• Zveřejněno: 11.06.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Příprava návrhu státního rozpočtu na rok 2020, situace ve zdravotnictví, zpráva o plnění opatření v boji proti suchu a k zadržování vody v krajině, opatření proti kůrovcové kalamitě, další postup v digitální agendě a zajištění výstavby prioritních staveb dopravní infrastruktury – to byly hlavní body jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity), které se uskutečnilo v pondělí 10. června v Praze.

Ačkoliv tripartita měla na programu řadu bodů, které se zdánlivě dotýkaly různých problematik, ať již jde o zdravotnictví, školství, dopravu, digitální agendu, opatření proti suchu a zadržování vody v krajině apod., taky všechny tyto záležitosti mají jedno společné – jsou to jednotlivé položky státního rozpočtu pro rok 2020. Proto také, agenda návrhu státního rozpočtu pro rok 2020 byla ta ústřední myšlenka, která určovala charakter jednání pondělní tripartity. Ostatně, je to vidět i z následné diskuse na tiskové konferenci.

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová zdůraznila, že plánovaný schodek rozpočtu bude činit 40 miliard korun. Odmítla názor KSČM, že by schodek měl činit 30 mld. Kč. To považuje za nereálné. V této souvislosti zdůraznila, že státní rozpočet je připraven tak, aby odpovídal tomu, co si může český stá dovolit. Zároveň uvedla, že ministerstvo financí počítá s růstem ekonomiky o 2,4 %, přičemž další aktualizace bude v červenci, protože vláda nyní vychází z predikce, která byla učiněna v dubnu a je zapotřebí pro konečný návrh rozpočtu upřesnit jeho znění podle nové predikce ekonomického vývoje. Další jednání tripartity bude 16. září a na jejím programu bude posouzení konečné verze státního rozpočtu před jeho předložením do Poslanecké sněmovny k projednání a schválení. Současně také konstatovala, že pokud by byl vývoj ekonomiky příznivější, vláda by uvažovala i zvýšení výdajů na investice či zvýšení platů.

Ministryně Alena Schillerová dále upřesnila, že ministerstvo financí počítá s výdaji ve výší 1,594 bilionu korun a příjmy ve výši 1,554 bilionu korun. Zároveň dodala, že učitelé by si měli přilepšit o 10 % a nepedagogičtí pracovníci o 7 %. Ostatním pracovníkům státní a veřejné správy, jako jsou úředníci, policisté či hasiči, by se mělo přidat o dvě procenta. Inflace by měla podle resortu financí činit 1,6 procenta.

Za zaměstnavatele na tiskové konferenci vystoupil prezident Svazu podnikatelů průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák, který uvedl, že zaměstnavatelům vadí plánovaný schodek 40 miliard korun, protože zaměstnavatelé by rozhodně upřednostnili vyrovnaný rozpočet. Schodek by tolerovali, kdyby se peníze použili do vzdělání a na další inovace. Současně konstatoval, že zaměstnavatelé by přidali peníze do výstavby silnic a dálnic, neboť úspěšné budování dopravní infrastruktury je základní otázkou dalšího ekonomického rozvoje České republiky. Podle něho ve Státním fondu dopravní infrastruktury nedostatek potřebných financí a vypadá to na to, že plán dostavit síť dálnic u nás do roku 2030, se neuskuteční. Přičemž příští rok by mělo chybět sedm miliard korun, v roce 2021 pak 13 až 15 miliard korun. Zároveň jsou zaměstnavatelé toho názoru, že výše finanční částky na platy učitelů by se měla zvýšit ne o deset procent, ale o 15 procent. Přičemž polovina by putovala do základu, druhá polovina do odměn, dodal Jaroslav Hanák.

Za odbory vystoupil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, který zdůraznil, že odbory nesouhlasí s růstem platů většiny pracovníků ve veřejném sektoru o 2 procenta. Proto také odbory čekají na červencové upřesnění ekonomického vývoje České republiky. Budou usilovat o výraznější růst platů. Pro učitele požadují 15 procent, pro neučitelské profese a zdravotníky deset procent a pro ostatní pracovníky osm procent. Celou sumu chtějí rozdělit do základu výdělku, tedy do tarifů, a to na rozdíl od zaměstnavatelů, kteří chtějí dát polovinu sumy do složek odměn.

Josef Středula dále upozornil na fakt, že u ústavních činitelů má být růst platů o osm procent. Zeptal se, proč? Konstatoval, že pro to není žádný důvod, když dvě třetiny zaměstnanců státu dostanou dvě procenta. „Jen to rozděluje společnost," dodal Josef Středula. Podle něho by rozpočet mohl získat peníze třeba z úpravy daňového základu podnikatelů při koupi luxusních aut.

Samozřejmě, že zástupci vlády ČR, zaměstnavatelů a odborů hovořili ve svých vystoupeních i o dalších tématech, které se na jednání tripartity projednávali. Například ministr zdravotnictví Adam Vojtěch hovořil o finančním výhledu zdravotnictví na příští rok. Zároveň konstatoval, že se mění situace v nemocnicích, kdy dnes již zdravotní setry neodcházejí ze zdravotnictví, jako tomu bylo ještě nedávno. Dále uvedl, že se připravuje i růst počtu absolventů studentů medicíny, aby se situace postupně stabilizovala.

V této návaznosti zaujala přítomné novináře poznámka prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka, který hovořil o potřebě vyšší spoluúčasti pacientů v rámci českého zdravotnictví. Připomněl, že před několika lety naši pacienti platili 100 Kč za den pobytu v nemocnici a 30 Kč při návštěvě lékaře a konstatoval, že by se o této záležitosti mělo diskutovat.

Na to reagoval ministr Adam Vojtěch s tím, že v koaliční smlouvě, případně v programovém prohlášení vlády, se o nějakém navýšení spoluúčasti pacientů nehovoří. Nicméně, z dalšího průběhu tiskové konference k tomuto problému bylo zřejmé, že zaměstnavatelé budou tuto otázku, vyšší spoluúčasti pacientů, na jednání tripartity asi navrhovat i nadále a nedá se vyloučit, že se možná bude o tom hovořit i na jednáních vlády.

Vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla hovořil o tom, že Česká republika pokračuje v digitalizaci státní a veřejné správy. Zdůraznil nutnost propojení jednotlivých systémů, aby příslušný úředník našel potřebné údaje v celém komplexu digitálního systému a nemusel si tyto informace vyhledávat v samostatných systémech pro jednotlivé účastníky státní správy. Zároveň zdůraznil, že je zapotřebí s celým tímto digitálním systémem seznamovat naše občany, protože, jak uvádějí jeho tvůrci, celý digitální systém je určen především pro ně.

Jednání tripartity se rovněž zúčastnil i předseda Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumír Dufek, kterého jsme se po tiskové konferenci zeptali na jeho názor na průběh jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR. Konstatoval, že se, kromě toho, o čem se hovořilo na následné tiskové konferenci, přirozeně hovořilo i o dalších problémech, které se týkají sociálního dialogu všech tří sociálních partnerů, tj. vlády ČR, zaměstnavatelů a odborů, s nimiž by bylo potřebné seznámit širší veřejnost.

Podle Bohumíra Dufka patří do této skupiny problémů i otázka zaměstnávání ukrajinských pracovníků u nás. Vláda ČR totiž 3. června 2019 rozhodla o tom, že pro pracovníky z Režimu Ukrajina se stanoví výše minimální mzdy na 1,2 násobku zaručené mzdy v dané profesi. Proti tomuto rozhodnutí vlády se nesouhlasně postavili zaměstnavatelé, kdy jejich odmítavá stanoviska, tj. bezprostředně po rozhodnutí vlády ČR, vyjádřili Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) ČR i Hospodářská komora ČR.

Bohumír Dufek v této souvislosti upozorňuje, že to byla právě Asociace samostatných odborů, které své ostře odmítavé stanovisko k výši mezd ukrajinských pracovníků, zformulovala a vyjádřila již 8. února tohoto roku. Mimo jiné v něm uvádí, že Asociace samostatných odborů zásadně nesouhlasí s tím, aby zahraniční zaměstnanci byli zvýhodňováni vyšší mzdou než čeští zaměstnanci. „Přijetí tohoto opatření by znamenalo pohrdání českou pracovní silou,“ řekl tehdy pro portál Odbory.info předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek.

Podle předsedy ASO Bohumíra Dufka není totiž možné, aby zahraniční zaměstnanci, například z Ukrajiny, či Běloruska, případně dalších zemí, kteří k nám přijíždějí pracovat z důvodu nedostatku pracovních sil na trhu práce v České republice, byli zvýhodňováni na úkor kmenových, českých zaměstnanců. „Zároveň si nedovedu představit, že by toto zvýhodňování zahraničních pracovníků, bylo běžnou normou chování českých podnikatelů,“ dodal k tomu Bohumír Dufek. V tomto únorovém stanovisku vedení ASO se rovněž uvádí, že skutečnost, že řada těchto zahraničních pracovníků má nižší mzdu, než kmenoví zaměstnanci, přece neznamená, že budou mít vyšší příjmy, než právě naši čeští občané. Načež, jak dále Bohumír Dufek uvedl, každý stát si přece zajišťuje základní pracovní a sociální práva především pro své občany. To platí, a nadále bude platit, i pro Českou republiku. Faktem je, že když tito zahraniční pracovníci nedosahují svoji mzdou na úroveň kmenových zaměstnanců, tak je to podnět pro české státní orgány, aby v daném případě zasáhly a sjednaly nápravu dané situace. „Vždyť se tímto okamžikem porušují zákony, a to nejen České republiky, ale i Evropská sociální charta. Zkrátka, pro zahraniční pracovníky má platit zásada: Za stejnou práci - stejnou mzdu!, zdůraznil již tehdy v únoru 2019 předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek.

Proto také vedení Asociace samostatných odborů odmítá formulaci, která se nyní objevila v prohlášení Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR o tom, že s tímto rozhodnutím vlády ČR vyjádřily souhlas i odbory. Bohumír Dufek to zásadně odmítá a současně zdůrazňuje, že  ASO své odmítavé stanovisko vyjádřilo již v únoru tohoto roku! Proto asi půjde o jinou odborovou centrálu či jiný odborový svaz, jak píše ve svém prohlášení vedení KZPS.

V této návaznosti Bohumír Dufek dále vyjádřil svůj osobní názor, že je škoda, že se o otázce zaměstnávání ukrajinských zaměstnanců na tiskové konferenci po jednání tripartity nehovořilo. Vždyť skutečnost, že by ukrajinští pracovníci měli vyšší mzdy než ti kmenoví, čeští, naše zaměstnance velice zajímá, zdůraznil.
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Evropští i naši politici opět potopili vlastní zemědělce

  • Zveřejněno: 28.03.2024

V Radě EU a Evropském parlamentu probíhá projednávání návrhu na ochranu společného trhu před ukrajinskými, ruskými a běloruskými dovozy obilí, olejnin a dalších komodit. Redakce časopisu AGRObase, který vydává Agrární komora ČR, oslovila poslance Martina Hlaváčka (ANO), který je členem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu, a položila mu několik otázek na toto téma.