Téměř 30 milionů korun musela Česká republika zaplatit na pokutě Bruselu, protože špatně kontrolovalo rozdělené dotace. Konkrétně dělali úředníci chyby v kontrolách pozemků u tzv. přímých plateb a peněz, které šly na přeměny českých vinic. Ministerstvo zahraničí kvůli tomu v listopadu loňského roku podalo kasační stížnost. V neděli o tom informoval server iROZHLAS.cz.
Takzvanou korekci, jak se pokutě v případě evropských dotací říká, ale Česká republika již zaplatila Podle bývalého ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) tato událost však spadá do období let 2007 až 2013, tedy v době, kdy ještě nebyl ministrem zemědělství. Jako tehdejší ministr zemědělství již ale musel rozhodovat o nálezu tohoto auditu EU. Ministerstvo zemědělství ČR vydalo tehdy stanovisko, že s výsledkem tohoto auditu nesouhlasí. Proto se tenkrát Česká republika rozhodla jít do soudního sporu.
Celý případ ještě uzavřený není, protože Česká republika podala kasační stížnost. Redakci iRozhlasu.cz to potvrdila mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Vladimíra Nováková. Jasno by mělo být nejpozději na začátku příštího roku. Podle mluvčí ministerstva zahraniční Hany Klučarové rozhodnutí v tomto soudním sporu lze očekávat koncem roku 2019 nebo počátkem roku 2020.
Takzvanou korekci, jak se pokutě v případě evropských dotací říká, ale Česká republika už zaplatilo. V případě problémů u peněz pro obnovu vinic se jednalo o zhruba 600 tisíc euro, u přímých plateb asi o 100 tisíc méně. Celkem tak v přepočtu na koruny přišla Česká republika o 30 milionů korun.
Čeští vinaři v daném období mohli peníze čerpat, pokud chtěli třeba zvýšit počet keřů, obměnit odrůdy nebo vinice přesunout do svahu. Úředníci ze Státního zemědělského intervenčního fondu, který má rozdělování financí na starosti, měli podle Bruselu zkontrolovat všechny projekty, na které podpora šla. Podle mluvčí Fondu Vladimíry Novákové auditoři z Bruselu vytýkali českým úředníkům nedostatečné kontroly na místě. Naši úředníci, podle rozsudku evropského tribunálu, proti němuž se nyní Česká republika odvolává, zkontrolovali pouhých pět procent všech projektů. Přitom, podpora se má vyplácet až poté, co je ověřeno, tedy, že jednotlivé akce, jichž se žádost o podporu týká, byly na místě zkontrolovány. Tak to stojí v původním rozsudku soudního dvora, a to s odkazem na směrnice EU. Ministerstvo zahraniční se v kasační stížnosti brání tím, že čeští úředníci se tehdy řídili podle jiné směrnice EU.
Druhým problém, který Státní zemědělský intervenční fond podle Komise měl, bylo retroaktivní vyplácení peněz. Česká republika totiž v řadě případů poskytla peníze na projekty, které už byly dokončené. Ministerstvo ve stížnosti píše, že se to stalo jen v osmi případech, podle rozsudku to ale nedoložilo žádnými důkazy.
Špatnou kontrolu vyčítali auditoři i u tzv. přímých plateb. Podle Vladimíry Novákové shledali nedostatky v aktualizaci systému identifikace zemědělských pozemků, dále nedostatky v analýze rizik, která je základem pro kontroly na místě týkající se zemědělských pozemků a nedostatky ovlivňující minimální míru kontrol zemědělských pozemků.
Evropská komise tak opět českým úředníkům vytýká, že nedostatečně kontrolovali zemědělské pozemky přímo na místě. „Zjištění nesrovnalostí si žádá – bez ohledu na jejich rozsah – buď rozšíření kontrolního vzorku, nebo extrapolaci výsledků z daného vzorku na všechny pozemky,“ stojí v rozsudku.
Češi ale v tomto případě rozporují jen poslední dva body – tedy analýzu rizik a minimální míru kontrol na místě. U prvního bodu pochybení ve stížnosti nepopírají.
Podle Mariána Jurečky však závěry evropských auditorů nemusí být vždy správné. Podle něho v některých závěrech byl nález Komise byl až příliš tvrdý. Tehdy to rozhodnutí bylo, že si myslíme, že v plném rozsahu nejsou ty chyby a zjištění taková, jak byla v auditu popsána, dodal Marian Jurečka.
Česká republika totiž v září loňského roku uspěla se stížností proti korekci komise, která se rovněž týkala českých vinic. V roce 2015 musela Česká zaplatit na pokutě asi 55 milionů korun, protože se auditorům nelíbilo, že dotace šly na ochranná opatření proti špačkům. Nakonec dal českým právníkům Soudní dvůr EU za pravdu a peníze dostalo Česká republika zpět.
S žalobou proti pokutě téměř 800 milionů kvůli špatnému kontrolování přesunů a registrací zvířat ale Česká republika naopak neuspěla a zaplatit ji musela v celé výši.
Navíc České republice hrozí vracení zhruba 7,5 miliardy korun, protože úředníci neměli kontrolovat, zda jdou evropské peníze opravdu zemědělcům.
