkoumávány a aktualizovány. Prioritu při tom budou mít konkrétní oblasti veřejného zájmu, jako je zdravotní péče, doprava, mobilita, bezpečnost a energetika. Konkrétně se dohodli na těchto bodech:

1. Maximalizovat investice díky partnerstvím

Úroveň investic do umělé inteligence je v Unii ve srovnání s ostatními částmi světa, jako jsou USA a Čína, nízká. V souladu se strategií z dubna 2018 počítá společný plán s lepší koordinací investic, jež by měla vést k hlubší součinnosti. Do konce roku 2020 se tak na výzkum a inovace v oblasti umělé inteligence zajistí nejméně 20 miliard eur a v následujícím desetiletí více než 20 miliard eur ročně, a to z veřejných a soukromých investic. Vnitrostátní investice Komise doplní do roku 2020 o 1,5 miliardy eur, což je ve srovnání s obdobím 2014–2017 o 70 % více. Pokud jde o příští dlouhodobý rozpočet EU (2021–2027), navrhuje Komise investovat do této oblasti nejméně 7 miliard eur z programu Horizont Evropa a programu Digitální Evropa.

Společné akce k dosažení těchto investičních cílů:

·         Vnitrostátní strategie – Do poloviny roku 2019 by měly všechny členské státy mít k dispozici vlastní strategie vymezující investiční úrovně a prováděcí opatření, které budou podkladem pro diskusi na úrovni EU.

·         Nové evropské partnerství veřejného a soukromého sektoru – Počítá se s vytvořením nového partnerství pro výzkum a inovace v oblasti umělé inteligence, které bude podporovat spolupráci mezi akademickou obcí a průmyslem a definovat společný strategický plán výzkumu v této oblasti.

·         Nový fond pro rozvoj a uplatnění umělé inteligence – Komise bude podporovat začínající podniky, inovátory, technologie blockchain v raném stadiu a také společnosti ve fázi rozvoje, které se zabývají vývojem umělé inteligence.

·         Rozvoj a propojení špičkových středisek pro vývoj umělé inteligence – Chceme vytvořit a propojit evropská střediska excelence zabývající se umělou inteligencí. Zřídíme světová referenční zařízení na testování např. propojené mobility a prostřednictvím center pro digitální inovace (která by měla mít k dispozici 66 milionů eur na rozvoj robotiky) rozšíříme využití umělé inteligence v celém hospodářství. Bude rovněž zahájen pilotní projekt Evropské rady pro inovace na podporu další generace technologií umělé inteligence.

2. Vytvořit evropský datový prostor

K rozvoji technologie umělé inteligence musíme mít k dispozici velké, bezpečné a robustní soubory dat. Komise ve spolupráci s evropskými zeměmi vytvoří společný evropský datový prostor, aby bylo možné data jednoduše sdílet přes hranice, a zároveň zajistí plný soulad s obecným nařízením o ochraně osobních údajů. Umělá inteligence může pomoci zejména ve zdravotnictví. Společně s členskými státy bude Komise podporovat rozvoj společné zdravotnické databáze s anonymizovanými snímky zranění darovanými pacienty, aby se s pomocí umělé inteligence zlepšila diagnóza a léčba rakoviny. Do poloviny roku 2019 zahájí činnost centrum pro sdílení údajů, které bude všem účastníkům projektu poskytovat praktické rady ohledně ekonomiky založené na datech.

3. Rozvíjet talent, dovednosti a celoživotní učení

Dostatek schopných, talentovaných lidí je pro vývoj a využití umělé inteligence zásadní. Země EU však trpí nedostatkem odborníků na informační a komunikační technologie a nemají specializované programy vysokoškolského vzdělávání. Komise proto bude společně s evropskými zeměmi podporovat rozšíření vysokoškolských programů zaměřených na umělou inteligenci, například prostřednictvím zvláštních stipendií. Jak je podrobně uvedeno ve strategii pro umělou inteligenci, bude Komise rovněž i nadále podporovat rozvoj digitálních dovedností a celoživotní učení ve společnosti, a to zejména u pracovníků zabývajících se umělou inteligencí. K vývoji umělé inteligence, jež bude člověku pomáhat, je rovněž důležité, aby bylo toto téma přítomno i ve vzdělávacích programech jiných oborů, jako je třeba právo. K přilákání vysoce kvalifikovaných odborníků na umělou inteligenci poslouží také plné využití systému modrých karet.

4. Vyvíjet etickou a důvěryhodnou umělou inteligenci

Umělá inteligence vyvolává nové etické otázky – například potenciální neobjektivní rozhodování. Aby společnost umělou inteligenci přijala a využívala ji, musíme vytvořit důvěrné prostředí. Cílem společného plánu je proto vyvinout takovou technologii, která bude respektovat základní práva a etická pravidla. Evropská skupina odborníků zastupujících akademickou obec, podniky a občanskou společnost připravuje etické pokyny pro vývoj a používání umělé inteligence. První verze pokynů bude zveřejněna do konce roku 2018 a konečné znění předloží odborníci v březnu 2019 po konzultacích v rámci evropské aliance pro umělou inteligenci. Rádi bychom, aby se evropský etický přístup uplatnil i ve zbytku světa. Komise je připravena spolupracovat se všemi zeměmi mimo Unii, které jsou ochotny sdílet stejné hodnoty.

Souvislosti

Komise ve své strategii týkající se umělé inteligence pro Evropu navrhla, že do konce roku 2018 připraví ve spolupráci s členskými státy koordinovaný plán v tomto odvětví. Jeho účelem by bylo maximalizovat dopad investic na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, podpořit součinnost a spolupráci v rámci EU, vyměňovat si osvědčené postupy a společně definovat další postup, který zajistí, aby Unie jako celek mohla obstát v celosvětové konkurenci. Tento návrh vychází z prohlášení o spolupráci v oblasti umělé inteligence, které u příležitosti tzv. Digitálního dne v dubnu 2018 podepsaly všechny členské státy EU a Norsko. V červnu 2018 prohlášení schválila také Evropská rada.

Dnešní společný plán připravuje půdu pro činnosti v následujících letech. Jsou v něm rovněž uvedena konkrétní opatření, jež by mohla být zahájena již v roce 2019 nebo 2020. Koordinace s členskými státy bude pokračovat a plán bude každý rok přezkoumán a aktualizován. Nová služba Evropské komise AI Watch pomůže monitorovat vývoj umělé inteligence v Evropě a realizovat společný plán.

Aby byl tento plán úspěšný, je třeba dokončit jednotný digitální trh a jeho regulační rámec. Země EU a Evropský parlament se musí co nejdříve dohodnout na legislativních návrzích týkajících se kybernetické bezpečnosti, veřejně přístupných dat a na příštím rozpočtu EU, který zahrnuje finanční prostředky na výzkum, inovace a zavádění umělé inteligence.