S životním minimem se srovnává příjem žadatelů o dávky. Zjišťuje se tak, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. Nejnižší uznaná částka pro život se využívá třeba i pro stanovení nezabavitelného minima u dlužníků.

Minimum rostlo naposledy v lednu 2012, a to o devět procent. Od té doby se podle ministerstva práce ceny v Česku zvedly o 13,2 procenta. O tento díl se tedy částky nyní upravují. Resort práce potřebu zvýšení zdůvodňoval nejen zdražováním, ale i tím, že po navyšování penzí a mezd se řadě lidí zvedl příjem a na dávky od státu už neměli nárok. Resort původně odhadoval, že by po nynějším navýšení mohlo přibýt asi 500 až 600 příjemců příspěvku na živobytí, u přídavku na dítě asi 11.000 a u porodného asi 2000. Letošní výdaje se tak měly zvednout asi o 390 milionů korun a ministerstvo ve svém rozpočtu peníze už mělo.

Koronavirová krize zřejmě situaci a výdaje promění. Ministryně už dřív řekla, že lidé, kteří se kvůli nařízeným omezením proti šíření nákazy dostanou do finanční tísně, mohou žádat třeba o dávku mimořádné pomoci. Ta pro osoby v hmotné nouzi může činit až patnáctinásobek životního minima. Nově by tak dosahovala nejvýš 57.900 korun. Do konce března to bylo 51.150 korun. Resort očekává, že kvůli výpadku příjmů by mohlo přibýt víc žadatelů o pomoc od státu.

Navýšení životního minima začala ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) prosazovat už v roce 2018. Uspěla až nyní. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) podmiňovala přidání revizí dávek. Návrh na zpřísnění vyplácení peněz od státu ministerstvo práce zveřejnilo těsně před loňskými vánočními prázdninami.

Dosavadní a nové částky životního a existenčního minima v korunách pro jednotlivé osoby