• Zveřejněno: 13.06.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

Na 320 odborářů z veřejného sektoru se v úterý 12. června sešlo v Domě odborových svazů v Praze k protestnímu mítinku, kdy jednali o svém dalším postupu a strategii pro vyjednávání platů zaměstnanců. Z protestního shromáždění zazněl vůči vládě požadavek, aby navýšila částku na platy učitelů o 15 procent a růst tarifů ostatních zaměstnanců veřejného sektoru o 10 procent. ¨Přítomným novinářům to oznámil předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář, který je zároveň i mluvčím 13 odborových svazů veřejné sféry sdružených v Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS), který tiskovou konferenci moderoval.

Předseda ČMKOS Josef Středula ve svém úvodním projevu uvedl, že odbory se snaží dostat vládu k jednání o růstu platů od poloviny března s tím, že původní slib, který premiér Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zdravotnickým odborům dali, že zdravotníci dostanou plošně přidáno o 10 %, posléze přeformulovali - nikoliv jako slib, ale jako podporu odborům. S tím odbory nesouhlasí a požadují splnění původních odborářských požadavků. Proto také premiér Andrej Babiš dostal pozvání na mítink odborů veřejné správy, na který se však nedostavil. Jak dále Josef Středula podotkl, místo toho, aby si vyslechl názory více než 300 odborářů o tom, jak to vypadá ve veřejném sektoru v praxi, nepřišel na protestní mítink v 10.00 hod., ale místo toho v 9.00 hod. uspořádal svoji tiskovou konferenci, v níž požadavky odborů v podstatě odmítl, a to se zdůvodněním, že by se cítil pod nátlakem. Na to reagoval předseda ČMKOS Josef Středula slovy, že „pod tlak se se pan premiér dostal sám především tím, že s námi odmítá jednat v rámci přípravy státního rozpočtu o růstu platů zaměstnanců ve veřejné sféře.“

Podle Josefa Středuly odboráři a odborářky z celé republiky na protestním mítinku dali jasně najevo, že jsou připraveni na základě kroků při jednání tripartity či skutečném jednání k případným protestním akcím. „Naším cílem ale není konat protestní akce, chceme jednat, chceme se dohodnout. To ale nejde, pokud protistrana nezasedne za jednací stůl," dodal Josef Středula.

V této souvislosti na tiskové konferenci dále zaznělo, že premiér Andrej Babiš oznámil, že vláda chce příští rok zvýšit sumu na platy ve veřejné sféře o 6 procent. Přidávat hodlá hlavně špatně placeným profesím a oborům, v nichž chybějí pracovníci. Kritizoval odbory za jejich tuto protestní setkání. Tarify by se měly zvednout o 2 procenta. Růst by tak podle odborářů sotva pokryl inflaci. Zbývající peníze by se měly rozdělit resortům, kde jsou nejnižší výdělky a kde chybějí pracovníci. Premiér A. Babiš zmínil například kulturu, sociální služby či některé úřady. "Přístup, že budeme všem navyšovat stejně, je pro nás absolutně nesmyslný. Ty nůžky se rozevírají a je jasné, že ne každý pracuje stejně. Kompetence na to, jak kdo má být odměňován, mají zaměstnavatelé," prohlásil Andrej Babiš na své tiskové konferenci.

To odboráři rozhodně odmítají, žádají plošné navýšení platů pro všechny především v tarifech. "Když to nemáte v tarifech, není jistota, že to dostanete," komentovala premiérův názor předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Ve svém vystoupení, a to na konkrétních příkladech z jednotlivých nemocnic, v podstatě uvedla, v jaké výši se pohybují mzdy zdravotnických pracovníků, které jsou, ve srovnání s tím, jakou práci musejí při své směně odvést, velice nízké. Proto také zdravotnické odbory nadále trvají na přidání o 10 procent. Dagmar Žitníková prohlásila, že takové zvýšení jim premiér Andrej Babiš slíbil na společném jednání začátkem května. Premiér na to reagoval tak, že přidání sice podpořil, ale neslíbil. "Takovou situaci jsem ještě nezažil, aby člen vlády, když něco veřejně slíbí, to nedodržel," komentoval tuto situaci Josef Středula.

V průběhu tiskové konference rovněž vystoupila i předsedkyně Odborového svazu pracovníků knihoven Dana Menšíková, která hovořila za všechny odboráře z oblasti kultury. Podle ní, jde o to, že zaměstnanci kulturních zařízení, jako jsou knihovny a další obdobná zařízení na úrovni krajů, měst a obcí, mají rovněž velmi nízké platy. Navíc, jak krajské úřady, tak i města a obce, nedostaly od státu příslušné mzdové prostředky na navýšení jejich platů, podotkla.

V průběhu tiskové konference dále odboráři sdělili, že mají obavy, že s ohledem na harmonogram projednávání státního rozpočtu na rok 2019 se vyjednávání, nebo spíše nevyjednávání ze strany vlády o výši platů dostává do časové tísně. Mluvčí odborových svazů veřejné správy Pavel Bednář seznámil novináře s požadavky vůči vládě, které protestní shromáždění přijalo:

*odbory požadují navýšení platových tarifů všem zaměstnancům veřejných služeb a správy, všem státním zaměstnancům a příslušníkům bezpečnostních sborů o 10 procent,

*zvýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků regionálního školství o 15 procent,

*Zvýšení platů požadují od 1. října 2018,

*dorovnat platové stupně, které jsou nyní pod minimální mzdou alespoň na její úroveň,

*v každé platové třídě přidat jeden až dva platové stupně s ohledem na odchod do důchodu, který se prodlužuje.

V závěru tiskové konference oznámil předseda ČMKOS Josef Středula, že účastníci protestního mítinku dali jasně najevo, že jsou připraveni na základě kroků při jednání tripartity či skutečném jednání k případným protestním akcím. „Naším cílem není konat protestní akce, chceme se dohodnout. To ale nejde, pokud protistrana nezasedne za jednací stůl," prohlásil Josef Středula. Na otázku novinářů, kdy odbory spustí další protestní akce Josef Středula uvedl, že odbory s rozhodnutím o svém případném dalším postupu zatím vyčkají, a že pokud by se rozhodly o nějakých dalších protestních akcích, veřejnost se to včas dozví.

Zbývá jenom dodat, že se dnes ke svému jednání schází tripartita. Josef Středula k tomu podotkl, že zvýšení platů úzce souvisí se schválením státního rozpočtu pro rok 2019. Mezi zaměstnavateli zazněl názor, že by se k tomu měla vyjádřit nová vláda ČR, bude-li v nejbližších dnech ustavena. On osobně tento názor zaměstnavatelů chápe.

My k tomu můžeme jenom dodat, že tento názor vyslovili zaměstnavatelé nejspíše proto, aby se k celé záležitosti vyjádřila i nová vláda ČR, bude-li ustavena, neboť to bude právě ona, která bude návrh státní rozpočtu předkládat k projednání a schválení do Poslanecké sněmovny.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Evropští i naši politici opět potopili vlastní zemědělce

  • Zveřejněno: 28.03.2024

V Radě EU a Evropském parlamentu probíhá projednávání návrhu na ochranu společného trhu před ukrajinskými, ruskými a běloruskými dovozy obilí, olejnin a dalších komodit. Redakce časopisu AGRObase, který vydává Agrární komora ČR, oslovila poslance Martina Hlaváčka (ANO), který je členem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu, a položila mu několik otázek na toto téma.