• Zveřejněno: 09.10.2019
  • Autor: Ing. Věra Řeháčková

Nadace Eurofound, která je tripartitní agenturou Evropské unie vydala novou zprávu o práci na platformě. Práce na platformě se objevila na evropském trhu práce před deseti lety. I když je zastoupena stále ještě v malém měřítku, roste a vyvíjí se do různých forem. Různé typy práce na platformě mají výrazně odlišné účinky na zaměstnanost a pracovní podmínky pracovníků.

Práce na platformě - sladění nabídky a poptávky po placené práci prostřednictvím online platformy je nově  rozvíjející se forma zaměstnanosti na evropských trzích práce. Je obtížné měřit její současný rozsah z různých důvodů, včetně chybějící jednotné definice, způsobu, jakým jsou pracovní místa rozdělena na úkoly a skutečnosti, že některé práce na platformě jsou nadnárodní. Nedostatek   administrativních údajů a různé přístupy používané v průzkumech přispívají k problému měření.

Nejrozsáhlejší evropský průzkum práce na platformě COLLEEM II, který pokrývá téměř 39 000 uživatelů internetu v 16 členských státech, odhaduje, že 1,4 % má práci na platformě jako své hlavní zaměstnání, zatímco dalších 10 % takto pracuje na různých úrovních intenzity a frekvence. Mezi členskými státy EU existují značné rozdíly v četnosti, což naznačuje, že kombinace technologických, ekonomických a sociokulturních faktorů ovlivňuje rozhodnutí člověka zapojit se do tohoto typu práce.

Růst práce na platformě a konflikty, které vyvolává a její potenciálně rušivý dopad na zavedené koncepce trhu práce, předpisy a instituce činí z tohoto druhu  zaměstnanosti trvalý předmět veřejné a politické debaty. Zvyšuje se povědomí o tom, že různorodost obchodních modelů, operačních mechanismů a úkolů, které platformová práce zahrnuje, významně ovlivňují zaměstnanost a pracovní podmínky pracovníků, kteří ji přijmou.

Tato rozmanitost by měla být adekvátně řešena v politických reakcích, ať už se snaží podporovat práci na platformě nebo ji regulovat. Abychom těmto snahám pomohli, je cílem této krátké zprávy poskytnout přehled o možnostech zaměstnání a dobrých pracovních podmínkách, které nabízejí konkrétní typy práce na platformě, ale  také o nevýhodách, které by měla politika ztlumovat. Také ilustruje některé iniciativy, jejichž cílem je řešit a předcházet nevýhodám, se kterými se pracovníci setkávají.

Asi před deseti lety vstoupily na evropský trh americké online platformy, které  odpovídají nabídce a poptávce po placené práci. Od té doby dochází k trvalému nárůstu počtu platforem, pracovníků, klientů a úkolů prováděných v ekonomice platforem. Veřejná a politická debata o práci na platformě obecně probíhá v širším kontextu budoucnosti práce v digitálním věku.

Obecně se uznává přispění práce na platformě ke konkurenceschopnosti a inovativnosti evropského hospodářství a integraci evropského trhu práce. Výraznější jsou však diskuse týkající se postavení v zaměstnání a pracovních podmínek pracovníků, kteří na platformě pracují.  To lze přičíst výzvě, kterou práce na platformě představuje pro tradiční koncepce, jako je zaměstnavatel a zaměstnanec, regulace zaměstnanosti a instituce trhu práce.

Jedním z nejproblematičtějších rysů práce na platformě je fakt, že platforma přiřazuje pracovníkům s nízkou kvalifikací úkoly, které Eurofound označuje jako „rutinní práci určenou platformou na místě“. Zahrnuje například přepravní služby zprostředkované platformou, jako jsou Uber a Deliveroo. V roce 2017 představovala více než 30 % platforem a pracovníků platforem, což je nejrozšířenější typ práce na platformách v Evropě.

Jednou z hlavních komplikací spojených s prací na platformě je sporná klasifikace pracovního statusu pracovníků - ať už zaměstnanců nebo samostatně výdělečně činných pracovníků. Správná klasifikace je klíčovou otázkou, protože definuje práva a nároky pracovníků, například pokud jde o sociální ochranu, pracovní dobu, výdělky nebo zastoupení. Doposud žádný členský stát EU nemá jasná nařízení, která by vyřešila zaměstnanecký status pracovníků na platformě.

Na druhé straně pozitivní je, že práce na platformě může nabídnout např. nízko-bariérový přístup k zaměstnání, potenciálně působit proti diskriminaci na trhu práce a umožnit účast zranitelných skupin. Může být také dobrým zdrojem dodatečných příjmů pro domácnosti s omezenými penězi. Někteří pracovníci ji využívají strategicky jako odrazový můstek k samostatné výdělečné činnosti. Nevýhodou však  je, že příležitosti k rozvoji kariérního postupu v rámci platformové ekonomiky jsou omezené, stejně jako příležitosti k rozvoji profesních dovedností.

Pracovní doba může být nepředvídatelná a pracovníci ji nemají vždy pod kontrolou. Organizování a mobilizace pracovníků platformy je náročné. Zejména u typů práce na platformě, kde dominují samostatně výdělečně činní pracovníci využívající platformu k obchodním účelům.

Celá publikace je ke stažení na odkazu: https://www.eurofound.europa.eu

  • Zdroj: Nadace Eurofond
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Evropští i naši politici opět potopili vlastní zemědělce

  • Zveřejněno: 28.03.2024

V Radě EU a Evropském parlamentu probíhá projednávání návrhu na ochranu společného trhu před ukrajinskými, ruskými a běloruskými dovozy obilí, olejnin a dalších komodit. Redakce časopisu AGRObase, který vydává Agrární komora ČR, oslovila poslance Martina Hlaváčka (ANO), který je členem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu, a položila mu několik otázek na toto téma.

Veselé Velikonoce!

Bohatou koledu, měkké pomlázky, barevná vajíčka a hodně zaslouženého odpočinku.